Rusko končí v radě pro lidská práva. O jeho vyloučení rozhodlo Valné shromáždění OSN
Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, ukazují konečné výsledky hlasování. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřily mimo jiných Čína a Írán.
UNHRC je orgán OSN sdružující 47 států, jehož deklarovaným cílem je prosazovat a chránit lidská práva po celém světě a věnovat se případům jejich porušování. Ruské členství bylo aktuálně ve druhém roce obvyklého tříletého období. Jeho pozastavení bude v platnosti, dokud VS OSN dnešní rozhodnutí nezvrátí, nebo do konce příštího roku, kdy členství Ruska končí
Po dnešním hlasování se Rusko stalo druhou zemí, kterou kdy potkalo pozastavení členství. V březnu 2011 přišla o místo v radě Libye kvůli tvrdému potlačení protestů proti vládě Muammara Kaddáfího, tehdy ovšem krok podpořili i libyjští diplomati v New Yorku a Ženevě, píše list The New York Times (NYT).
Rozhodnutí valného shromáždění na twitteru ocenil ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba. „Jsem vděčný všem členským státům, které podpořily rezoluci VS a rozhodly se pro správnou stranu historie,“ napsal ministr.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
Rekordních 468 dětí z šesti ukrajinských měst je letos zařazeno do projektu Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček pro Ukrajinu. Jde o děty v obtížné životní situaci, do registru je vytipovaly tamní sociální organizace. Lidé mohou kupovat dárky přesně na míru, děti si vybírají ze zveřejněného seznamu. Letos jde o 17. ročník projektu. Dosud bylo takto obdarováno 5040 dětí. Veřejnost má o akci velký zájem, zapojují se lidé z celé republiky, řekla dnes ČTK za ACHO Kateřina Biolková. Projekt bude spuštěn 1. října.
Letošní seznam se oproti loňskému rozrostl o sedm dětí. Letos se do projektu zapojí 468 dětí z měst Lopatyn, Bortnyky, Berežany, Chmelnyckyj, Ternopil a Kolomyja. „Počet měst je stále stejný, jde o šest míst. S partnery z Ukrajiny máme navázánu dlouholetou spolupráci, která je základem pro výběr děti. Partneři, kterými jsou většinou charity, sami znají místní prostředí, pracují s těmi rodinami a právě tam sahají při výběru dětí do seznamu vánočního balíčku,“ uvedla Biolková.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na Oděskou oblast a na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Při útoku balistickými raketami na Oděskou oblast byla zabita jedna žena a zničena byla některá místní rekreační zařízení, informovala agentura Unian. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva a další ruské oblasti.
Při ruském útoku balistickými raketami na město Tatarbunary v Oděské oblasti byla zabita inspektorka Státní auditní služby a několik lidí bylo zraněno. Tisková služba Oděské oblastní prokuratury potvrdila noční útok balistickými raketami na okres Bilhorod-Dnistrovskyj. „Zasaženy byly rekreační oblasti. Při útoku byla zabita civilistka, 60letá žena. Další dva civilisté, 66letý muž a 49letý muž, byli zraněni. Jedna z obětí je v nemocnici,“ uvedla tisková služba.
K vyloučení člena UNHRC je zapotřebí dvoutřetinová podpora takového kroku ve VS OSN, přičemž se počítají pouze hlasující země. Zakládající dokument orgánu uvádí, že důvodem pro odebrání členství je hrubé a systematické porušování lidských práv. „S členstvím v Radě se pojí zodpovědnost zachovávat vysoké lidskoprávní standardy,“ píše se na webu organizace sídlící v Ženevě.
Pozastavení ruského členství prosazovala společně s USA a Ukrajinou také Evropská unie. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja před hlasováním uvedl, že činy, které na Ukrajině páchají ruští vojáci, lze označit za válečné zločiny i genocidu. Připomenul při tom skoro 30 let staré události ve Rwandě, kdy podle něj mezinárodní společenství umožnilo genocidu svou lhostejností. Ruský představitel za množících se důkazů o devastaci obytných domů a zabíjení civilistů opět odmítl veškerá obvinění a návrh rezoluce vykresloval jako součást snahy Washingtonu posílit svůj vliv a praktikovat „lidskoprávní kolonialismus“.
Deník NYT označil výsledek hlasování za „velkou diplomatickou facku Rusku“ a psal o jakémsi „barometru“ pobouření ve světě ohledně činů ruských vojáků. Odstavení Ruska z UNHRC podpořila také Česká republika a s ní zbytek zemí EU, dále například Švýcarsko, i Srbsko. Proti společně s Ruskem hlasovali Čína, Írán, KLDR nebo Bělorusko, zdržely se Brazílie, Indie, řada afrických zemí nebo Saúdská Arábie.
Čína: Nesouhlasíme s dvojím metrem
Někteří zástupci zemí, které návrh nepodpořily, hájili svůj postoj tím, že daný krok může oddálit konec války nebo že je nejdříve potřeba údajné válečné zločiny nezávisle vyšetřit. Čínský velvyslanec Čang Ťün navrhovanou rezoluci odsoudil jako „zpolitizovanou“ a „kvapnou“. „Nesouhlasíme s dvojím metrem a nesouhlasíme s vytvářením tlaku na jiné země ve jménu lidských práv,“ uvedl, aniž by kritizoval ruský útok na sousední zemi.
Poslední dny války na Ukrajině přinesly příval zpráv o krvavých represích ruských vojáků proti obyvatelům okupovaných obcí na severu země, odkud se Rusové asi po měsíci stáhli. Největší pozornost přitáhly snímky mrtvol v civilním oblečení na ulicích v obci Buča, média ale přináší svědectví o hrůzných činech také z nedaleké Boroďanky, z Černihiva nebo města Trosťanec v Sumské oblasti.
Ukrajinský velvyslanec Kyslycja dnes vyzýval členy mezinárodního společenství, aby ukázali, že nejsou „lhostejnými diváky“. Hlas proti vyloučení Ruska z UNHRC označil za „zmáčknutí spouště“, výsledný červený symbol na obrazovce zase přirovnal ke krvi nevinných lidí. Hovořil při tom o potřebě zachránit lidskoprávní radu OSN „zaparkovanou“ na břehu před „potopením“.
V UNHRC se do roku 2020, tedy za prvních 14 let její existence, vystřídalo 117 zemí, přičemž orgán přijal skoro 1800 rezolucí a spustil 31 vyšetřovacích misí. V březnu jmenovala rada tři členy komise, jejímž úkolem je vyšetřit možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu. Podle NYT bylo Rusko aktivním členem rady a stavělo se proti jakýmkoli usnesením kritizujícím konkrétní země, mimo jiných Sýrii a Bělorusko.
