„Sebevražedná záležitost!“ Počínání Rusů v jaderné elektrárně v Záporoží děsí svět, tajemník OSN má návrh
Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na zpřístupnění Záporožské jaderné elektrárny mezinárodním inspektorům poté, co se o víkendu objevily zprávy o novém ostřelování areálu na jihovýchodě Ukrajiny. Informovala o tom agentura Reuters. Podle Ukrajiny v sobotu ruská palba zasáhla skladiště vyhořelého jaderného paliva a zranila jednoho pracovníka, ruská strana to odmítá. Elektrárna pracuje v „normálním režimu“. Podle agentury TASS to dnes ve vysílání kanálu Rossija 24 řekl šéf proruské oblastní správy Jevhen Balickyj. Podle mluvčího Kremlu Peskova hrzí katastrofální důsledky naopak kvůli ukrajinské armádě.
Boje odehrávající se v blízkosti jaderné elektrárny znepokojily svět. „Jakýkoli útok na jadernou elektrárnu je sebevražedná záležitost,“ řekl Guterres. K tématu se vyjádřil při návštěvě Japonska, kde se předtím zúčastnil pietní akce při příležitosti 77. výročí svržení atomové bomby na město Hirošima.
Šéf OSN zdůraznil, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) musí mít přístup do elektrárny u ukrajinského města Enerhodar.
Jeden ze zaměstnanců podle ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom v sobotu utrpěl zranění při novém ruském ostřelování. Podle Enerhoatomu byly také poškozeny tři senzory pro sledování radiace kolem areálu elektrárny. Ruskem dosazená okupační správa naopak hovořila o škodách způsobených ukrajinským útokem. Reuters poznamenal, že jeho reportéři nebyli schopni ověřit verzi té či oné strany.
O katastrofě mluví šéf MAAE i Kremlu
Šéf MAAE Rafael Grossi o víkendu řekl, že současný vývoj vytváří „velmi skutečné riziko jaderné katastrofy“.
Areálu největší jaderné elektrárny v Evropě se v březnu zmocnily ruské invazní síly a místo v uplynulých měsících opakovaně zasahují výstřely a exploze. Ačkoli dané území kontrolují Rusové, v elektrárně stále pracují ukrajinští technici.
Pro změnu ukrajinské ozbrojené složky z útoku na Záporožskou jadernou elektrárnu dnes obvinil rovněž mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jenž zároveň podle agentury AFP varoval před potenciálně „katastrofálním důsledky“ pro Evropu.
„Máme od armády a zástupců ruského Rosatomu, kteří tady situaci sledují, informaci, že vše je v normálním režimu,“ prohlásil šéf proruské oblastní správy Jevhen Balickyj. „Dva reaktory nepracují na plný výkon a kontrolují je v současné době ruské struktury,“ cituje ho dále TASS.
Šéf Enerhoatomu mezitím v televizi uvedl, že Záporožská jaderná elektrárna by měla být místem bez vojenské přítomnosti - demilitarizovano uzónou. A na místě by měly být mírové síly.
„Rozhodnutí, které žádáme od světového společenství a všech našich partnerů... je stažení útočníků z území zařízení a vytvoření demilitarizované zóny na území zařízení,“ řekl Petro Kotin. „Přítomnost mírových sil v této zóně a předání kontroly (do jejich rukou) nad ní, a poté i kontroly nad zařízením ukrajinské straně, by tento problém vyřešilo,“ dodal.
Společnost Enerhoatom zároveň na platformě Telegram obvinila ruské síly z vydírání světa prohlášeními, že Záporožská jaderná elektrárna je zaminovaná a invazní jednotky jsou připraveny ji nechat vybuchnout, píše server Ukrajinska pravda.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
