„Extrémně nestabilní“: V Záporožské jaderné elektrárně porušili opatření. Nepřijatelné, říká Drábová
Situace okolo ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny se vymkla kontrole a je extrémně nestabilní, uvedl podle agentur AP a DPA šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. V největší jaderné elektrárně v Evropě, kterou na jaře obsadilo Rusko, byly podle něj porušeny bezpečnostní náležitosti.
„Každý princip jaderné bezpečnosti byl porušen. V sázce jsou nesmírně závažné a nebezpečné záležitosti,“ uvedl Grossi. Bezpečnostní narušení jsou v místech aktivních bojů nedaleko Ruskem kontrolovaného území, uvedl šéf agentury v sídle OSN v New Yorku v úterý večer místního času (dnes ráno SELČ).
Gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch na konci července uvedl, že Rusové hloubí na území elektrárny zákopy. Kyjev dříve Rusko obvinil, že v areálu skladuje těžké zbraně a munici. Ukrajinci na začátku července podnikli nálet na město Enerhodar, ve kterém elektrárna leží.
„Pokud jde o situaci v Záporožské elektrárně, tak se tam neděje nic, co by se nedělo od 4. března, kdy ji Rusové obsadili. Ředitel IAEA má pravdu, situace je nepřijatelná, ne však kvůli radiaci. Ta zůstává normální,“ napsala z New Yorku na twitteru šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Záporožská jaderná elektrárna je s šesti reaktory největší podobné zařízení v Evropě i na Ukrajině. Ruští vojáci ji obsadili na začátku března, její chod ale stále zajišťují ukrajinští zaměstnanci. Podle Grossiho je na místo nutně vyslat technickou inspekci MAAE, nedaleko ale vede frontová linie a boje misi znemožňují. Agentura by pro vyslání kontroly potřebovala nejen podporu Kyjeva a OSN, ale i dohodu s Ruskem.
Obavy nad situací tento týden projevily i Spojené státy. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena existují věrohodné zprávy, že ruská armáda používá elektrárnu jako jakýsi ochranný štít a ukrajinské síly ostřeluje z místa nedaleko zařízení. Ukrajinci z obav před jadernou katastrofou nemohou střelbu opětovat, uvedl Blinken.
Polsko na Ukrajinu ani po skončení války s Ruskem nepošle vojáky. Dnes to po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži řekl polský premiér Donald Tusk, uvedla agentura PAP. Varšava již dříve opakovaně odmítla vyslání vojáků do případné mírové mise. Tusk nicméně podle agentury Reuters řekl, že Polsko se zapojí do diskuzí o vytvoření bezpečného vzdušného prostoru nad Ukrajinou, ale takové budoucí řešení nesmí ohrozit polskou bezpečnost.
Americký prezident Donald Trump dnes řekl evropským lídrům, že jejich země musí přestat kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku na Ukrajině. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na činitele Bílého domu.
Vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý vidí výzvu v tom, aby politická vedení připomínala občanům, že i v mírových časech musí být země připraveny, mimo jiné v oblasti obranného průmyslu. „V současné době jsme stále velmi reaktivní z hlediska rozvoje obranné průmyslové výroby,“ řekl v podvečer na Pražském obranném summitu. Je to podle něj logické v době, kdy se Evropa potýká s výzvami, které přináší válka na Ukrajině. Je ale potřeba být proaktivnější, přemýšlet o budoucnosti, budoucích válkách a budoucích systémech národní připravenosti, které by měly být zároveň kolektivně koordinovány, míní. Jednou z charakteristik budoucí fáze evropského obranného průmyslu by podle něj měla být včasná a kolektivní průmyslová příprava na kolektivní obranu.
