Ruský okupační premiér uprchl s rodinou z Krymu. Jeho muži před úprkem ničili materiály
Poloostrov Krym opusitl údajně jeho Rusy dosazený premiér Sergej Aksjonov a také mluvčí autonomní oblasti Vladimir Konstantinov. Podle médií ukrajinské speciální služby zatím není jasné, kde se teď Aksjonov a Konstantinov nachází. Jejich rodiny by měly být převezeny do ruského Rostova. Rusové mezitím udělali změnu i v čee Černomořské flotily, která sídlí na anektovaném Krymu. Nově ji povede viceadmirál Viktor Sokolov.
Aksjonov coby premiér (předseda Rady ministrů) a mluvčí Konstantinov odešli z Krymu údajně po telefonátu od moskevského kurátora, který je informoval o ohrožení života. Poté ve střežených autech narychlo odvezli své manželky a děti, hlásí novináři.
Premiérovi muži údajně celou noc před úprkem z Krymu ničili písemnosti a další dokumenty. Rodiny politiků by nyní měly být v hotelech v Rostově. Kde se nachází samotný Aksjonov, není jasné.
Nové vedení Černomořské flotily
Rovněž Černomořská flotila ruského vojenského námořnictva má nového velitele, viceadmirála Viktora Sokolova, který donedávna velel námořní akademii. Oznámila to ruská média, podle kterých byl Sokolov dnes v sídle flotily v Sevastopolu na anektovaném Krymu představen členům vojenské rady.
Agentura Reuters dává jmenování nového velitele do souvislosti se sérií výbuchů na ruských základnách na poloostrově.
V úterý ráno severem okupovaného ukrajinského poloostrova otřásly výbuchy. Podle ruských tiskových agentur vybuchl mimo jiné bývalý statek využívaný jako muniční sklad.
Ruské ministerstvo obrany později exploze označilo za výsledek sabotáže. Očití svědci také informovali, že z ruské letecké základny u Simferopolu v centrální části Krymu po explozích stoupá černý dým. Média spekulovala o útoku bezpilotního letounu na muniční sklad na letišti, které patří ruskému námořnictvu.
Minulý týden výbuch otřásl ruskou leteckou základnou Saky na Krymu. Podle Moskvy tam explodovala letecká munice, ruské ministerstvo obrany výbuch přičetlo porušení pravidel požární bezpečnosti. Kyjev odmítl, že by na základnu zaútočil. Podle satelitních snímků, které zveřejnila společnost Planet Labs, výbuch poškodil letadla i letištní infrastrukturu.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
