Výbuchy na Krymu: Nejde o omyl ruského mužika, i Ukrajinci operují v týlu nepřítele, říká expert
Opakované výbuchy na Krymu, které otřásly mimo jiné ruským vojenským letištěm, by mohly být začátkem nové a radikálnější fáze ukrajinsko-ruské války. Kreml označil výbuchy za výsledek sabotáže. Odborníci ale tuto variantu spíše vylučují, a ač se Ukrajina oficiálně k útoku nepřihlásila, prezident Volodymyr Zelenskyj leccos naznačil i svým prohlášením, že válka začala Krymem a musí Krymem také skončit. Odkud mají Ukrajinci zbraně s takovým dosahem? A mají reálnou šanci získat Krym zpátky? Nejen o tom byla řeč v dnešním Epicentru s bezpečnostním expertem Milanem Mikuleckým.
„Nejde o omyl ruského mužika, který odhodil nedopalek,“ míní o nedávné sérii výbuchů na Krymském poloostrově bezpečnostní expert a bývalý poradce Ministerstva obrany Milan Mikulecký.
Připomíná přitom, že rozhodně nejde o první případ útoku ukrajinských sil za hranicemi Ukrajiny. Zároveň upozorňuje, že Krym bychom neměli považovat za ruské území. „Uznalo to i Rusko v roce 1993, když bylo jedním ze signatářů Budapešťské deklarace a Ruská federace byla jednou ze tří zemí, které garantovaly Ukrajině, že v případě, kdy by někdo Krym napadl, tak jí přijdou na pomoc,“ dodává s tím, že Rusko to však již drahnou dobu takto nevnímá.
Útoky posledních dnů jsou podle Mikuleckého zásadním bodem konfliktu, zvrácení poměru sil jejich vlivem však stále nelze očekávat.
„Že by to znamenalo, že Ukrajina nějakým způsobem přebírá iniciativu, to ne, bohužel. Znamená to, že Ukrajinci našli nějaké slabé místo a to se teď snaží využít,“ uvádí. Nevylučuje přitom, že na ruských základnách a ve skladech může čas od času způsobit chaos v organizaci značné škody, nicméně bezprostředně zaznamenané události na Krymu nelze přičítat nepozornosti či závadě na ruské straně.
„Přikláním se k tomu, že šlo o operace speciálních ukrajinských jednotek, které operují v týlu nepřítele, a které mají zbraně, jimiž jsou schopny takový útok provést,“ komentuje možný původ útoků na Rusy okupovaném území.
Při útoku na letiště Saky podle Mikuleckého mohl být použit bezpilotní systém Warmate polské výroby. „Myslím si, že jde o jednu ze zbraní, která by měla Armádu České republiky enormně zajímat,“ dodává v reakci na prohlášení AČR ohledně budování armády pro jednadvacáté století.
Nepřebírání odpovědnosti za útoky ukrajinskými silami přitom považuje za správnou strategii z důvodu krytí budoucích bojových akcí. „V případě, že to zveřejňuji v přímém přenosu nebo nedej Bože s předstihem, tak ohrožuji životy svých vlastních lidí,“ vysvětluje. „Chápu, že jsme v jednadvacátém století, informační válka má také svou hodnotu, že novináři chtějí mít co nejvíc informací co nejdřív, ale nemyslím si, že je to ohleduplné vůči těm vojákům, kteří na frontě bojují,“ dodává.
Prezident Erdogan označil útoky na tankery v Černém moři za nepřijatelné a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters.
Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.
Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.
Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.
„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
To se jim to válčí za naše peníze a s našimi zbraněmi.