Rusové chtějí odstavit reaktory Záporožské jaderné elektrárny. V sázce je bezpečnost lidstva, varují Ukrajinci
Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla dnes ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po čtvrtečním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil, že o situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny bude jednat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle agentury Reuters Erdogan také uvedl, že Zelenskyj požadoval, aby Rusové odminovali okolí elektrárny.
Enerhoatom v dnešním prohlášení také varoval, že Rusové, kteří elektrárnu okupují od března, zde chystají „rozsáhlou provokaci“. Ve čtvrtek večer do města Enerhodar, v němž elektrárna stojí, dorazil početný štáb ruských propagandistů, kteří se sešli se zástupci tajné služby FSB, a již čtvrthodinu po půlnoci Rusové od autobusového nádraží a od vypouštěcího kanálu podle společnosti ostřelovali okolí elektrárny. Je jasné, že to okupanti dělají proto, aby v propagandistických médiích obvinili z ostřelování ukrajinské síly, dodala společnost.
„Znovu vyzýváme mezinárodní společenství, aby co nejdříve přijalo všechna nezbytná opatření k ukončení okupace Záporožské jaderné elektrárny. V sázce je jaderná a radiační bezpečnost celého lidstva!“ zdůraznil závěrem Enerhoatom.
Také zaměstnanci Záporožské jaderné elektrárny zveřejnili výzvu, v níž žádají světové společenství, aby „zabránilo nenapravitelnému“. Výzva poukazuje na porušování četných právních norem, zásad a předpisů pro zajištění bezpečnosti při nakládání s mírovým atomem během pěti měsíců od dobytí elektrárny Rusy, uvedla dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Návštěva delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně by se mohla uskutečnit na počátku září, „pokud opět nevzniknou nějaké vedlejší faktory, nesouvisející s cíli a úkoly návštěvy MAAE“, prohlásil ruský představitel u mezinárodních organizací se sídlem ve Vídni Michail Uljanov podle agentury TASS.
Ukrajina požaduje, aby se návštěva MAAE v elektrárně ležící na území okupovaném ruskými jednotkami uskutečnila „zákonnou cestou, přes území, která neovládají okupanti“. Řekl to ukrajinský prezident Zelenskyj po čtvrtečním jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.
Guterres již dříve navrhl, aby kolem elektrárny vznikla demilitarizovaná zóna. Rusko návrh ale opakovaně odmítlo, podle něj by v takovém případě elektrárna mohla přijít o potřebnou ochranu.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ve čtvrtek oznámil, že ředitel MAAE Rafael Grossi mu v odpovědi na ukrajinské pozvání sdělil, že je ochoten vést delegaci MAAE do Záporožské jaderné elektrárny. „Zdůraznil jsem naléhavost mise vzhledem k ohrožení jaderné bezpečnosti způsobenému ruskými nepřátelskými akcemi,“ napsal Kuleba na Twitteru.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.
Švýcarská společnost Gunvor stáhla svoji nabídku na koupi zahraničních aktiv ruské ropné firmy Lukoil. Rozhodla se tak poté, co ji americké ministerstvo financí označilo za loutku Ruska a dalo najevo, že Washington je proti dohodě, napsala agentura Reuters. Tento krok zmařil největší akvizici společnosti Gunvor a zdůraznil snahu Washingtonu izolovat Rusko pomocí sankcí a omezit jeho příjmy, které používá k válce na Ukrajině. Kreml v reakci na oznámení uvedl, že zahraniční zájmy Lukoilu by měly být respektovány.
Americké ministerstvo financí v příspěvku na síti X uvedlo, že prezident Donald Trump dal jasně najevo, že válka musí okamžitě skončit. A dokud ruský prezident Vladimir „Putin bude pokračovat v nesmyslném zabíjení, loutka Kremlu, společnost Gunvor, nikdy nezíská licenci k podnikání a vydělávání“.
Ředitel pro korporátní záležitosti Gunvoru Seth Pietras uvedl, že prohlášení ministerstva financí je „zásadně zavádějící a nepravdivé“ a firma by uvítala možnost, aby byla tato zjevná nedorozumění napravena. „Mezitím Gunvor stahuje nabídku na mezinárodní aktiva Lukoilu,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
