Výstava vraků ruských tanků, která byla hitem v Praze: Berlín ji odmítl, je prý nevhodná
Úřady v Berlíně nechtějí, aby byla před velvyslanectvím Ruska vystavena ruská vojenská technika, kterou zneškodnila ukrajinská armáda. Postoj berlínských úřadů kritizuje ukrajinský velvyslanec v Německu. Tato výstava skončila před několika dny v Praze, kde byla pro velký zájem veřejnosti prodloužena.
Tanky, které Ukrajinci zneškodnili během vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, plánovali na třídě Unter den Linden vystavit majitelé soukromého muzea věnovaného moderním německým dějinám. Chtěli, aby si lidé symboly ruské útočné války mohli prohlédnout po Varšavě a Praze i v Berlíně. Koncem července podali žádost na úřad městské části Berlin-Mitte. Úředníci ji ale zamítli s tím, že v tanku, který chtěli postavit před ruskou ambasádou, pravděpodobně zemřeli lidé, a vystavovat ho není proto vhodné. Kromě toho vystavovat techniku zničenou v pokračující válce se dotýká zahraničně politických zájmů Německa, uvedl úřad.
„Jasně, když se Putin dozví, že v Berlíně stojí v ulicích tanky, napochoduje okamžitě přes Polsko do Berlína,“ poznamenal ironicky Wieland Giebel, který je jedním z iniciátorů výstavy. V deníku Berliner Zeitung dodal, že jedině „díky fyzické přítomnosti těchto strojů je možné vidět, jaké násilnosti mohou tato obrovská monstra způsobovat“.
Ukrajinský velvyslanec v Německu Andryj Melnyk ve čtvrtek v rozhovoru s listem Tagesspiegel odůvodnění berlínských úřadů označil za „jalové“.
„Zničená ruská vojenská technika, která by byla vystavena v srdci Berlína, měla lidem v Německu zblízka zprostředkovat, jaká je brutální a zničující válka,“ řekl velvyslanec, který už v minulosti otevřeně kritizoval německé představitele kvůli jejich přístupu k ruské agresi proti Ukrajině. Melnyk ve své funkci ovšem brzy skončí, před časem ho z ní odvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko a Spojené státy jednaly o možnosti další výměny vězňů, řekl serveru Axios Kirill Dmitrijev, který je hlavním vyjednavačem ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeden z amerických činitelů to serveru potvrdil, řekl ale, že výměna se neuskuteční bezprostředně. „Setkal jsem se s některými americkými činiteli a členy Trumpova týmu ohledně některých záležitostí humanitárního charakteru, jako třeba možných výměn vězňů, na kterých americká strana pracuje,“ uvedl Dmitrijev. Podle Axiosu o tom ruský vyjednavač diskutoval mimo jiné s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem. Jednání ukrajinského parlamentu, který měl hlasovat o návrhu premiérky Julije Svyrydenkové odvolat ministry spravedlnosti a energetiky Hermana Haluščenka a Svitlanu Hrynčukovou kvůli korupčnímu skandálu v energetice, bylo přerušeno. Stalo se tak poté, co opozice zablokovala jednání a dožadovala se odstoupení celé vlády, informovala ukrajinská média. Ruští vojáci dobyli další dvě ukrajinské vesnice, Nečajivku v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě a Cehelne v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Tvrdí to ruské ministerstvo obrany. O den dříve Moskva uvedla, že Rusové dobyli tři východoukrajinské vsi - Haj v Dněpropetrovské oblasti, Platonivka v Doněcké oblasti a Dvoričanske v Charkovské oblasti. Pondělní ani dnešní informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů a ukrajinská strana je nekomentovala.
Pryč s vládou! Ukrajinská opozice tlačí na Zelenského kvůli atomové korupci, přestala vlastenecky mlčet
