„Extrémně nestabilní“: V Záporožské jaderné elektrárně porušili opatření. Nepřijatelné, říká Drábová
Situace okolo ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny se vymkla kontrole a je extrémně nestabilní, uvedl podle agentur AP a DPA šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. V největší jaderné elektrárně v Evropě, kterou na jaře obsadilo Rusko, byly podle něj porušeny bezpečnostní náležitosti.
„Každý princip jaderné bezpečnosti byl porušen. V sázce jsou nesmírně závažné a nebezpečné záležitosti,“ uvedl Grossi. Bezpečnostní narušení jsou v místech aktivních bojů nedaleko Ruskem kontrolovaného území, uvedl šéf agentury v sídle OSN v New Yorku v úterý večer místního času (dnes ráno SELČ).
Gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch na konci července uvedl, že Rusové hloubí na území elektrárny zákopy. Kyjev dříve Rusko obvinil, že v areálu skladuje těžké zbraně a munici. Ukrajinci na začátku července podnikli nálet na město Enerhodar, ve kterém elektrárna leží.
„Pokud jde o situaci v Záporožské elektrárně, tak se tam neděje nic, co by se nedělo od 4. března, kdy ji Rusové obsadili. Ředitel IAEA má pravdu, situace je nepřijatelná, ne však kvůli radiaci. Ta zůstává normální,“ napsala z New Yorku na twitteru šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Záporožská jaderná elektrárna je s šesti reaktory největší podobné zařízení v Evropě i na Ukrajině. Ruští vojáci ji obsadili na začátku března, její chod ale stále zajišťují ukrajinští zaměstnanci. Podle Grossiho je na místo nutně vyslat technickou inspekci MAAE, nedaleko ale vede frontová linie a boje misi znemožňují. Agentura by pro vyslání kontroly potřebovala nejen podporu Kyjeva a OSN, ale i dohodu s Ruskem.
Obavy nad situací tento týden projevily i Spojené státy. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena existují věrohodné zprávy, že ruská armáda používá elektrárnu jako jakýsi ochranný štít a ukrajinské síly ostřeluje z místa nedaleko zařízení. Ukrajinci z obav před jadernou katastrofou nemohou střelbu opětovat, uvedl Blinken.
Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.
„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.
„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X. „Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
