„Extrémně nestabilní“: V Záporožské jaderné elektrárně porušili opatření. Nepřijatelné, říká Drábová
Situace okolo ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny se vymkla kontrole a je extrémně nestabilní, uvedl podle agentur AP a DPA šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. V největší jaderné elektrárně v Evropě, kterou na jaře obsadilo Rusko, byly podle něj porušeny bezpečnostní náležitosti.
„Každý princip jaderné bezpečnosti byl porušen. V sázce jsou nesmírně závažné a nebezpečné záležitosti,“ uvedl Grossi. Bezpečnostní narušení jsou v místech aktivních bojů nedaleko Ruskem kontrolovaného území, uvedl šéf agentury v sídle OSN v New Yorku v úterý večer místního času (dnes ráno SELČ).
Gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch na konci července uvedl, že Rusové hloubí na území elektrárny zákopy. Kyjev dříve Rusko obvinil, že v areálu skladuje těžké zbraně a munici. Ukrajinci na začátku července podnikli nálet na město Enerhodar, ve kterém elektrárna leží.
„Pokud jde o situaci v Záporožské elektrárně, tak se tam neděje nic, co by se nedělo od 4. března, kdy ji Rusové obsadili. Ředitel IAEA má pravdu, situace je nepřijatelná, ne však kvůli radiaci. Ta zůstává normální,“ napsala z New Yorku na twitteru šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Záporožská jaderná elektrárna je s šesti reaktory největší podobné zařízení v Evropě i na Ukrajině. Ruští vojáci ji obsadili na začátku března, její chod ale stále zajišťují ukrajinští zaměstnanci. Podle Grossiho je na místo nutně vyslat technickou inspekci MAAE, nedaleko ale vede frontová linie a boje misi znemožňují. Agentura by pro vyslání kontroly potřebovala nejen podporu Kyjeva a OSN, ale i dohodu s Ruskem.
Obavy nad situací tento týden projevily i Spojené státy. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena existují věrohodné zprávy, že ruská armáda používá elektrárnu jako jakýsi ochranný štít a ukrajinské síly ostřeluje z místa nedaleko zařízení. Ukrajinci z obav před jadernou katastrofou nemohou střelbu opětovat, uvedl Blinken.
Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.
Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml.
Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik.
Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.
Návrh mírové dohody o urovnání konfliktu na Ukrajině z Ženevy byl po následných jednáních na Floridě dále vylepšen, potvrdil Zelenskyj.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.
Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
