Rusové prchají z Krymu, Zelenskyj ho chce zpět. Má Ukrajina šanci dosáhnout jasného cíle?
Válka na Ukrajině začala v roce 2014 vpádem Ruska na Krym. Celých dlouhých 8 let se na něm okupační vojska cítila v bezpečí až do té doby, co ve středu klidným poloostrovem otřásla mohutná exploze na letišti v Saky. Vyděšení Rusové utíkali pryč z pláží, jiní si situaci fotili či natáčeli. Na vlastní kůži však rázem pocítili válku, kterou odstartoval Vladimir Putin svým vpádem na Ukrajinu. Ukrajinský prezident Zelenskyj nyní jasně vyhlašuje, že Krym chce zpět. V německém tisku se nyní zabývají tím, zda mají Ukrajinci vůbec šanci získat toto území zpátky.
Po zásahu letiště začal na ostrově exodus ruského obyvatelstva, díky němuž se tvoří na mostě dlouhé kolony směrem do pevninského Ruska. Většina z nich se bojí, že ukrajinský odpor ucítí i na anektovaném území.
Válka začala na Krymu – a tam také skončí?
Válka na Ukrajině začala obsazením poloostrova Krym Ruskem a musí skončit jeho osvobozením Ukrajinou, uvádí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Dnes se velká pozornost upírá k tematice Krymu. A to je správně, protože Krym je ukrajinský a my se ho nikdy nevzdáme,“ citoval Zelenského portál Ukrajinska pravda. „Ruská válka proti Ukrajině, proti celé svobodné Evropě začala Krymem a musí Krymem také skončit,“ zdůraznil ukrajinský lídr.
Bombardování Krymu je Rusy bráno v jiném kontextu než na Západě. Kreml bere poloostrov již za svou součást, takže tento čin je pro ně útokem na celou Ruskou federaci, upozorňuje však německý deník Deutsche Welle. Pokud Kreml přizná, že za explozemi stojí Kyjev, mohlo by dojít k větší eskalaci celého průběhu války.
Německý deník zmiňuje, že cílem Putina je spojit Krym se současným dobytým územím a vytvořit mezi nimi dopravní uzel. To by znamenalo nulovou šanci, že by se Rusko z Donbasu mohlo stáhnout.
Pokud by ukrajinská armáda nedokázala dobýt nazpět své území, přišla by o životně důležitou námořní cestu z Azovského moře.
Protože je Krym opravdu strategickým klínem mezi oběma moři, použil by ho Kreml též k trvalé blokádě přístavu v Oděse. Podle Deutsche Welle tomuto plánu napovídá i velká snaha o získání malého Hadího ostrova.
Neústupný Kreml
Nálady obyvatel nehrají Ukrajině příliš do karet, většina obyvatelstva totiž drží s Moskvou. Proto se nemůžeme domnívat, že by tam byl ukrajinský voják vítán růžemi.
„Návrat poloostrova je záležitost, kterou je třeba vyjednat diplomaticky“, řekl poradce ukrajinského ministra obrany Jurij Sak. Ale jakým způsobem by to mělo proběhnout, již nespecifikoval. Strategický Krym se pokusí Kreml udržet v každém případě, což naznačuje, že vlajka Ukrajiny nad poloostrovem ještě dlouho nezavlaje, míní německý deník.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruští celníci na hranici s Čínou na Dálném východě zajistili skoro 2700 dronů. Pokud soud nařídí jejich konfiskaci, plánují je poslat vojákům bojujícím v rámci invazních vojsk na Ukrajině. S odvoláním na Federální celní službu o tom informoval telegramový kanál Astra.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzo ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Rusko a Čína požádaly Radu bezpečnosti OSN, aby v pátek hlasovala o návrhu rezoluce, která by o šest měsíců oddálila plánované obnovení sankcí proti Íránu. Podle agentury Reuters to uvedly diplomatické zdroje. Pozastavené sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu mají začít znovu platit v sobotu 27. září.
