Rusko končí v radě pro lidská práva. O jeho vyloučení rozhodlo Valné shromáždění OSN
Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, ukazují konečné výsledky hlasování. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřily mimo jiných Čína a Írán.
UNHRC je orgán OSN sdružující 47 států, jehož deklarovaným cílem je prosazovat a chránit lidská práva po celém světě a věnovat se případům jejich porušování. Ruské členství bylo aktuálně ve druhém roce obvyklého tříletého období. Jeho pozastavení bude v platnosti, dokud VS OSN dnešní rozhodnutí nezvrátí, nebo do konce příštího roku, kdy členství Ruska končí
Po dnešním hlasování se Rusko stalo druhou zemí, kterou kdy potkalo pozastavení členství. V březnu 2011 přišla o místo v radě Libye kvůli tvrdému potlačení protestů proti vládě Muammara Kaddáfího, tehdy ovšem krok podpořili i libyjští diplomati v New Yorku a Ženevě, píše list The New York Times (NYT).
Rozhodnutí valného shromáždění na twitteru ocenil ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba. „Jsem vděčný všem členským státům, které podpořily rezoluci VS a rozhodly se pro správnou stranu historie,“ napsal ministr.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Rusko-americká schůzka k bilaterálním vztahům byla zrušena, stalo se tak z iniciativy Spojených států, uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie. Moskva podle ní doufá, že pauza nepotrvá příliš dlouho. Plánované jednání se mělo týkat normalizace práce zastupitelských úřadů v druhé zemi.
„Další schůzka v rámci bilaterálních konzultací, věnovaná odstranění 'dráždivých faktorů' s cílem normalizovat práci zastupitelských úřadů obou zemí, byla zrušena z iniciativy amerických vyjednavačů,“ řekla podle agentury TASS mluvčí Marija Zacharovová. Další podrobnosti neuvedla, píše agentura AFP.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
K vyloučení člena UNHRC je zapotřebí dvoutřetinová podpora takového kroku ve VS OSN, přičemž se počítají pouze hlasující země. Zakládající dokument orgánu uvádí, že důvodem pro odebrání členství je hrubé a systematické porušování lidských práv. „S členstvím v Radě se pojí zodpovědnost zachovávat vysoké lidskoprávní standardy,“ píše se na webu organizace sídlící v Ženevě.
Pozastavení ruského členství prosazovala společně s USA a Ukrajinou také Evropská unie. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja před hlasováním uvedl, že činy, které na Ukrajině páchají ruští vojáci, lze označit za válečné zločiny i genocidu. Připomenul při tom skoro 30 let staré události ve Rwandě, kdy podle něj mezinárodní společenství umožnilo genocidu svou lhostejností. Ruský představitel za množících se důkazů o devastaci obytných domů a zabíjení civilistů opět odmítl veškerá obvinění a návrh rezoluce vykresloval jako součást snahy Washingtonu posílit svůj vliv a praktikovat „lidskoprávní kolonialismus“.
Deník NYT označil výsledek hlasování za „velkou diplomatickou facku Rusku“ a psal o jakémsi „barometru“ pobouření ve světě ohledně činů ruských vojáků. Odstavení Ruska z UNHRC podpořila také Česká republika a s ní zbytek zemí EU, dále například Švýcarsko, i Srbsko. Proti společně s Ruskem hlasovali Čína, Írán, KLDR nebo Bělorusko, zdržely se Brazílie, Indie, řada afrických zemí nebo Saúdská Arábie.
Čína: Nesouhlasíme s dvojím metrem
Někteří zástupci zemí, které návrh nepodpořily, hájili svůj postoj tím, že daný krok může oddálit konec války nebo že je nejdříve potřeba údajné válečné zločiny nezávisle vyšetřit. Čínský velvyslanec Čang Ťün navrhovanou rezoluci odsoudil jako „zpolitizovanou“ a „kvapnou“. „Nesouhlasíme s dvojím metrem a nesouhlasíme s vytvářením tlaku na jiné země ve jménu lidských práv,“ uvedl, aniž by kritizoval ruský útok na sousední zemi.
Poslední dny války na Ukrajině přinesly příval zpráv o krvavých represích ruských vojáků proti obyvatelům okupovaných obcí na severu země, odkud se Rusové asi po měsíci stáhli. Největší pozornost přitáhly snímky mrtvol v civilním oblečení na ulicích v obci Buča, média ale přináší svědectví o hrůzných činech také z nedaleké Boroďanky, z Černihiva nebo města Trosťanec v Sumské oblasti.
Ukrajinský velvyslanec Kyslycja dnes vyzýval členy mezinárodního společenství, aby ukázali, že nejsou „lhostejnými diváky“. Hlas proti vyloučení Ruska z UNHRC označil za „zmáčknutí spouště“, výsledný červený symbol na obrazovce zase přirovnal ke krvi nevinných lidí. Hovořil při tom o potřebě zachránit lidskoprávní radu OSN „zaparkovanou“ na břehu před „potopením“.
V UNHRC se do roku 2020, tedy za prvních 14 let její existence, vystřídalo 117 zemí, přičemž orgán přijal skoro 1800 rezolucí a spustil 31 vyšetřovacích misí. V březnu jmenovala rada tři členy komise, jejímž úkolem je vyšetřit možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu. Podle NYT bylo Rusko aktivním členem rady a stavělo se proti jakýmkoli usnesením kritizujícím konkrétní země, mimo jiných Sýrii a Bělorusko.
