Výbuchy na Krymu: Nejde o omyl ruského mužika, i Ukrajinci operují v týlu nepřítele, říká expert
Opakované výbuchy na Krymu, které otřásly mimo jiné ruským vojenským letištěm, by mohly být začátkem nové a radikálnější fáze ukrajinsko-ruské války. Kreml označil výbuchy za výsledek sabotáže. Odborníci ale tuto variantu spíše vylučují, a ač se Ukrajina oficiálně k útoku nepřihlásila, prezident Volodymyr Zelenskyj leccos naznačil i svým prohlášením, že válka začala Krymem a musí Krymem také skončit. Odkud mají Ukrajinci zbraně s takovým dosahem? A mají reálnou šanci získat Krym zpátky? Nejen o tom byla řeč v dnešním Epicentru s bezpečnostním expertem Milanem Mikuleckým.
„Nejde o omyl ruského mužika, který odhodil nedopalek,“ míní o nedávné sérii výbuchů na Krymském poloostrově bezpečnostní expert a bývalý poradce Ministerstva obrany Milan Mikulecký.
Připomíná přitom, že rozhodně nejde o první případ útoku ukrajinských sil za hranicemi Ukrajiny. Zároveň upozorňuje, že Krym bychom neměli považovat za ruské území. „Uznalo to i Rusko v roce 1993, když bylo jedním ze signatářů Budapešťské deklarace a Ruská federace byla jednou ze tří zemí, které garantovaly Ukrajině, že v případě, kdy by někdo Krym napadl, tak jí přijdou na pomoc,“ dodává s tím, že Rusko to však již drahnou dobu takto nevnímá.
Útoky posledních dnů jsou podle Mikuleckého zásadním bodem konfliktu, zvrácení poměru sil jejich vlivem však stále nelze očekávat.
„Že by to znamenalo, že Ukrajina nějakým způsobem přebírá iniciativu, to ne, bohužel. Znamená to, že Ukrajinci našli nějaké slabé místo a to se teď snaží využít,“ uvádí. Nevylučuje přitom, že na ruských základnách a ve skladech může čas od času způsobit chaos v organizaci značné škody, nicméně bezprostředně zaznamenané události na Krymu nelze přičítat nepozornosti či závadě na ruské straně.
„Přikláním se k tomu, že šlo o operace speciálních ukrajinských jednotek, které operují v týlu nepřítele, a které mají zbraně, jimiž jsou schopny takový útok provést,“ komentuje možný původ útoků na Rusy okupovaném území.
Při útoku na letiště Saky podle Mikuleckého mohl být použit bezpilotní systém Warmate polské výroby. „Myslím si, že jde o jednu ze zbraní, která by měla Armádu České republiky enormně zajímat,“ dodává v reakci na prohlášení AČR ohledně budování armády pro jednadvacáté století.
Nepřebírání odpovědnosti za útoky ukrajinskými silami přitom považuje za správnou strategii z důvodu krytí budoucích bojových akcí. „V případě, že to zveřejňuji v přímém přenosu nebo nedej Bože s předstihem, tak ohrožuji životy svých vlastních lidí,“ vysvětluje. „Chápu, že jsme v jednadvacátém století, informační válka má také svou hodnotu, že novináři chtějí mít co nejvíc informací co nejdřív, ale nemyslím si, že je to ohleduplné vůči těm vojákům, kteří na frontě bojují,“ dodává.
Ruský soud ve městě Kamensk-Uralskij potrestal pokutou dvacetiletého mladíka z tohoto uralského města za to, že měl v historii vyhledávání ve svém mobilním telefonu zmínku o ukrajinské jednotce Azov, kterou ruské úřady označily za teroristickou a kterou zakázaly. O rozhodnutí soudkyně dnes informovala ruská média s tím, že jde o první známý případ svého druhu - přinejmenším od 1. září, odkdy v Rusku platí tresty za úmyslné vyhledávání extremistických materiálů.
Náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka řekl Českému rozhlasu - Radiožurnálu, že zavedení administrativních odvodů armáda navrhne vládě. Měly by podle něj podobu on-line dotazníku.
Plně se ztotožňuji s tím, že byla zrušená (základní vojenská služba). V té podobě, v jaké byla, nedávala smysl. Ale než se zrušila, tak se měl někdo zamyslet nad tím, jak se bude řešit problematika generování záloh ozbrojených sil,„ řekl Řehka rozhlasu.
Prezident Petr Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády. Podle něj by jí pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace. Upozornil, že jde jen o administrativního úkon, který neznamená obnovení vojenské základní služby. Novinářům to dnes řekl prezident v Liberci.
Pavel připomněl, že základní vojenská služba byla v České republice zrušená před více než 20 lety. „Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident.
To se jim to válčí za naše peníze a s našimi zbraněmi.