Šokující záběry masakru pluku Azov: Ve věznici zůstala ohořelá těla, Ukrajina volá OSN
Moskva s Kyjevem si přehazují vinu za výbuch ve věznici v obci Olenivka. Zatímco Rusko tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají separatisté a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka, generální štáb ukrajinských ozbrojených sil provedení takového útoku popřel a obvinil z něj naopak ruské invazní síly. Moskva se tak podle něj snaží Kyjev obvinit z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a popravy vězňů. Při útoku podle DNR zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců, včetně příslušníků pluku Azov. Ukrajina nyní vyzývá OSN a Červený kříž, aby událost vyšetřili a věznici zevrubně zkontrolovali, jak píše BBC.
Co přesně se stalo v zajateckém táboře v Olenivce, který ovládá Ruskem podporovaná samozvaná Doněcká lidová republika (DNR), zůstává nejasné. Zatímco ruská strana hází vinu na Ukrajinu, která rozjela silnou protiofenzivu a ukazuje i pozůstatky střel HIMARS, generální štáb Ukrajiny za výbuchem vidí snahu Ruska zakrýt válečné zločiny. Poukazuje také na to, že úlomky HIMARS mohou pocházet odkudkoliv.
Prezident Volodymyr Zelenskyj označil incident za „úmyslný ruský válečný zločin“ a opětovně nazval stát jako teroristický. „Obracím se především na Spojené státy americké. Je třeba přijmout rozhodnutí, a to hned,“ řekl také.
Vyjasní mrtvé zajatce Červený kříž?
Ukrajina nyní vyzývá OSN a humanitární Červený kříž, aby záležitost prošetřily a provedly zevrubné šetření v Olevince. Z té v tuto chvíli přicházejí snímky ohořelých těl a zničených budov. Červený kříž uvedl, že usiluje o přístup na místo a nabídl pomoc při evakuaci zraněných.
„Naší prioritou je nyní zajistit, aby se zraněným dostalo život zachraňující léčby a aby s těly těch, kteří přišli o život, bylo naloženo důstojným způsobem,“ stojí v prohlášení.
Podle serveru Meduza jsou ve věznici v Olenivce drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov. Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v rozlehlém areálu Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor během neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi.
Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky ukrajinského pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je vykresluje jako neonacisty.
Agentura TASS později napsala s odvoláním na štáb teritoriální obrany DNR, že zemřelo 53 lidí. Počty raněných se podle různých ruských nebo separatistických zdrojů pohybují od 75 do 130. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dopoledne hovořil o 40 mrtvých a 75 zraněných ukrajinských válečných zajatcích a o osmi zraněných členech vězeňské stráže.
Konašenkov zároveň tvrdil, že ukrajinská armáda použila raketové systémy HIMARS, které jí poskytly Spojené státy. Úlomky střel se ale podle ukrajinské strany daly lehce posbírat na jiném bojišti.
Rusko chce své tvrzení potvrdit i tím, že do komplexu pustila novináře. Paul Adams, který se nachází v Kyjevě popsal, že scéna uvnitř tábora u Olenivky je pekelná. „Sluneční paprsky prosvítají zubatými otvory ve střeše a odhalují změť kovových paland a neznámý počet ohořelých těl,“ píše. „Venku je krev na dřevěné paletě a další těla. Nespálená, ale zkrvavená. Vypadají vyhublé,“ dodává.
Vzhledem k tomu, že se zatím tvrzení obou stran nedají ověřit, bude nějakou dobu trvat, než se odhalí pravda. Ukrajina nicméně tvrdí, že má horu důkazů, včetně zachycené rádiové konverzace mezi Rusy.
Poradce Kremlu Jurij Ušakov potvrdil, že schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějška Donalda Trumpa se uskuteční 15. srpna na Aljašce, píše agentura TASS.
Rusko a Spojené státy jsou podle Ušakova „blízkými sousedy, a tak je zcela logické, že se summit uskuteční na Aljašce“. Uvedl, že Putin s Trumpem během něho budou jednat o možnostech dosažení dlouhodobého urovnání krize na Ukrajině.
Ohledně budoucnosti ukrajinských území, na nichž se válčí, Donald Trump řekl, že se o ně bojuje tři a půl roku a zemřelo tam mnoho Rusů i Ukrajinců. „Chceme získat nějaké zpátky, chceme nějakou výměnu,“ uvedl. Bude to podle něho výměna ku prospěchu obou stran. „Je to složité, není to jednoduché,“ připustil šéf Bílého domu, který před lednovým nástupem do prezidentské funkce tvrdil, že konflikt na Ukrajině ukončí během 24 hodin.
„Měli jsme online rozhovor s poradci pro národní bezpečnost ze Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Finska a zástupci NATO,“ hlásí šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Zaměřili jsme se na koordinaci postojů s cílem co nejdříve dosáhnout udržitelného a spravedlivého míru pro Ukrajinu. Jsme připraveni pracovat co nejproduktivněji, abychom zachránili životy a zastavili boje.“
„Poděkoval jsem všem partnerům za jejich podporu a konstruktivní spolupráci. Dohodli jsme se, že v blízké budoucnosti budeme v naší spolupráci pokračovat,“ dodal Jermak, blízký a dlouholetý spolupracovník Volodymyra Zelenského.
