Šokující záběry masakru pluku Azov: Ve věznici zůstala ohořelá těla, Ukrajina volá OSN
Moskva s Kyjevem si přehazují vinu za výbuch ve věznici v obci Olenivka. Zatímco Rusko tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají separatisté a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka, generální štáb ukrajinských ozbrojených sil provedení takového útoku popřel a obvinil z něj naopak ruské invazní síly. Moskva se tak podle něj snaží Kyjev obvinit z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a popravy vězňů. Při útoku podle DNR zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců, včetně příslušníků pluku Azov. Ukrajina nyní vyzývá OSN a Červený kříž, aby událost vyšetřili a věznici zevrubně zkontrolovali, jak píše BBC.
Co přesně se stalo v zajateckém táboře v Olenivce, který ovládá Ruskem podporovaná samozvaná Doněcká lidová republika (DNR), zůstává nejasné. Zatímco ruská strana hází vinu na Ukrajinu, která rozjela silnou protiofenzivu a ukazuje i pozůstatky střel HIMARS, generální štáb Ukrajiny za výbuchem vidí snahu Ruska zakrýt válečné zločiny. Poukazuje také na to, že úlomky HIMARS mohou pocházet odkudkoliv.
Prezident Volodymyr Zelenskyj označil incident za „úmyslný ruský válečný zločin“ a opětovně nazval stát jako teroristický. „Obracím se především na Spojené státy americké. Je třeba přijmout rozhodnutí, a to hned,“ řekl také.
Vyjasní mrtvé zajatce Červený kříž?
Ukrajina nyní vyzývá OSN a humanitární Červený kříž, aby záležitost prošetřily a provedly zevrubné šetření v Olevince. Z té v tuto chvíli přicházejí snímky ohořelých těl a zničených budov. Červený kříž uvedl, že usiluje o přístup na místo a nabídl pomoc při evakuaci zraněných.
„Naší prioritou je nyní zajistit, aby se zraněným dostalo život zachraňující léčby a aby s těly těch, kteří přišli o život, bylo naloženo důstojným způsobem,“ stojí v prohlášení.
Podle serveru Meduza jsou ve věznici v Olenivce drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov. Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v rozlehlém areálu Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor během neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi.
Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky ukrajinského pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je vykresluje jako neonacisty.
Agentura TASS později napsala s odvoláním na štáb teritoriální obrany DNR, že zemřelo 53 lidí. Počty raněných se podle různých ruských nebo separatistických zdrojů pohybují od 75 do 130. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dopoledne hovořil o 40 mrtvých a 75 zraněných ukrajinských válečných zajatcích a o osmi zraněných členech vězeňské stráže.
Konašenkov zároveň tvrdil, že ukrajinská armáda použila raketové systémy HIMARS, které jí poskytly Spojené státy. Úlomky střel se ale podle ukrajinské strany daly lehce posbírat na jiném bojišti.
Rusko chce své tvrzení potvrdit i tím, že do komplexu pustila novináře. Paul Adams, který se nachází v Kyjevě popsal, že scéna uvnitř tábora u Olenivky je pekelná. „Sluneční paprsky prosvítají zubatými otvory ve střeše a odhalují změť kovových paland a neznámý počet ohořelých těl,“ píše. „Venku je krev na dřevěné paletě a další těla. Nespálená, ale zkrvavená. Vypadají vyhublé,“ dodává.
Vzhledem k tomu, že se zatím tvrzení obou stran nedají ověřit, bude nějakou dobu trvat, než se odhalí pravda. Ukrajina nicméně tvrdí, že má horu důkazů, včetně zachycené rádiové konverzace mezi Rusy.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti.
„Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti.
Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila.
