Výstava vraků ruských tanků, která byla hitem v Praze: Berlín ji odmítl, je prý nevhodná
Úřady v Berlíně nechtějí, aby byla před velvyslanectvím Ruska vystavena ruská vojenská technika, kterou zneškodnila ukrajinská armáda. Postoj berlínských úřadů kritizuje ukrajinský velvyslanec v Německu. Tato výstava skončila před několika dny v Praze, kde byla pro velký zájem veřejnosti prodloužena.
Tanky, které Ukrajinci zneškodnili během vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, plánovali na třídě Unter den Linden vystavit majitelé soukromého muzea věnovaného moderním německým dějinám. Chtěli, aby si lidé symboly ruské útočné války mohli prohlédnout po Varšavě a Praze i v Berlíně. Koncem července podali žádost na úřad městské části Berlin-Mitte. Úředníci ji ale zamítli s tím, že v tanku, který chtěli postavit před ruskou ambasádou, pravděpodobně zemřeli lidé, a vystavovat ho není proto vhodné. Kromě toho vystavovat techniku zničenou v pokračující válce se dotýká zahraničně politických zájmů Německa, uvedl úřad.
„Jasně, když se Putin dozví, že v Berlíně stojí v ulicích tanky, napochoduje okamžitě přes Polsko do Berlína,“ poznamenal ironicky Wieland Giebel, který je jedním z iniciátorů výstavy. V deníku Berliner Zeitung dodal, že jedině „díky fyzické přítomnosti těchto strojů je možné vidět, jaké násilnosti mohou tato obrovská monstra způsobovat“.
Ukrajinský velvyslanec v Německu Andryj Melnyk ve čtvrtek v rozhovoru s listem Tagesspiegel odůvodnění berlínských úřadů označil za „jalové“.
„Zničená ruská vojenská technika, která by byla vystavena v srdci Berlína, měla lidem v Německu zblízka zprostředkovat, jaká je brutální a zničující válka,“ řekl velvyslanec, který už v minulosti otevřeně kritizoval německé představitele kvůli jejich přístupu k ruské agresi proti Ukrajině. Melnyk ve své funkci ovšem brzy skončí, před časem ho z ní odvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou. „Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang. Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají. Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra. Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo. „Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
