„Rusifikace“ v plném proudu: Dětem v Mariupolu zruší prázdniny, aby se učily ruské osnovy
V okupovaném ukrajinském městě Mariupolu Rusové prodloužili aktuální školní rok až do 1. září, aby se školáci mohli připravit na ruské školní osnovy. Děti tak nebudou mít prázdniny, upozornil podle webu Ukrajinska pravda poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko. Předseda krymského regionálního sněmu Vladimir Konstantinov zase podle agentury TASS navrhl, aby se na ukrajinském poloostrově Krym, které Rusko dříve připojilo ke svému území, zrušila výuka angličtiny.
„Okupanti oznámili prodloužení školního roku do 1. září. To znamená bez prázdnin. Hlavním cílem je vymýcení všeho ukrajinského a příprava na nový školní rok, který bude podle ruských osnov,“ uvedl Andrjuščenko, který je v kontaktu s lidmi na místě, ale sám z přístavního Mariupolu uprchl. Děti v Mariupolu se podle něj mají celé léto učit ruštinu a ruskou literaturu, dějiny Ruska a matematiku v ruštině.
Ve středu poradce starosty také upozornil, že Rusové zahájili inventuru v mariupolských knihovnách a odstraňují z nich učebnice ukrajinské literatury a ukrajinských dějin. Tyto knihy přitom označují za extremistické. Na sociálních sítích dnes Andrjuščenko napsal, že Rusové také začali na veřejných místech ve městě vysílat propagandistické zprávy z automobilů a za tímto účelem instalují rovněž televizory na místech, kde se vydává humanitární pomoc nebo kde se ve velkém shromažďují lidé.
Přístavní Mariupol dlouho odolával ruským útokům, nakonec ale tento měsíc padl do ruských rukou, když podlehly i ocelárny Azovstal, poslední místo ukrajinského odporu.
Změny by mohly čekat také školáky na Krymu, poněvadž předseda místního sněmu Konstantinov vystoupil proti výuce angličtiny. Krym je pod ruskou kontrolou od roku 2014, přestože Kyjev i Západ považují jeho připojení k Rusku za porušení mezinárodního práva.
Šéf správy města Slovjansk v Doněcké oblasti Vadym Ljach informoval o ruském dopoledním ostřelování města ze salvových raketometů, které podle něj zabilo tři lidi.
„(Letouny) MiG-29 dnes zachytily ruský průzkumný letoun nad Baltským mořem, stejně jako včera,“ uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V úterý dvojice polských stíhaček podle operačního velení polské armády doprovodila ruský průzkumný stroj Il-20, který měl vypnutý transpondér a nedodal ani patřičný letový plán. Ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor, uvedla Varšava. Moskva se nevyjádřila.
Baltské moře je důležitou zásobovací trasou pro NATO a má klíčový hospodářský význam pro jednotlivé baltské země. Severoatlantická aliance eviduje systematickou špionáž tamní vojenské infrastruktury ze strany Ruska, které má přístup k Baltskému moři díky kaliningradské exklávě a pobřeží kolem Petrohradu.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 7. listopadu setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, chce projednat cestu k možnému americko-ruskému summitu a požádat o výjimku z amerických energetických sankcí uvalených na Rusko.
Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás uvedl, že státníci hodlají uzavřít dohody o spolupráci v oblasti energetiky, obranného průmyslu, hospodářství a financí. „Některé z nich už byly vyjednány, v některých případech jednání pokračují,“ uvedl Gulyás. Orbán dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, píše Reuters.
Orbán a Trump by podle Gulyáse také mohli projednat možné setkání představitelů Spojených států a Ruska, které by bylo zaměřené na zprostředkování míru v rusko-ukrajinské válce. Trump tento měsíc oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti. Později prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání teď nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností.
„Jazyky jsou pro mě velmi sporná otázka. Proč se učit to, co není potřeba, pokud člověk nikdy nepojede do Londýna,“ prohlásil ve středu před novináři Konstantinov. Zamyslel se také nad otázkou, zda má smysl utrácet peníze za učitele angličtiny, a navrhl, aby se děti na Krymu zaměřily raději na rozvoj „svých“ jazyků. Neupřesnil ale, jaké konkrétní jazyky má na mysli. Na Krymu převládá ruština, častá je ale i ukrajinština a vyskytuje se tam například i krymská tatarština.
„Tupé následování cizí civilizace je nebezpečné. Děláme z (dítěte) rukojmího. Bude říkat, že umí anglicky, a tak že ho zajímá, jaká je ta Anglie. Angličané s námi válčí tisíc let a my je dál studujeme, utrácíme peníze za učitele,“ řekl Konstantinov.
