Rusové se snaží dostat do strojoven jaderné elektrárny v Záporoží: Chtějí tam rozmístit zbraně
Ruští vojáci se údajně snaží získat přístup k strojovnám v blocích ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, aby tam mohli rozmístit svoji armádní techniku a zbraně. Podle agentury Unian to tvrdí ukrajinská společnost Enerhoatom, která spravuje ukrajinské jaderné elektrárny.
„Ruští vojáci požadují od správy ukrajinské atomové elektrárny, aby jim otevřela strojovny v prvních třech blocích. Chtějí tam rozmístit celý svůj armádní arzenál,“ uvedl Enerhoatom. Dodal, že Rusové se tímto způsobem chtějí pojistit, protože se „hrozně bojí překvapení“ ze strany ukrajinských ozbrojených sil.
Do strojoven chtějí podle Enerhoatomu ruští vojáci umístit tanky, nákladní automobily i zbraně s municí. Tím by se ale zablokoval přístup k třem blokům pro požární techniku. Energetická společnost také upozornila, že pravidla bezpečnosti popírá i úmysl vojáků skladovat přímo v strojovnách bloků výbušné materiály.
Elektrárnu ležící na břehu řeky Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny ruské síly ovládly na začátku invaze, stále ji ale obsluhuje ukrajinský personál.
Enerhoatom již dříve upozornil, že v areálu elektrárny je ruská těžká vojenská technika a nákladní auta naložená zbraněmi a výbušninami. Šéf Enerhoatomu Petro Kotin navíc ruské síly obvinil, že využívají Záporožskou jadernou elektrárnu jako základnu pro odpalování raket, kterými ostřelují okolní oblasti Ukrajiny.
Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.
