Po dobytí Luhanské oblasti má ruská armáda přestávku? Putin prý vyhlásil operační pauzu
Ruské vedení možná stanovuje podmínky pro operační pauzu, když jeho invazní jednotky dobyly ukrajinský Lysyčansk a dosáhly hranice Luhanské oblasti. Ve své nejnovější analýze shrnující vývoj ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí vyhlásil vítězství ruských sil v této oblasti a podle ISW se zdá, že ruské armádě nařídil operační přestávku.
Institut vychází ze zveřejněného setkání šéfa Kremlu s ministrem obrany Sergejem Šojguem. Prezident na schůzce prohlásil, že ruské jednotky, které se účastnily bitvy o Lysyčansk, by si měly odpočinout. „Putinův veřejný komentář měl pravděpodobně naznačit starost o blaho jeho vojáků tváří v tvář pravidelným stížnostem v Rusku ohledně zacházení s ruskými vojáky,“ píše Institut pro výzkum války.
Komentář ruského prezidenta označil za zřejmě přesný, jelikož jednotky, které bojovaly u Lysyčansku a Severodoněcku, velmi pravděpodobně potřebují značnou dobu na zotavení, než obnoví velkou ofenzivu. „Není ale jasné, zda ruská armáda přijme rizika plynoucí z dostatečně dlouhé operační pauzy, která by těmto pravděpodobně vyčerpaným silám umožnila znovu nabrat sílu,“ poznamenal ISW.
Význam Lysyčansku
Institut rovněž upozornil na vyjádření bývalého ruského velitele a nacionalisty Igora Girkina, známého též jako Strelkov, jenž velel bojovníkům během konfliktu na Donbase v roce 2014. Na sociální síti Telegram, kde ho sleduje téměř 400.000 lidí, Girkin ještě před Putinovým vystoupením podle ISW zveřejnil ostrou kritiku postupu Kremlu v invazi a zpochybnil význam obsazení Lysyčansku.
Girkin naznačil, že ruské síly zaplatily příliš vysokou cenu za omezený zisk, a nesplnily ohlášené cíle „druhé fáze zvláštní vojenské operace“ (operace na východní Ukrajině po ústupu Ruska od Kyjeva), píše ISW. Girkin podle něj poznamenal, že ukrajinská obrana Lysyčansku byla záměrně navržena tak, aby způsobila ruským jednotkám co největší škody a vyčerpala ruskou živou sílu a techniku. Naznačil, že přijetí bitvy za podmínek Ukrajinců bylo podle něj chybným krokem ruského vedení.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a účastnil se ho také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
Polské stíhačky dnes už potřetí tento týden nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun. Ruské letadlo nenarušilo polský vzdušný prostor, ale stejně jako v předchozích případech nemělo podaný letový plán a jeho transpondér, tedy rádiový odpovídač, byl vypnutý. Podle agentury Reuters o tom informovala polská armáda.
„Toto je už třetí taková situace v tomto týdnu, což potvrzuje rostoucí aktivitu ruského letectva v oblasti Baltu,“ podotkla polská armáda.
Incidenty z tohoto týdne se udály v době zvýšeného napětí na východním křídle Severoatlantické aliance, které vyvolal v září průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Následně hlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými letouny Estonsko a před několika dny i Litva. Kromě toho vícero zemí NATO a Evropské unie v poslední době informovalo o narušení svého vzdušného prostoru cizími drony.
Moskva narušení vzdušného prostoru dvojice pobaltských států popřela a v případě Polska uvedla, že drony útočily na Ukrajině a jejich cílem nebylo Polsko.
„Girkinovy výroky přímo podkopávají snahy Kremlu vykreslit Lysyčansk jako významné vítězství či bod obratu a ukazují, že rozčarování mezi ultranacionalistickými elementy v ruském informačním prostoru zůstává hluboké,“ domnívá se americký institut.
Girkin podle institutu pravděpodobně doufá, že využije svého postavení bývalého významného účastníka války na Donbase k tomu, aby Putina přesvědčil k přijetí opatření, která považuje za oprávněná a nezbytná. Konkrétně k větší mobilizaci ruského obyvatelstva.
