V Záporožské jaderné elektrárně vypukl požár. Ukrajinci varují před únikem radioaktivity
Ukrajina a Rusko se dnes vzájemně obvinily ze dvou ostřelování ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou již v březnu při invazi na Ukrajinu obsadila ruská vojska. Podle ruské agentury RIA Novosti, která útok přičítá ukrajinským silám, na místě vznikl požár. Ukrajinská státní energetická společnost Enerhoatom, která naopak viní z obou útoků ruské vojáky, podle agentury Unian uvedla, že při druhém ostřelování rakety dopadly přímo vedle jednoho z bloků a že existuje nebezpečí rozptylu radioaktivních látek.
„Okolo 15:00 (14:00 SELČ) v době, kdy se měnili pracovníci na směně, provedly nacionalistické jednotky z území pod kontrolou ukrajinského režimu dělostřelecký útok na areál Záporožské JE,“ sdělil podle agentury RIA Novosti nejmenovaný představitel Ruskem dosazené správy města Enerhodar, kde elektrárna leží. Útok podle něj přerušil dvě elektrická vedení napájející rozvodnu, která je zapotřebí pro bezpečný provoz jaderných bloků. Hasiči bojovali se vzniklým požárem, doplnila agentura s odkazem na jiný nejmenovaný zdroj. Druhé ostřelování elektrárny se podle místní správy odehrálo o dvě hodiny později, informovala agentura Interfax, která uvedla, že dělostřelecké granáty zasáhly přímo areál elektrárny.
Podle ukrajinské společnosti Enerhoatom, která spravuje jaderné elektrárny v zemi, na okolí elektrárny zaútočila ruská vojska. „Ruští fašisté provedli další provokaci v Enerhodaru a stříleli směrem na Záporožskou jadernou elektrárnu,“ uvedla společnost. „Kolem 14:30 (13:30 SELČ) byly zaznamenány tři zásahy blízko průmyslového areálu Záporožské JE,“ doplnila firma, podle níž bylo při útoku poškozeno vedení vysokého napětí.
⚡️ Enterprise caught fire as result of #Russian missile strike in Zaporizhzhia overnight.#UkraineUnderAttack #StopPutin pic.twitter.com/QQ64hQKuUq
— 🇺🇦 Ukraine | War News 24 (@ukrainewar24) August 5, 2022
Večer pak společnost informovala, že ruské síly ostřelovaly areál podruhé. „Existuje nebezpečí úniku vodíku a rozptylu radioaktivních látek,“ uvedla firma.
Po prvním ostřelování Enerhoatom uváděl, že elektrárna „nehledě na provokace“ dál funguje a dodává energii do ukrajinské energetické soustavy přes vedení, které je nadále v provozu, ale že jeden blok zařízení byl odpojen od sítě. Večer Unian napsala, že podle obyvatel Enerhodaru ve městě přestalo fungovat osvětlení. Také agentura RIA Novosti uvedla, že v Enerhodaru částečně nefungují dodávky elektřiny a vody.
Bezpečnostní situace se vymyká kontrole
Britská vojenská rozvědka ráno napsala, že kroky, které v areálu zařízení ruské jednotky podnikly, pravděpodobně vedly k ohrožení bezpečnosti chodu elektrárny, Dodala, že po pěti měsících okupace stále není jasné, jaké má Rusko s elektrárnou úmysly.
„Využívají při tom chráněného statusu jaderné elektrárny, aby snížily riziko ukrajinských útoků na své vybavení a vojáky,“ uvedla rozvědka.
Obavy o situaci v Záporožské jaderné elektrárně, největším podobném zařízení v Evropě, tento týden projevily Spojené státy i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Šéf MAAE Rafael Grossi uvedl, že se situace na místě vymkla kontrole a je z hlediska dodržování bezpečnostních protokolů extrémně nestabilní.
Washington se podobně jako dnes Londýn domnívá, že ruská armáda používá elektrárnu jako ochranný štít a ukrajinské síly ostřeluje z místa nedaleko zařízení. Ukrajinské úřady tvrdí, že se Rusové v elektrárně opevňují a z jejích prostor ostřelují ukrajinská města.
Jaderná elektrárna je strategická pro ruskou ofenzivu
Americký institut pro studium války v jednom ze svých pravidelných hodnocení tento týden uvedl, že Rusko svou vojenskou činností v okupované elektrárně usiluje o vyvolání strachu Západu z možné jaderné katastrofy na Ukrajině. Patrně tím chce oslabit odhodlání západních zemí poskytovat Kyjevu zbraně pro jeho chystanou ofenzivu na jihu země.
Problémem jsou i náhradní díly
Záporožská jaderná elektrárna je s šesti reaktory největší podobné zařízení v Evropě. Ruští vojáci ji obsadili na začátku března, její chod ale stále zajišťují ukrajinští zaměstnanci, společně s pracovníky ruské státní energetické společnosti Rosatom. Podle Grossiho je na místo nutné vyslat technickou inspekci MAAE, nedaleko ale vede frontová linie a boje misi znemožňují.
Rizikovým faktorem je i to, že zařízení nedostává náhradní součástky a vybavení z neokupovaných částí Ukrajiny a nepodstupuje kvalifikovanou údržbu. „Když Grossi řekl, že byly narušeny veškeré postupy, nemýlil se. Někteří zaměstnanci dokonce ani neměli přístup do všech prostor. Nad tím nyní nemáme kontrolu,“ uvedla nezávislá ukrajinská odbornice na energetiku Olha Košarná.
Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.
Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.
Černihivská oblast na Ukrajině: Blízcí vítají vojáky propuštěné z ruského zajetí, vyměněné za ruské zajatce.
„Je nesmírně důležité zvýšit tlak na stínovou flotilu, protože tak snížíme schopnost Ruska financovat jejich válečné úsilí na Ukrajině,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v Kodani po skončení summitu Evropského politického společenství (EPC). „V příštích dnech se setkají náčelníci generálních štábů, v koordinaci s NATO, v rámci koalice ochotných, aby projednali společné kroky,“ dodal. Koalici ochotných tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka.
Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.
