Rusko končí v radě pro lidská práva. O jeho vyloučení rozhodlo Valné shromáždění OSN
Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, ukazují konečné výsledky hlasování. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřily mimo jiných Čína a Írán.
UNHRC je orgán OSN sdružující 47 států, jehož deklarovaným cílem je prosazovat a chránit lidská práva po celém světě a věnovat se případům jejich porušování. Ruské členství bylo aktuálně ve druhém roce obvyklého tříletého období. Jeho pozastavení bude v platnosti, dokud VS OSN dnešní rozhodnutí nezvrátí, nebo do konce příštího roku, kdy členství Ruska končí
Po dnešním hlasování se Rusko stalo druhou zemí, kterou kdy potkalo pozastavení členství. V březnu 2011 přišla o místo v radě Libye kvůli tvrdému potlačení protestů proti vládě Muammara Kaddáfího, tehdy ovšem krok podpořili i libyjští diplomati v New Yorku a Ženevě, píše list The New York Times (NYT).
Rozhodnutí valného shromáždění na twitteru ocenil ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba. „Jsem vděčný všem členským státům, které podpořily rezoluci VS a rozhodly se pro správnou stranu historie,“ napsal ministr.
„Klesající ceny ropy a posilující rubl donutily ruský kabinet snížit plánované příjmy federálního rozpočtu o 4,5 %,“ uvádí kanál Něchta (Nexta). „Kvůli levné ropě přijde státní pokladna o 2,6 bilionu rublů (690 miliard Kč) příjmů z ropy a plynu.“ V důsledku toho se rozpočtový deficit více než ztrojnásobí, z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 106 745 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice zároveň upozornila, že loni ruská armáda zaznamenala největší ztráty od začátku invaze.
Na bojišti v loňském roce padlo nejméně 45 287 ruských vojáků, což je třikrát více než v prvním roce ruské invaze a výrazně to převyšuje ztráty z roku 2023, kdy se odehrávala bitva o Bachmut, napsala BBC, která za rok 2022 napočítala 17 890 padlých ruských vojáků a o rok později 37 633.
Skutečný počet zabitých ruských vojáků je vyšší, neboť bilance zahrnuje pouze padlé, které BBC a Mediazona identifikovaly z otevřených zdrojů. Reálný počet padlých na ruské straně by se podle BBC mohl pohybovat v rozmezí zhruba od 164 000 do 237 000. Toto číslo podle ní dále naroste, pokud se vezmou v potaz i zabití na straně proruských bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu napsal, že v okrese Synelnykove na jihovýchod od Dnipra při ruském dronovém útoku utrpěli zranění dva muži. „Zraněný 47letý muž byl hospitalizován ve středně těžkém stavu. Další, 31letá oběť bude ošetřena ambulantně,“ uvedl a dodal, že dva blíže neurčené podniky zachvátil požár.
K vyloučení člena UNHRC je zapotřebí dvoutřetinová podpora takového kroku ve VS OSN, přičemž se počítají pouze hlasující země. Zakládající dokument orgánu uvádí, že důvodem pro odebrání členství je hrubé a systematické porušování lidských práv. „S členstvím v Radě se pojí zodpovědnost zachovávat vysoké lidskoprávní standardy,“ píše se na webu organizace sídlící v Ženevě.
Pozastavení ruského členství prosazovala společně s USA a Ukrajinou také Evropská unie. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja před hlasováním uvedl, že činy, které na Ukrajině páchají ruští vojáci, lze označit za válečné zločiny i genocidu. Připomenul při tom skoro 30 let staré události ve Rwandě, kdy podle něj mezinárodní společenství umožnilo genocidu svou lhostejností. Ruský představitel za množících se důkazů o devastaci obytných domů a zabíjení civilistů opět odmítl veškerá obvinění a návrh rezoluce vykresloval jako součást snahy Washingtonu posílit svůj vliv a praktikovat „lidskoprávní kolonialismus“.
Deník NYT označil výsledek hlasování za „velkou diplomatickou facku Rusku“ a psal o jakémsi „barometru“ pobouření ve světě ohledně činů ruských vojáků. Odstavení Ruska z UNHRC podpořila také Česká republika a s ní zbytek zemí EU, dále například Švýcarsko, i Srbsko. Proti společně s Ruskem hlasovali Čína, Írán, KLDR nebo Bělorusko, zdržely se Brazílie, Indie, řada afrických zemí nebo Saúdská Arábie.
Čína: Nesouhlasíme s dvojím metrem
Někteří zástupci zemí, které návrh nepodpořily, hájili svůj postoj tím, že daný krok může oddálit konec války nebo že je nejdříve potřeba údajné válečné zločiny nezávisle vyšetřit. Čínský velvyslanec Čang Ťün navrhovanou rezoluci odsoudil jako „zpolitizovanou“ a „kvapnou“. „Nesouhlasíme s dvojím metrem a nesouhlasíme s vytvářením tlaku na jiné země ve jménu lidských práv,“ uvedl, aniž by kritizoval ruský útok na sousední zemi.
Poslední dny války na Ukrajině přinesly příval zpráv o krvavých represích ruských vojáků proti obyvatelům okupovaných obcí na severu země, odkud se Rusové asi po měsíci stáhli. Největší pozornost přitáhly snímky mrtvol v civilním oblečení na ulicích v obci Buča, média ale přináší svědectví o hrůzných činech také z nedaleké Boroďanky, z Černihiva nebo města Trosťanec v Sumské oblasti.
Ukrajinský velvyslanec Kyslycja dnes vyzýval členy mezinárodního společenství, aby ukázali, že nejsou „lhostejnými diváky“. Hlas proti vyloučení Ruska z UNHRC označil za „zmáčknutí spouště“, výsledný červený symbol na obrazovce zase přirovnal ke krvi nevinných lidí. Hovořil při tom o potřebě zachránit lidskoprávní radu OSN „zaparkovanou“ na břehu před „potopením“.
V UNHRC se do roku 2020, tedy za prvních 14 let její existence, vystřídalo 117 zemí, přičemž orgán přijal skoro 1800 rezolucí a spustil 31 vyšetřovacích misí. V březnu jmenovala rada tři členy komise, jejímž úkolem je vyšetřit možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu. Podle NYT bylo Rusko aktivním členem rady a stavělo se proti jakýmkoli usnesením kritizujícím konkrétní země, mimo jiných Sýrii a Bělorusko.
