Po dobytí Luhanské oblasti má ruská armáda přestávku? Putin prý vyhlásil operační pauzu
Ruské vedení možná stanovuje podmínky pro operační pauzu, když jeho invazní jednotky dobyly ukrajinský Lysyčansk a dosáhly hranice Luhanské oblasti. Ve své nejnovější analýze shrnující vývoj ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí vyhlásil vítězství ruských sil v této oblasti a podle ISW se zdá, že ruské armádě nařídil operační přestávku.
Institut vychází ze zveřejněného setkání šéfa Kremlu s ministrem obrany Sergejem Šojguem. Prezident na schůzce prohlásil, že ruské jednotky, které se účastnily bitvy o Lysyčansk, by si měly odpočinout. „Putinův veřejný komentář měl pravděpodobně naznačit starost o blaho jeho vojáků tváří v tvář pravidelným stížnostem v Rusku ohledně zacházení s ruskými vojáky,“ píše Institut pro výzkum války.
Komentář ruského prezidenta označil za zřejmě přesný, jelikož jednotky, které bojovaly u Lysyčansku a Severodoněcku, velmi pravděpodobně potřebují značnou dobu na zotavení, než obnoví velkou ofenzivu. „Není ale jasné, zda ruská armáda přijme rizika plynoucí z dostatečně dlouhé operační pauzy, která by těmto pravděpodobně vyčerpaným silám umožnila znovu nabrat sílu,“ poznamenal ISW.
Význam Lysyčansku
Institut rovněž upozornil na vyjádření bývalého ruského velitele a nacionalisty Igora Girkina, známého též jako Strelkov, jenž velel bojovníkům během konfliktu na Donbase v roce 2014. Na sociální síti Telegram, kde ho sleduje téměř 400.000 lidí, Girkin ještě před Putinovým vystoupením podle ISW zveřejnil ostrou kritiku postupu Kremlu v invazi a zpochybnil význam obsazení Lysyčansku.
Girkin naznačil, že ruské síly zaplatily příliš vysokou cenu za omezený zisk, a nesplnily ohlášené cíle „druhé fáze zvláštní vojenské operace“ (operace na východní Ukrajině po ústupu Ruska od Kyjeva), píše ISW. Girkin podle něj poznamenal, že ukrajinská obrana Lysyčansku byla záměrně navržena tak, aby způsobila ruským jednotkám co největší škody a vyčerpala ruskou živou sílu a techniku. Naznačil, že přijetí bitvy za podmínek Ukrajinců bylo podle něj chybným krokem ruského vedení.
Novou ukrajinskou premiérkou se stala Julia Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament. Devětatřicetiletá ekonomka, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala.
Opoziční poslanec Oleksij Hončarenko napsal, že pro Svyrydenkovou hlasovalo 262 poslanců, čímž podle Reuters získala pohodlnou většinu ve 450členném zákonodárném sboru. Aby se ujala funkce šéfky vlády, Svyrydenkovou v pondělí požádal Zelenskyj, který tento krok zdůvodnil potřebou posílit potenciál ukrajinské ekonomiky a zvýšit výrobu zbraní.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 122 ukrajinských dronů, z nichž část směřovala i na Moskvu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura Reuters. Zatím jsou zprávy o jednom lehce zraněném.
Více než polovinu ukrajinských dronů protivzdušná obrana zničila nad příhraničními oblastmi – Belgorodskou, Kurskou a Brjanskou. Nad Moskevskou oblastí byly zničeny tři bezpilotní letouny.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov hlásí tři oběti středečního ukrajinského útoku drony. Původní informace hovořily o jednom mrtvém.
Do kin v srpnu přijde dokument Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila zachycující reakce lidí, kteří vidí válku na Ukrajině jinak než jako jednoznačnou vinu Ruska. Štáb filmu vzal příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina do centra válečného konfliktu, aby se přesvědčili, zda média referují o dopadech války na Ukrajině pravdivě. Na casting se filmařům přihlásilo šedesát lidí a na Ukrajinu nakonec odjeli se štábem dva muži a jedna žena stojící víceméně na ruské straně.
Tvůrci dokumentu se snaží v dokumentární road movie z Prahy do válkou zmítaného Charkova až na Donbas ukázat, jak vypadá válka na Ukrajině na vlastní oči. Zachycují atmosféru války a reakce lidí, kteří v České republice pochybují o předkládaných faktech. Nad hlavami jim létají rakety, chodí mezi masovými hroby, schovávají se v krytech, mluví s dětmi v podzemní škole v metru, se zraněnými vojáky nebo truchlícími pozůstalými.
„Nápad na Velký vlastenecký výlet vznikl před rokem z potřeby vzít do války lidi, kteří ji zpochybňují. Že to může být místy velmi kruté, bylo jasné už z obhlídek, kdy jsme byli například pár hodin po dopadu ruských raket na dětské onkologii v Kyjevě. Chtěli jsme to ale podstoupit, abychom otevřeli oči všem těm, kdo u nás snad ještě nevidí, čeho je ruský režim schopný na Ukrajině. A že neexistuje důvod myslet si, že by toho nebyl schopný u nás,“ uvedl režisér Kvapil.
„Girkinovy výroky přímo podkopávají snahy Kremlu vykreslit Lysyčansk jako významné vítězství či bod obratu a ukazují, že rozčarování mezi ultranacionalistickými elementy v ruském informačním prostoru zůstává hluboké,“ domnívá se americký institut.
Girkin podle institutu pravděpodobně doufá, že využije svého postavení bývalého významného účastníka války na Donbase k tomu, aby Putina přesvědčil k přijetí opatření, která považuje za oprávněná a nezbytná. Konkrétně k větší mobilizaci ruského obyvatelstva.
