„Rusifikace“ v plném proudu: Dětem v Mariupolu zruší prázdniny, aby se učily ruské osnovy
V okupovaném ukrajinském městě Mariupolu Rusové prodloužili aktuální školní rok až do 1. září, aby se školáci mohli připravit na ruské školní osnovy. Děti tak nebudou mít prázdniny, upozornil podle webu Ukrajinska pravda poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko. Předseda krymského regionálního sněmu Vladimir Konstantinov zase podle agentury TASS navrhl, aby se na ukrajinském poloostrově Krym, které Rusko dříve připojilo ke svému území, zrušila výuka angličtiny.
„Okupanti oznámili prodloužení školního roku do 1. září. To znamená bez prázdnin. Hlavním cílem je vymýcení všeho ukrajinského a příprava na nový školní rok, který bude podle ruských osnov,“ uvedl Andrjuščenko, který je v kontaktu s lidmi na místě, ale sám z přístavního Mariupolu uprchl. Děti v Mariupolu se podle něj mají celé léto učit ruštinu a ruskou literaturu, dějiny Ruska a matematiku v ruštině.
Ve středu poradce starosty také upozornil, že Rusové zahájili inventuru v mariupolských knihovnách a odstraňují z nich učebnice ukrajinské literatury a ukrajinských dějin. Tyto knihy přitom označují za extremistické. Na sociálních sítích dnes Andrjuščenko napsal, že Rusové také začali na veřejných místech ve městě vysílat propagandistické zprávy z automobilů a za tímto účelem instalují rovněž televizory na místech, kde se vydává humanitární pomoc nebo kde se ve velkém shromažďují lidé.
Přístavní Mariupol dlouho odolával ruským útokům, nakonec ale tento měsíc padl do ruských rukou, když podlehly i ocelárny Azovstal, poslední místo ukrajinského odporu.
Změny by mohly čekat také školáky na Krymu, poněvadž předseda místního sněmu Konstantinov vystoupil proti výuce angličtiny. Krym je pod ruskou kontrolou od roku 2014, přestože Kyjev i Západ považují jeho připojení k Rusku za porušení mezinárodního práva.
Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovaly stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti.
Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).
Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil frontové jednotky v Záporožské oblasti. Oznámil to na síti X, kde zveřejnil fotografie a video. Zelenskyj tento týden řekl, že v Záporožské oblasti a také v Pokrovsku v Doněcké oblasti Rusové zvyšují počet i rozsah útoků.
„Vyslechl jsem si hlášení o operační situaci v tomto úseku, nepřátelské aktivitě a ztrátách v řadách okupantů. Hovořil jsem s vojáky o rozhodnutích potřebných k posílení obrany v orichivském směru - personálu, určitých typů zbraní a vybavení včetně lehkých obrněných vozidel a prostředků k vedení elektronického boje,“ napsal Zelenskyj. Zdůraznil, že vedení činí vše, aby posílilo bojující jednotky.
„Jazyky jsou pro mě velmi sporná otázka. Proč se učit to, co není potřeba, pokud člověk nikdy nepojede do Londýna,“ prohlásil ve středu před novináři Konstantinov. Zamyslel se také nad otázkou, zda má smysl utrácet peníze za učitele angličtiny, a navrhl, aby se děti na Krymu zaměřily raději na rozvoj „svých“ jazyků. Neupřesnil ale, jaké konkrétní jazyky má na mysli. Na Krymu převládá ruština, častá je ale i ukrajinština a vyskytuje se tam například i krymská tatarština.
„Tupé následování cizí civilizace je nebezpečné. Děláme z (dítěte) rukojmího. Bude říkat, že umí anglicky, a tak že ho zajímá, jaká je ta Anglie. Angličané s námi válčí tisíc let a my je dál studujeme, utrácíme peníze za učitele,“ řekl Konstantinov.
