Rusové chtějí odstavit reaktory Záporožské jaderné elektrárny. V sázce je bezpečnost lidstva, varují Ukrajinci
Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla dnes ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po čtvrtečním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil, že o situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny bude jednat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle agentury Reuters Erdogan také uvedl, že Zelenskyj požadoval, aby Rusové odminovali okolí elektrárny.
Enerhoatom v dnešním prohlášení také varoval, že Rusové, kteří elektrárnu okupují od března, zde chystají „rozsáhlou provokaci“. Ve čtvrtek večer do města Enerhodar, v němž elektrárna stojí, dorazil početný štáb ruských propagandistů, kteří se sešli se zástupci tajné služby FSB, a již čtvrthodinu po půlnoci Rusové od autobusového nádraží a od vypouštěcího kanálu podle společnosti ostřelovali okolí elektrárny. Je jasné, že to okupanti dělají proto, aby v propagandistických médiích obvinili z ostřelování ukrajinské síly, dodala společnost.
„Znovu vyzýváme mezinárodní společenství, aby co nejdříve přijalo všechna nezbytná opatření k ukončení okupace Záporožské jaderné elektrárny. V sázce je jaderná a radiační bezpečnost celého lidstva!“ zdůraznil závěrem Enerhoatom.
Také zaměstnanci Záporožské jaderné elektrárny zveřejnili výzvu, v níž žádají světové společenství, aby „zabránilo nenapravitelnému“. Výzva poukazuje na porušování četných právních norem, zásad a předpisů pro zajištění bezpečnosti při nakládání s mírovým atomem během pěti měsíců od dobytí elektrárny Rusy, uvedla dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Návštěva delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně by se mohla uskutečnit na počátku září, „pokud opět nevzniknou nějaké vedlejší faktory, nesouvisející s cíli a úkoly návštěvy MAAE“, prohlásil ruský představitel u mezinárodních organizací se sídlem ve Vídni Michail Uljanov podle agentury TASS.
Ukrajina požaduje, aby se návštěva MAAE v elektrárně ležící na území okupovaném ruskými jednotkami uskutečnila „zákonnou cestou, přes území, která neovládají okupanti“. Řekl to ukrajinský prezident Zelenskyj po čtvrtečním jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.
Guterres již dříve navrhl, aby kolem elektrárny vznikla demilitarizovaná zóna. Rusko návrh ale opakovaně odmítlo, podle něj by v takovém případě elektrárna mohla přijít o potřebnou ochranu.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ve čtvrtek oznámil, že ředitel MAAE Rafael Grossi mu v odpovědi na ukrajinské pozvání sdělil, že je ochoten vést delegaci MAAE do Záporožské jaderné elektrárny. „Zdůraznil jsem naléhavost mise vzhledem k ohrožení jaderné bezpečnosti způsobenému ruskými nepřátelskými akcemi,“ napsal Kuleba na Twitteru.
„Putin je predátor. Putinovy loutky již roky útočí na naše společnosti hybridními útoky a kybernetickými útoky,“ pronesla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Lotyšsku. „Dalším příkladem toho je zneužití migrantů jako zbraně,“ komentovala nápor na evropské hranice, včetně právě Lotyšských, s Běloruskem.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepíše v Číně s čínskou firmou CNPC důležitou dohodu o dodávkách plynu. Podpis se uskuteční příští týden při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v asijské zemi, uvedl podle agentury Reuters poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.
Podle Ušakova se budou podepisovat tři dokumenty týkající se Gazpromu. Podrobnosti o nich ale poradce nesdělil.
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří.
Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.
V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters.
