9°C
Turbína Nord Streamu 1 je po opravě a připravená pro Rusko. Podle Gazpromu návrat znemožňují sankce
Ruská turbína pro plynovod Nord Stream 1, která byla kvůli servisu v Kanadě, je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Řekl to dnes německý kancléř Olaf Scholz, který navštívil závod společnosti Siemens Energy, kde se turbína teď nachází. Rusko podle Scholze nemá důvod návrat zařízení zdržovat. Scholz také řekl, že by mohlo být vhodné prodloužit v Německu provoz jaderných elektráren. To kancléř ještě donedávna odmítal. Návrat turbíny pro plynovod Nord Stream 1 do Ruska je kvůli západním sankcím nemožný. Uvedl to dnes ruský plynárenský podnik Gazprom, který chybějící turbínou zdůvodňuje omezení dodávek.
Osud 12 metrů dlouhé turbíny je bedlivě sledován. Evropské vlády totiž Rusko obvinily, že pod falešnou záminkou snižuje dodávky plynu, aby se tak mstilo za západní sankce uvalené po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Moskva to popírá a jako důvod nižšího průtoku plynu potrubím Nord Stream 1 uvádí problémy s turbínou.
Záhady kolem turbíny
Pří návštěvě závodu německý kancléř uvedl, že by mohlo být vhodné prodloužit provoz tří jaderných elektráren, které by podle dosavadních plánů měly přestat vyrábět elektřinu na konci letošního roku. Záležet bude na výsledcích nových testů odolnosti německého energetického odvětví, které budou známy v příštích týdnech, uvedla agentura AFP. Scholz úvahy o prodloužení životnosti jaderných elektráren zdůvodnil pomalejším rozvojem obnovitelných zdrojů. V tom podle něj zaostává například Bavorsko, kde jedna jaderná elektrárna stojí.
V minulých dnech podpořil prodloužení provozu jaderných zařízení do konce roku 2024 ministr financí a šéf vládních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner, zatímco politici ze strany Zelených byli zatím proti. Scholz nicméně uvedl, že jaderné elektrárny v Německu zajišťují pouze malou část výroby elektřiny, a to zhruba šest procent.
Generální ředitel společnosti Siemens Energy Christian Bruch potvrdil, že firma jedná s ruskou plynárenskou společností Gazprom o dodávce turbíny. Žádná dohoda ale zatím nebyla uzavřena, informovala agentura Reuters.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Scholzova slova reagoval sdělením, že Gazprom nyní čeká na dokumenty, které umožní návrat turbíny z Německa. Podle Moskvy je potřeba předložit dokumenty, které prokážou, že na zařízení se nevztahují západní sankce. Mluvčí německé vlády uvedl, že na turbínu se v současnosti sankce nevztahují, a proto dokumenty požadované Ruskem nejsou nutné.
Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie, jeho maximální kapacita je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom v polovině června snížil kvůli problémům s turbínou objem dodávek zhruba na 40 procent kapacity potrubí. Německá společnost Siemens Energy, která má na starosti servis turbín pro plynovod, zařízení odeslala do Kanady na opravu a kvůli protiruským sankcím pak měla problémy s jeho vrácením. Koncem července Gazprom oznámil technické problémy s další turbínou a dodávky Nord Streamem 1 snížil až na 20 procent kapacity.
Hlavní spor kvůli dodávkám plynu se vede o turbínu Siemens Energy SGT-A65, která je 12 metrů dlouhá a váží 20 tun. Po údržbě musí být zařízení přepraveno zpět do ruské kompresorové stanice Portovaja společnosti Gazprom, při tranzitu však zůstala v Německu. Rusko poukazuje na nevyřešené problémy kolem přepravy turbíny, a také na západní sankce. Berlín obviňuje Moskvu, že proces záměrně zdržuje.
Celkem osm turbín pro stanici Portovaja, která leží u Finského zálivu nedaleko ruského města Vyborg, vyrobila společnost Rolls-Royce. Její výrobu plynových turbín ale v roce 2014 koupila společnost Siemens Energy. Turbíny jsou potřeba k tomu, aby byl zajištěn plynulý tok plynu.
Video Expert pro Blesk o ukrajinském protiútoku na jihu: Gesto Zelenského a válečné PR?
Video se připravuje ...
Gazprom označuje stanici Portovaja za největší kompresorovou stanici na světě, k otázkám týkajícím se provozu plynovodu Nord Stream 1 se však nevyjadřuje. Informovaný zdroj tvrdí, že ve stanici jsou čtyři náhradní turbíny, které mají zajistit fungování i v případě, že by některé ze zařízení muselo opustit stanici kvůli údržbě. Navíc podle zdroje mohou dvě turbíny zůstat v nečinnosti, aniž by se snížila kapacita stanice.
Podmořský plynovod Nord Stream 1, který je dlouhý 1222 kilometrů a je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie včetně České republiky.
12:02
Dnes
Evropský parlament pravděpodobně odsoudí Svobodou stranu Rakouska (FPÖ) za její blízkost k Rusku prezidenta Vladimira Putina, píše s odvoláním na návrh usnesení agentura APA. Europarlament má o právně nezávazné rezoluci týkající se ruských pokusů o ovlivňování voleb do EP hlasovat dnes, materiál velmi pravděpodobně podpoří evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové i zelení.
Rezoluce má vyjádřit znepokojení Evropského parlamentu nad novými obviněními z ruského vlivu a pokusy Moskvy o ovlivňování některých kandidátů a vměšování se do nadcházejících voleb.
FPÖ čelila kritice za přílišnou náklonnost k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi v minulosti už vícekrát. V prosinci roku 2016 podepsali představitelé strany Svobodných smlouvu „o přátelství“ se stranou Jednotné Rusko. V dnešním návrhu usnesení Parlament EU mimo jiné „vyjadřuje své znepokojení nad rakouským špionážním případem, v němž je bývalý rakouský zpravodajský důstojník Egisto Ott, který je údajně úzce spojen s politikem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských úředníků ruské tajné službě“.
11:28
Dnes
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, míní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Ruští vojáci podle Lukašenka sice v posledních době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. „Je to patová situace,“ dodal v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.
„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
10:40
Dnes
Rusko ve středu v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci proti závodům ve zbrojení ve vesmíru, kterou předložily Spojené státy a Japonsko. Návrh podpořilo 13 z 15 členů rady, Čína se zdržela.
Rezoluce vyzývala všechny státy, „aby aktivně přispěly k mírovému využití vesmíru a k předcházení závodů ve zbrojení ve vesmíru“. Návrh rezoluce dále zdůrazňoval, že je nutné dodržovat kosmickou dohodu, kterou ratifikovalo více než sto zemí, a nedopravovat na oběžnou dráhu kolem Země „žádné objekty s atomovými zbraněmi nebo jinými typy zbraní hromadného ničení“ a „nerozmisťovat takové zbraně ve vesmíru“. Detonace atomové bomby nebo jiné zbraně hromadného ničení by měla dramatický dopad na aktivity ve vesmíru a na planetu Zemi. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová varovala, že takový výbuch by mohl zničit tisíce satelitů poskytujících životně důležité služby pro komunikaci, vědu, meteorologii, zemědělství nebo národní bezpečnost.
Témata:
Související
