Země Evropské unie, které odmítnou embargo na dovoz ruské ropy, se stanou komplici válečných zločinů, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Návrh na zákaz dovozu ropy do unijních států dnes předložila Evropská komise, schválit ho musí jednomyslně všechny členské země. Například Maďarsko je ale proti, napsala agentura DPA s odvoláním na dnešní prohlášení šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjártóa.
Česko a Slovensko embargo, které by mělo platit od konce letošního roku, chtějí podpořit za předpokladu, že jim bude umožněn odklad. Blíže neupřesněnou výjimku chce i Bulharsko.
„Pokud některá z evropských zemí i nadále odmítá embargo ruské ropy, tak to je podle mě dobrý důvod říci, že se tato země podílí na zločinech páchaných Ruskem na ukrajinském území,“ řekl Kuleba a dodal, že taková země je na straně Ruska.
Kuleba svůj výrok pronesl krátce poté, co na ruské ropě významně závislé Maďarsko odmítlo návrh EK, respektive „jeho současnou podobu“. Budapešť mimo jiné argumentovala absencí záruk pro svou energetickou bezpečnost.
„Není to otázka nedostatku politické vůle nebo času, ale prostě fyzická, geografická a infrastrukturní realita,“ zdůvodnil rozhodnutí Budapešti Szijjártó.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Zobrazit celý online
Kuleba dál uvedl, že další kolo protiruských sankcí ze strany EU vítá, zpochybnil ale jejich navrhovaný harmonogram, který počítá s koncem dodávek ropy do šesti měsíců a dodávek rafinovaných ropných produktů do konce roku. „Je to ale lepší než nic,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie.
„Už není čas na polovičaté sankce,“ dodal Kuleba a poukázal na „absurdní“ situaci, ve které EU zavede sankce proti Rusku, ale dál Moskvě platí za plyn a ropu.