V Záporožské jaderné elektrárně vypukl požár. Ukrajinci varují před únikem radioaktivity
Ukrajina a Rusko se dnes vzájemně obvinily ze dvou ostřelování ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou již v březnu při invazi na Ukrajinu obsadila ruská vojska. Podle ruské agentury RIA Novosti, která útok přičítá ukrajinským silám, na místě vznikl požár. Ukrajinská státní energetická společnost Enerhoatom, která naopak viní z obou útoků ruské vojáky, podle agentury Unian uvedla, že při druhém ostřelování rakety dopadly přímo vedle jednoho z bloků a že existuje nebezpečí rozptylu radioaktivních látek.
„Okolo 15:00 (14:00 SELČ) v době, kdy se měnili pracovníci na směně, provedly nacionalistické jednotky z území pod kontrolou ukrajinského režimu dělostřelecký útok na areál Záporožské JE,“ sdělil podle agentury RIA Novosti nejmenovaný představitel Ruskem dosazené správy města Enerhodar, kde elektrárna leží. Útok podle něj přerušil dvě elektrická vedení napájející rozvodnu, která je zapotřebí pro bezpečný provoz jaderných bloků. Hasiči bojovali se vzniklým požárem, doplnila agentura s odkazem na jiný nejmenovaný zdroj. Druhé ostřelování elektrárny se podle místní správy odehrálo o dvě hodiny později, informovala agentura Interfax, která uvedla, že dělostřelecké granáty zasáhly přímo areál elektrárny.
Podle ukrajinské společnosti Enerhoatom, která spravuje jaderné elektrárny v zemi, na okolí elektrárny zaútočila ruská vojska. „Ruští fašisté provedli další provokaci v Enerhodaru a stříleli směrem na Záporožskou jadernou elektrárnu,“ uvedla společnost. „Kolem 14:30 (13:30 SELČ) byly zaznamenány tři zásahy blízko průmyslového areálu Záporožské JE,“ doplnila firma, podle níž bylo při útoku poškozeno vedení vysokého napětí.
⚡️ Enterprise caught fire as result of #Russian missile strike in Zaporizhzhia overnight.#UkraineUnderAttack #StopPutin pic.twitter.com/QQ64hQKuUq
— 🇺🇦 Ukraine | War News 24 (@ukrainewar24) August 5, 2022
Večer pak společnost informovala, že ruské síly ostřelovaly areál podruhé. „Existuje nebezpečí úniku vodíku a rozptylu radioaktivních látek,“ uvedla firma.
Po prvním ostřelování Enerhoatom uváděl, že elektrárna „nehledě na provokace“ dál funguje a dodává energii do ukrajinské energetické soustavy přes vedení, které je nadále v provozu, ale že jeden blok zařízení byl odpojen od sítě. Večer Unian napsala, že podle obyvatel Enerhodaru ve městě přestalo fungovat osvětlení. Také agentura RIA Novosti uvedla, že v Enerhodaru částečně nefungují dodávky elektřiny a vody.
Bezpečnostní situace se vymyká kontrole
Britská vojenská rozvědka ráno napsala, že kroky, které v areálu zařízení ruské jednotky podnikly, pravděpodobně vedly k ohrožení bezpečnosti chodu elektrárny, Dodala, že po pěti měsících okupace stále není jasné, jaké má Rusko s elektrárnou úmysly.
„Využívají při tom chráněného statusu jaderné elektrárny, aby snížily riziko ukrajinských útoků na své vybavení a vojáky,“ uvedla rozvědka.
Obavy o situaci v Záporožské jaderné elektrárně, největším podobném zařízení v Evropě, tento týden projevily Spojené státy i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Šéf MAAE Rafael Grossi uvedl, že se situace na místě vymkla kontrole a je z hlediska dodržování bezpečnostních protokolů extrémně nestabilní.
Washington se podobně jako dnes Londýn domnívá, že ruská armáda používá elektrárnu jako ochranný štít a ukrajinské síly ostřeluje z místa nedaleko zařízení. Ukrajinské úřady tvrdí, že se Rusové v elektrárně opevňují a z jejích prostor ostřelují ukrajinská města.
Jaderná elektrárna je strategická pro ruskou ofenzivu
Americký institut pro studium války v jednom ze svých pravidelných hodnocení tento týden uvedl, že Rusko svou vojenskou činností v okupované elektrárně usiluje o vyvolání strachu Západu z možné jaderné katastrofy na Ukrajině. Patrně tím chce oslabit odhodlání západních zemí poskytovat Kyjevu zbraně pro jeho chystanou ofenzivu na jihu země.
Problémem jsou i náhradní díly
Záporožská jaderná elektrárna je s šesti reaktory největší podobné zařízení v Evropě. Ruští vojáci ji obsadili na začátku března, její chod ale stále zajišťují ukrajinští zaměstnanci, společně s pracovníky ruské státní energetické společnosti Rosatom. Podle Grossiho je na místo nutné vyslat technickou inspekci MAAE, nedaleko ale vede frontová linie a boje misi znemožňují.
Rizikovým faktorem je i to, že zařízení nedostává náhradní součástky a vybavení z neokupovaných částí Ukrajiny a nepodstupuje kvalifikovanou údržbu. „Když Grossi řekl, že byly narušeny veškeré postupy, nemýlil se. Někteří zaměstnanci dokonce ani neměli přístup do všech prostor. Nad tím nyní nemáme kontrolu,“ uvedla nezávislá ukrajinská odbornice na energetiku Olha Košarná.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Rada Evropy (RE) zřídí zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině. Dohodu o jeho vzniku ve středu podepíše generální tajemník Rady Evropy Alain Berset a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rada Evropy o tom informuje na svých internetových stránkách. Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC). Proti Ukrajině čtvrtým rokem vede válku Rusko.
„Spravedlnost pro Ukrajinu nepočká,“ uvedl Berset. Půjde podle něho o první tribunál, který se bude věnovat zločinu agrese a bude stíhat ty, kdo porušili Chartu OSN a použili sílu proti jinému státu. Tribunál „bude uplatňovat mezinárodní právo bez dvojích standardů“ a svým jednáním dokáže, že „bezpečnost v Evropě nebude spočívat na mlčení nebo beztrestnosti, ale na právu, zásadách a činech,“ oznámil také generální tajemník Rady Evropy.
Americký prezident Donald Trump přijel jako poslední z očekávaných hostů na slavnostní večeři, kterou na úvod summitu NATO v Haagu dnes večer pořádá nizozemský královský pár, král Willem-Alexander a královna Máxima. Večeře se koná v královském paláci Huis ten Bosch, který je jednou ze tří oficiálních rezidencí nizozemského panovníka. Po červeném koberci do královského paláce vystoupal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či český prezident Petr Pavel.
Na slavnostní akci přijížděli státníci postupně v automobilech, mezi posledními byli turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho francouzský kolega Emmanuel Macron s manželkami. Společně s královským párem všechny příchozí uvnitř paláce vítala i princezna Amalia.
