„Kreml chce diplomatické řešení války,“ tvrdí exkancléř po setkání s Putinem. Zmínil i chybu
Moskva si přeje diplomatické řešení války na Ukrajině, uvedl po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Válka je podle něj chybou ruské vlády, svého přátelství s hlavou ruského státu se ale zříci nehodlá, informovala agentura DPA. Do Moskvy zavítal Schröder minulý týden. Médiím tehdy řekl, že je na dovolené.
„Dobrou zprávou je, že Kreml si přeje řešení na základě jednání,“ řekl Schröder v dnes zveřejněném rozhovoru s týdeníkem Stern a televizní stanicí RTL/n-tv. „Prvním úspěchem je dohoda o obilí, která se možná postupně rozšíří na příměří,“ dodal s odkazem na ujednání zprostředkované OSN a Tureckem, na jehož základě Ukrajina znovu začala vyvážet své zemědělské produkty přes Černé moře.
„Tuto válku považuji za chybu ruské vlády,“ řekl Schröder, který doma i v zahraničí čelí silné kritice za své blízké vztahy s ruským vedením a je pokládán za Putinova osobního přítele. „Válku jsem několikrát odsoudil, to víte. Ale opravdu by osobní distancování se od Vladimira Putina někomu prospělo?“ dodal Schröder s tím, že se v Moskvě minulý týden s Putinem setkal.
Bývalý kancléř v Německu čelí tvrdé kritice také za to, že dostatečně neodsoudil pokračující ruskou invazi na Ukrajinu a že se zpočátku odmítal vzdát členství v dozorčích radách ruských státních energetických podniků. Schröder mimo jiné působil ve společnostech Nord Stream a Nord Stream 2, v koncernu Rosněfť a ucházel se i o členství v dozorčí radě Gazpromu.
Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak dnes označil Schrödera za „hlas ruského carského dvora“ a jakoukoli mírovou dohodu s Moskvou podmínil příměřím a stažením ruských invazních vojsk. „Pokud chce Moskva dialog, míč je na její straně. Nejprve – příměří a stažení vojsk, poté – konstruktivní (dialog),“ napsal Podoljak na twitteru.
V rozhovoru se vyslovil pro zprovoznění dokončeného rusko-německého plynovodu Nord Stream 2. Bylo by to podle něj „nejjednodušší řešení“ pro případ možného nedostatku plynu v Evropě. Od spuštění produktovodu Německo upustilo v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova prezident Putin na setkání Schröderovi řekl, že Nord Stream 2 je technologicky připraven k okamžitému zprovoznění, uvedla agentura TASS.
Bylo by „velkou chybou předem hanobit možné ústupky Ukrajiny jako ruský ‚diktátorský mír‘,“ řekl Schröder. Skutečně důležité problémy se podle něj dají diplomaticky vyřešit, včetně kompromisu ohledně východoukrajinského Donbasu i otázky možné „ozbrojené neutrality“ pro Ukrajinu jako alternativy k členství v NATO. Zvláštní odpovědnost za nalezení diplomatického řešení mají podle někdejšího sociálnědemokratického kancléře Německo a Francie.
Ruskem anektovaný poloostrov Krym je z pohledu Schrödera pro Kyjev nadobro ztracený. Představa, že by ho Ukrajina mohla někdy dobýt zpět, je podle něj „absurdní“.
V Estonsku se zřítil nejspíše ukrajinský dron, který vlivem rušení ruskou obranou do pobaltské země zabloudil při útoku na cíle v Rusku. V Tallinnu to dnes uvedl ředitel estonské bezpečnostní policie (KaPo) Margo Palloson. V Estonsku jde o první incident svého druhu.
„Nic neukazuje na to, že by to mohl být ruský dron,“ prohlásil serveru Delfi. Zatím není jasné, zda přiletěl z Ruska, anebo přes Lotyšsko. O troskách v poli poblíž města Tartu vyrozuměl úřady na tísňové lince místní farmář. Při obhledání místa nálezu se ukázalo, že dron se nejspíše zřítil ještě v neděli ráno a explodoval. Nikdo nebyl zraněn.
Česko plánuje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti darovat 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Jde o techniku, kterou ministerstvo vnitra pořídilo mezi lety 2015 a 2018 a kterou s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.
Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.
Projekt podle ministerstva zaštiťuje kraj Vysočina. Ředitel tamního krajského úřadu Zdeněk Kadlec je podle vnitra zároveň předsedou dobročinného fondu ViZa, který naplňuje partnerství mezi krajem a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Fond podle ministerstva zajistí přepravu daru na Ukrajinu, státu tak nevniknou žádné náklady.
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Zatím řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Neočekávají se nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
