Ruský okupační premiér uprchl s rodinou z Krymu. Jeho muži před úprkem ničili materiály
Poloostrov Krym opusitl údajně jeho Rusy dosazený premiér Sergej Aksjonov a také mluvčí autonomní oblasti Vladimir Konstantinov. Podle médií ukrajinské speciální služby zatím není jasné, kde se teď Aksjonov a Konstantinov nachází. Jejich rodiny by měly být převezeny do ruského Rostova. Rusové mezitím udělali změnu i v čee Černomořské flotily, která sídlí na anektovaném Krymu. Nově ji povede viceadmirál Viktor Sokolov.
Aksjonov coby premiér (předseda Rady ministrů) a mluvčí Konstantinov odešli z Krymu údajně po telefonátu od moskevského kurátora, který je informoval o ohrožení života. Poté ve střežených autech narychlo odvezli své manželky a děti, hlásí novináři.
Premiérovi muži údajně celou noc před úprkem z Krymu ničili písemnosti a další dokumenty. Rodiny politiků by nyní měly být v hotelech v Rostově. Kde se nachází samotný Aksjonov, není jasné.
Nové vedení Černomořské flotily
Rovněž Černomořská flotila ruského vojenského námořnictva má nového velitele, viceadmirála Viktora Sokolova, který donedávna velel námořní akademii. Oznámila to ruská média, podle kterých byl Sokolov dnes v sídle flotily v Sevastopolu na anektovaném Krymu představen členům vojenské rady.
Agentura Reuters dává jmenování nového velitele do souvislosti se sérií výbuchů na ruských základnách na poloostrově.
V úterý ráno severem okupovaného ukrajinského poloostrova otřásly výbuchy. Podle ruských tiskových agentur vybuchl mimo jiné bývalý statek využívaný jako muniční sklad.
Ruské ministerstvo obrany později exploze označilo za výsledek sabotáže. Očití svědci také informovali, že z ruské letecké základny u Simferopolu v centrální části Krymu po explozích stoupá černý dým. Média spekulovala o útoku bezpilotního letounu na muniční sklad na letišti, které patří ruskému námořnictvu.
Minulý týden výbuch otřásl ruskou leteckou základnou Saky na Krymu. Podle Moskvy tam explodovala letecká munice, ruské ministerstvo obrany výbuch přičetlo porušení pravidel požární bezpečnosti. Kyjev odmítl, že by na základnu zaútočil. Podle satelitních snímků, které zveřejnila společnost Planet Labs, výbuch poškodil letadla i letištní infrastrukturu.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
