Rusové chtějí odstavit reaktory Záporožské jaderné elektrárny. V sázce je bezpečnost lidstva, varují Ukrajinci
Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla dnes ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po čtvrtečním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil, že o situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny bude jednat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle agentury Reuters Erdogan také uvedl, že Zelenskyj požadoval, aby Rusové odminovali okolí elektrárny.
Enerhoatom v dnešním prohlášení také varoval, že Rusové, kteří elektrárnu okupují od března, zde chystají „rozsáhlou provokaci“. Ve čtvrtek večer do města Enerhodar, v němž elektrárna stojí, dorazil početný štáb ruských propagandistů, kteří se sešli se zástupci tajné služby FSB, a již čtvrthodinu po půlnoci Rusové od autobusového nádraží a od vypouštěcího kanálu podle společnosti ostřelovali okolí elektrárny. Je jasné, že to okupanti dělají proto, aby v propagandistických médiích obvinili z ostřelování ukrajinské síly, dodala společnost.
„Znovu vyzýváme mezinárodní společenství, aby co nejdříve přijalo všechna nezbytná opatření k ukončení okupace Záporožské jaderné elektrárny. V sázce je jaderná a radiační bezpečnost celého lidstva!“ zdůraznil závěrem Enerhoatom.
Také zaměstnanci Záporožské jaderné elektrárny zveřejnili výzvu, v níž žádají světové společenství, aby „zabránilo nenapravitelnému“. Výzva poukazuje na porušování četných právních norem, zásad a předpisů pro zajištění bezpečnosti při nakládání s mírovým atomem během pěti měsíců od dobytí elektrárny Rusy, uvedla dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Návštěva delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně by se mohla uskutečnit na počátku září, „pokud opět nevzniknou nějaké vedlejší faktory, nesouvisející s cíli a úkoly návštěvy MAAE“, prohlásil ruský představitel u mezinárodních organizací se sídlem ve Vídni Michail Uljanov podle agentury TASS.
Ukrajina požaduje, aby se návštěva MAAE v elektrárně ležící na území okupovaném ruskými jednotkami uskutečnila „zákonnou cestou, přes území, která neovládají okupanti“. Řekl to ukrajinský prezident Zelenskyj po čtvrtečním jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.
Guterres již dříve navrhl, aby kolem elektrárny vznikla demilitarizovaná zóna. Rusko návrh ale opakovaně odmítlo, podle něj by v takovém případě elektrárna mohla přijít o potřebnou ochranu.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ve čtvrtek oznámil, že ředitel MAAE Rafael Grossi mu v odpovědi na ukrajinské pozvání sdělil, že je ochoten vést delegaci MAAE do Záporožské jaderné elektrárny. „Zdůraznil jsem naléhavost mise vzhledem k ohrožení jaderné bezpečnosti způsobenému ruskými nepřátelskými akcemi,“ napsal Kuleba na Twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes svým výnosem odvolal Andrije Jermaka z čela prezidentské kanceláře. Zelenskyj dříve oznámil, že Jermak požádal o odvolání. Demise následovala poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
Polská prokuratura dnes obvinila pět osob, dva ukrajinské občany a tři občany Běloruska, ze špionáže pro cizí rozvědku. V případě odsouzení jim hrozí až 30 let za mřížemi, uvedl mluvčí prokuratury. Obvinění pracovali pro ruské zpravodajské služby, napsala agentura AFP.
Pětici podezřelých – Ukrajinku a Ukrajince, Bělorusku a dva Bělorusy – zadržela polská kontrarozvědka ABW tento týden ve Varšavě a ve městě Bialystok na východě Polska. Podezřelí, zverbovaní přes sociální síť Telegram, předávali cizí rozvědce snímky objektů kritické infrastruktury a míst klíčových pro bezpečnost země, za což dostávali odměny v kryptoměnách. To je podle ABW typický „modus operandi“ ruských rozvědek.
