Střelba v Záporožské jaderné elektrárně: Rusové zranili pracovníka, nefungují čidla radiace
Jeden pracovník Záporožské jaderné elektrárny byl zraněn, když místo v sobotu večer ostřelovala raketami ruská armáda. Dnes o tom informovala ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom. Podle deníku Ukrajinska pravda se to stalo při ostřelování města Enerhodar, na jehož okraji se největší jaderná elektrárna v Evropě nachází.
Enerhoatom na komunikační platformě Telegram uvedl, že při útoku bylo zasaženo skladiště, kde je uloženo 174 kontejnerů s vyhořelým jaderným palivem. Podle Enerhoatomu byly poškozeny tři senzory pro sledování radiace kolem areálu elektrárny.
„V důsledku toho není možná včasná detekce a reakce v případě zhoršení radiační situace nebo úniku radiace z kontejnerů s vyhořelým jaderným palivem,“ uvedla společnost. Dodala, že zaměstnance zranil šrapnel a že byl převezen do nemocnice.
Záporožskou jadernou elektrárnu Rusko obsadilo v březnu, krátce po začátku invaze na Ukrajinu. Stále v ní ale pracují ukrajinští technici. Ukrajinska pravda napsala, že před sobotním útokem se přibližně 500 Rusů a zaměstnanců ruské společnosti Rosatom ukrylo v bunkrech.
Rusko ze sobotního ostřelování elektrárny obvinilo Ukrajinu. Ukrajinské ozbrojené síly „večer provedly úder za použití raketometu Uragan. Poškozeny byly administrativní budovy a přilehlý prostor skladu,“ cituje agentura Interfax z prohlášení, které zveřejnila Ruskem dosazená správa Enerhodaru.
Zelenskyj: Je to jaderný terorismus
V pátek střely zasáhly vedení vysokého napětí u jaderné elektrárny, jeden z jejích reaktorů byl odstaven. Radiace ale ze zařízení neunikla. Ukrajina a Rusko se pak v sobotu vzájemně obviňovaly z „jaderného terorismu“. Ukrajinský Enerhoatom uvedl, že za škody mohou Rusové, naopak ruské ministerstvo obrany obvinilo ukrajinské jednotky, že elektrárnu ostřelovaly.
Páteční ostřelování Záporožské jaderné elektrárny znepokojilo šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho. Vyzval proto k okamžitému zastavení bojů v blízkosti zařízení a varoval před nebezpečím jaderné katastrofy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v telefonátu s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem požadoval silnější reakci na kroky Moskvy, které označil za jaderný terorismus. Chce, aby na ruský jaderný průmysl a ruské jaderné palivo byly uvaleny sankce.
Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu. Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl. Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války. Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat. Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.
