Turbína Nord Streamu 1 je po opravě a připravená pro Rusko. Podle Gazpromu návrat znemožňují sankce
Ruská turbína pro plynovod Nord Stream 1, která byla kvůli servisu v Kanadě, je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Řekl to dnes německý kancléř Olaf Scholz, který navštívil závod společnosti Siemens Energy, kde se turbína teď nachází. Rusko podle Scholze nemá důvod návrat zařízení zdržovat. Scholz také řekl, že by mohlo být vhodné prodloužit v Německu provoz jaderných elektráren. To kancléř ještě donedávna odmítal. Návrat turbíny pro plynovod Nord Stream 1 do Ruska je kvůli západním sankcím nemožný. Uvedl to dnes ruský plynárenský podnik Gazprom, který chybějící turbínou zdůvodňuje omezení dodávek.
Osud 12 metrů dlouhé turbíny je bedlivě sledován. Evropské vlády totiž Rusko obvinily, že pod falešnou záminkou snižuje dodávky plynu, aby se tak mstilo za západní sankce uvalené po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Moskva to popírá a jako důvod nižšího průtoku plynu potrubím Nord Stream 1 uvádí problémy s turbínou.
Záhady kolem turbíny
Pří návštěvě závodu německý kancléř uvedl, že by mohlo být vhodné prodloužit provoz tří jaderných elektráren, které by podle dosavadních plánů měly přestat vyrábět elektřinu na konci letošního roku. Záležet bude na výsledcích nových testů odolnosti německého energetického odvětví, které budou známy v příštích týdnech, uvedla agentura AFP. Scholz úvahy o prodloužení životnosti jaderných elektráren zdůvodnil pomalejším rozvojem obnovitelných zdrojů. V tom podle něj zaostává například Bavorsko, kde jedna jaderná elektrárna stojí.
V minulých dnech podpořil prodloužení provozu jaderných zařízení do konce roku 2024 ministr financí a šéf vládních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner, zatímco politici ze strany Zelených byli zatím proti. Scholz nicméně uvedl, že jaderné elektrárny v Německu zajišťují pouze malou část výroby elektřiny, a to zhruba šest procent.
Generální ředitel společnosti Siemens Energy Christian Bruch potvrdil, že firma jedná s ruskou plynárenskou společností Gazprom o dodávce turbíny. Žádná dohoda ale zatím nebyla uzavřena, informovala agentura Reuters.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Scholzova slova reagoval sdělením, že Gazprom nyní čeká na dokumenty, které umožní návrat turbíny z Německa. Podle Moskvy je potřeba předložit dokumenty, které prokážou, že na zařízení se nevztahují západní sankce. Mluvčí německé vlády uvedl, že na turbínu se v současnosti sankce nevztahují, a proto dokumenty požadované Ruskem nejsou nutné.
Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie, jeho maximální kapacita je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom v polovině června snížil kvůli problémům s turbínou objem dodávek zhruba na 40 procent kapacity potrubí. Německá společnost Siemens Energy, která má na starosti servis turbín pro plynovod, zařízení odeslala do Kanady na opravu a kvůli protiruským sankcím pak měla problémy s jeho vrácením. Koncem července Gazprom oznámil technické problémy s další turbínou a dodávky Nord Streamem 1 snížil až na 20 procent kapacity.
Hlavní spor kvůli dodávkám plynu se vede o turbínu Siemens Energy SGT-A65, která je 12 metrů dlouhá a váží 20 tun. Po údržbě musí být zařízení přepraveno zpět do ruské kompresorové stanice Portovaja společnosti Gazprom, při tranzitu však zůstala v Německu. Rusko poukazuje na nevyřešené problémy kolem přepravy turbíny, a také na západní sankce. Berlín obviňuje Moskvu, že proces záměrně zdržuje.
Celkem osm turbín pro stanici Portovaja, která leží u Finského zálivu nedaleko ruského města Vyborg, vyrobila společnost Rolls-Royce. Její výrobu plynových turbín ale v roce 2014 koupila společnost Siemens Energy. Turbíny jsou potřeba k tomu, aby byl zajištěn plynulý tok plynu.
Gazprom označuje stanici Portovaja za největší kompresorovou stanici na světě, k otázkám týkajícím se provozu plynovodu Nord Stream 1 se však nevyjadřuje. Informovaný zdroj tvrdí, že ve stanici jsou čtyři náhradní turbíny, které mají zajistit fungování i v případě, že by některé ze zařízení muselo opustit stanici kvůli údržbě. Navíc podle zdroje mohou dvě turbíny zůstat v nečinnosti, aniž by se snížila kapacita stanice.
Podmořský plynovod Nord Stream 1, který je dlouhý 1222 kilometrů a je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie včetně České republiky.
Agentura Reuters v pondělí napsala, že Rusko nyní okupuje více než 99 procent Luhanské a více než 70 procent Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, jakož i malé části Charkovské, Sumské a Dněpropetrovské oblasti. Už v roce 2014 Rusové v rozporu s mezinárodním právem obsadili celý ukrajinský poloostrov Krym. Loni v srpnu naopak ukrajinská armáda podnikla překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti a na několik měsíců tam obsadila stovky kilometrů čtverečních ruského území.
Ruské jednotky již ovládají celou Luhanskou oblast, prohlásil v pondělí večer podle ruské agentury Interfax Moskvou dosazený šéf okupační správy tohoto ukrajinského regionu Leonid Pasečnik. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a podobná prohlášení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Pokud se informace potvrdí, bude Luhanská oblast prvním ukrajinským regionem plně okupovaným Ruskem od jeho vpádu do sousední země v roce 2022, poznamenala agentura AP.
