9°C
Hrozba „nového Černobylu“: Jak nebezpečné jsou boje u jaderné elektrárny v Záporoží?
Největší jaderná elektrárna Evropy se dostala do centra bojů, ruské dělostřelectvo se utábořilo přímo v areálu. Personál přitom nezvládá provoz na sto procent. OSN žádá o volný přístup atomových inspektorů, prezident Volodymyr Zelenskyj návrat elektrárny pod kontrolu Ukrajiny, šéf OSN António Guterres vyzývá k ukončení bojů a vytvoření demilitarizované zóny. A stále častěji zní obavy, aby nedošlo ke katastrofě. Jak nebezpečná je tato situace kolem obří jaderné elektrárny?
O minulém víkendu dopadly do areálu JE Záporoží rakety grad. „Každý útok na jadernou elektrárnu je sebevražedná záležitost,“ horlil generální tajemník OSN António Guterres. Shodou okolností pouhé dva dny poté, co v Hirošimě u památníku připomněl 77. výročí od svržení atomové bomby.
Podle Kyjeva obnovené ruské ostřelování poškodilo tři radiační senzory a zranilo pracovníka, uvedl deník The Guardian. Rusko tvrdí, že rakety vystřelili Ukrajinci.
Hrozba katastrofy a nového Černobylu
Guterres pak v týdnu vyzval ke stažení vojenského personálu a techniky - a Rusko, ale i Ukrajinu upozornil, aby se nezaměřovaly na zařízení a jeho okolí. Podle něj by měla být vytvořena u jaderné elektrárny demilitarizovaná zóna. Obavy z dalšího vývoje jsou nemalé.
Ruský velvyslanec v OSN Vasilij Něbenzja prohlásil, že svět se ocitl „na pokraji jaderné katastrofy, rozsahem srovnatelné s Černobylem“. Také Záporožská jaderná elektrárna je ostatně nemalým kolosem.
Třikrát větší než Temelín
Elektrárna, budovaná v 80. a 90. letech, má šest reaktorů VVEER 1000/320 – dva takové jsou v Temelíně. V provozu nyní není podle deníku The Guardian celá, ale přinejmenším dva reaktory pracují.
O elektrárnu i přilehlé město Enerhodar se bojovalo hned od začátku války, mají strategické pozice i význam. Reaktory a sklad vyhořelého paliva poskytly ruskému raketovému dělostřelectvu svéráznou obranu – ostřeluje odtud pozice Ukrajinců ve víře, že palbu opětovat nebudou, riskovali by totiž přinejmenším únik radiace, ne-li rovnou atomový výbuch.
„Samozřejmě, že Ukrajinci nemohou střílet, aniž by došlo k ohromné nehodě,“ konstatoval ministr zahraničí USA Antony Blinken. Prezident Volodymyr Zelenskyj pak okupanty obvinil z „nukleárního teroru“. Podle ukrajinského úřadu Energoatom Rusové schválně namířili rakety grad do blízkosti vyhořelého paliva, navzdory přítomnosti ruských jednotek v areálu elektrárny.
„Stojí však za zmínku, že ukrajinští představitelé občas poněkud přeháněli tvrzení o jaderných rizicích způsobených konfliktem v Černobylu a Záporoží – a tak prozatím není zřejmé, jak nebezpečný víkendový incident sám o sobě byl,“ konstatuje Guardian.
Vydrží pád letadla
Samotné reaktory jsou navržené, aby vydržely pořádnou škodu, včetně nárazu letadla – chrání je ocel a posílený beton, jakož i hasicí systémy. Větší raketa s výbušnou hlavicí by však významné škody napáchat mohla.
Větším rizikem by bylo trefit mezisklad použitých palivových tyčí, v nichž se z části uranu vytvořilo plutonium. K jadernému výbuchu by nedošlo, ale únik radioaktivity by mohl být pro blízké okolí devastující.
„Ruská okupační vojska pokračují v útocích z areálu Záporožské elektrárny a skladují tam vojenskou techniku, což má hrát na západní obavy z jaderné katastrofy a snižovat vůli poskytnout Ukrajině další vojenskou podporu,“ argumentuje na twitteru Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, která každým dnem situaci na Ukrajině sleduje. Riziko pro Českou republiku nicméně nevidí: „Chrání nás vzdálenost,“ uvedla už dříve, strašení atomem je ale podle ní efektivní.
Kyjev každopádně žádá udělat z jaderné elektrárny demilitarizované území, což je rozumná idea. Těžko ale očekávat, že se okupanti z výhodné pozice jen tak stáhnou jen po výzvě OSN či MAAE.
Nejde jen o boje, rizikem může být i samotný provoz reaktorů. V elektrárně zůstává původní personál, ale pracuje „pod hlavněmi ruských zbraní“, uvedl ukrajinský velvyslanec při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) Jevhenij Cymbaljuk. Kvůli okupaci nemají přístup k náhradním dílům ani kontakt se světem, jak upozorňuje MAAE, která by na místo ráda vyslala vlastní inspektory a reaktor řádně zkontrolovala.
Paradoxně v tom brání Kyjev – a to s argumentem, že kdyby mezinárodní inspektoři dorazili, dodají tím zdání normality a legitimity ruské okupace.
