Výstava vraků ruských tanků, která byla hitem v Praze: Berlín ji odmítl, je prý nevhodná
Úřady v Berlíně nechtějí, aby byla před velvyslanectvím Ruska vystavena ruská vojenská technika, kterou zneškodnila ukrajinská armáda. Postoj berlínských úřadů kritizuje ukrajinský velvyslanec v Německu. Tato výstava skončila před několika dny v Praze, kde byla pro velký zájem veřejnosti prodloužena.
Tanky, které Ukrajinci zneškodnili během vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, plánovali na třídě Unter den Linden vystavit majitelé soukromého muzea věnovaného moderním německým dějinám. Chtěli, aby si lidé symboly ruské útočné války mohli prohlédnout po Varšavě a Praze i v Berlíně. Koncem července podali žádost na úřad městské části Berlin-Mitte. Úředníci ji ale zamítli s tím, že v tanku, který chtěli postavit před ruskou ambasádou, pravděpodobně zemřeli lidé, a vystavovat ho není proto vhodné. Kromě toho vystavovat techniku zničenou v pokračující válce se dotýká zahraničně politických zájmů Německa, uvedl úřad.
„Jasně, když se Putin dozví, že v Berlíně stojí v ulicích tanky, napochoduje okamžitě přes Polsko do Berlína,“ poznamenal ironicky Wieland Giebel, který je jedním z iniciátorů výstavy. V deníku Berliner Zeitung dodal, že jedině „díky fyzické přítomnosti těchto strojů je možné vidět, jaké násilnosti mohou tato obrovská monstra způsobovat“.
Ukrajinský velvyslanec v Německu Andryj Melnyk ve čtvrtek v rozhovoru s listem Tagesspiegel odůvodnění berlínských úřadů označil za „jalové“.
„Zničená ruská vojenská technika, která by byla vystavena v srdci Berlína, měla lidem v Německu zblízka zprostředkovat, jaká je brutální a zničující válka,“ řekl velvyslanec, který už v minulosti otevřeně kritizoval německé představitele kvůli jejich přístupu k ruské agresi proti Ukrajině. Melnyk ve své funkci ovšem brzy skončí, před časem ho z ní odvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron. Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy. Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
