V Záporožské jaderné elektrárně vypukl požár. Ukrajinci varují před únikem radioaktivity
Ukrajina a Rusko se dnes vzájemně obvinily ze dvou ostřelování ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou již v březnu při invazi na Ukrajinu obsadila ruská vojska. Podle ruské agentury RIA Novosti, která útok přičítá ukrajinským silám, na místě vznikl požár. Ukrajinská státní energetická společnost Enerhoatom, která naopak viní z obou útoků ruské vojáky, podle agentury Unian uvedla, že při druhém ostřelování rakety dopadly přímo vedle jednoho z bloků a že existuje nebezpečí rozptylu radioaktivních látek.
„Okolo 15:00 (14:00 SELČ) v době, kdy se měnili pracovníci na směně, provedly nacionalistické jednotky z území pod kontrolou ukrajinského režimu dělostřelecký útok na areál Záporožské JE,“ sdělil podle agentury RIA Novosti nejmenovaný představitel Ruskem dosazené správy města Enerhodar, kde elektrárna leží. Útok podle něj přerušil dvě elektrická vedení napájející rozvodnu, která je zapotřebí pro bezpečný provoz jaderných bloků. Hasiči bojovali se vzniklým požárem, doplnila agentura s odkazem na jiný nejmenovaný zdroj. Druhé ostřelování elektrárny se podle místní správy odehrálo o dvě hodiny později, informovala agentura Interfax, která uvedla, že dělostřelecké granáty zasáhly přímo areál elektrárny.
Podle ukrajinské společnosti Enerhoatom, která spravuje jaderné elektrárny v zemi, na okolí elektrárny zaútočila ruská vojska. „Ruští fašisté provedli další provokaci v Enerhodaru a stříleli směrem na Záporožskou jadernou elektrárnu,“ uvedla společnost. „Kolem 14:30 (13:30 SELČ) byly zaznamenány tři zásahy blízko průmyslového areálu Záporožské JE,“ doplnila firma, podle níž bylo při útoku poškozeno vedení vysokého napětí.
⚡️ Enterprise caught fire as result of #Russian missile strike in Zaporizhzhia overnight.#UkraineUnderAttack #StopPutin pic.twitter.com/QQ64hQKuUq
— 🇺🇦 Ukraine | War News 24 (@ukrainewar24) August 5, 2022
Večer pak společnost informovala, že ruské síly ostřelovaly areál podruhé. „Existuje nebezpečí úniku vodíku a rozptylu radioaktivních látek,“ uvedla firma.
Po prvním ostřelování Enerhoatom uváděl, že elektrárna „nehledě na provokace“ dál funguje a dodává energii do ukrajinské energetické soustavy přes vedení, které je nadále v provozu, ale že jeden blok zařízení byl odpojen od sítě. Večer Unian napsala, že podle obyvatel Enerhodaru ve městě přestalo fungovat osvětlení. Také agentura RIA Novosti uvedla, že v Enerhodaru částečně nefungují dodávky elektřiny a vody.
Bezpečnostní situace se vymyká kontrole
Britská vojenská rozvědka ráno napsala, že kroky, které v areálu zařízení ruské jednotky podnikly, pravděpodobně vedly k ohrožení bezpečnosti chodu elektrárny, Dodala, že po pěti měsících okupace stále není jasné, jaké má Rusko s elektrárnou úmysly.
„Využívají při tom chráněného statusu jaderné elektrárny, aby snížily riziko ukrajinských útoků na své vybavení a vojáky,“ uvedla rozvědka.
Obavy o situaci v Záporožské jaderné elektrárně, největším podobném zařízení v Evropě, tento týden projevily Spojené státy i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Šéf MAAE Rafael Grossi uvedl, že se situace na místě vymkla kontrole a je z hlediska dodržování bezpečnostních protokolů extrémně nestabilní.
Washington se podobně jako dnes Londýn domnívá, že ruská armáda používá elektrárnu jako ochranný štít a ukrajinské síly ostřeluje z místa nedaleko zařízení. Ukrajinské úřady tvrdí, že se Rusové v elektrárně opevňují a z jejích prostor ostřelují ukrajinská města.
Jaderná elektrárna je strategická pro ruskou ofenzivu
Americký institut pro studium války v jednom ze svých pravidelných hodnocení tento týden uvedl, že Rusko svou vojenskou činností v okupované elektrárně usiluje o vyvolání strachu Západu z možné jaderné katastrofy na Ukrajině. Patrně tím chce oslabit odhodlání západních zemí poskytovat Kyjevu zbraně pro jeho chystanou ofenzivu na jihu země.
Problémem jsou i náhradní díly
Záporožská jaderná elektrárna je s šesti reaktory největší podobné zařízení v Evropě. Ruští vojáci ji obsadili na začátku března, její chod ale stále zajišťují ukrajinští zaměstnanci, společně s pracovníky ruské státní energetické společnosti Rosatom. Podle Grossiho je na místo nutné vyslat technickou inspekci MAAE, nedaleko ale vede frontová linie a boje misi znemožňují.
Rizikovým faktorem je i to, že zařízení nedostává náhradní součástky a vybavení z neokupovaných částí Ukrajiny a nepodstupuje kvalifikovanou údržbu. „Když Grossi řekl, že byly narušeny veškeré postupy, nemýlil se. Někteří zaměstnanci dokonce ani neměli přístup do všech prostor. Nad tím nyní nemáme kontrolu,“ uvedla nezávislá ukrajinská odbornice na energetiku Olha Košarná.
Ruská propagandistická videa po setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce stupňují. Na ruských kanálech se objevilo video, které údajně zachycuje ruské jednotky mířící do boje v Záporoží v americkém obrněném transportéru M113, vyvěšujícím zároveň americkou i ruskou vlajku.
Podle Kyjeva jde o propagandu, která má demonstrovat „sílu a odvahu“ ruských vojáků, zatímco Trump po Aljašce údajně tlačí na Zelenského, aby ustoupil z území Donbasu výměnou za příměří v Záporoží a Chersonu. Ukrajinský prezident však takové požadavky odmítl.
Čína očekává, že se všechny strany zapojené do ukrajinské krize zúčastní mírových jednání s cílem dosáhnout trvalé dohody, která bude pro všechny přijatelná. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning, kterou citovala agentura Reuters.
V komentáři ke schůzce Trumpa a Putina mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedla, že Peking podporuje veškeré snahy o mírové urovnání ukrajinské krize.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že se podařilo zabránit výbuchu automobilu na Krymském mostě. Vůz s improvizovaným výbušným zařízením podle ní dorazil do Ruska z Ukrajiny přes řadu dalších zemí. Ze zprávy agentury Interfax není zcela jasné, kde FSB automobil zadržela.
Na Krymském mostě mezitím nastal dopravní kolaps a tisíce vozů stály u kontrolních stanovišť. Podle Interfax počet automobilů, které dnes v 06:00 SELČ čekaly na kontrolu, přesáhl 2100. Krymský most spojuje ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, s ruskou pevninou. Terčem útoků se během ruské invaze na Ukrajinu stal už několikrát. Kyjev se k poslednímu tvrzení FSB nevyjádřil.
