Po dobytí Luhanské oblasti má ruská armáda přestávku? Putin prý vyhlásil operační pauzu
Ruské vedení možná stanovuje podmínky pro operační pauzu, když jeho invazní jednotky dobyly ukrajinský Lysyčansk a dosáhly hranice Luhanské oblasti. Ve své nejnovější analýze shrnující vývoj ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí vyhlásil vítězství ruských sil v této oblasti a podle ISW se zdá, že ruské armádě nařídil operační přestávku.
Institut vychází ze zveřejněného setkání šéfa Kremlu s ministrem obrany Sergejem Šojguem. Prezident na schůzce prohlásil, že ruské jednotky, které se účastnily bitvy o Lysyčansk, by si měly odpočinout. „Putinův veřejný komentář měl pravděpodobně naznačit starost o blaho jeho vojáků tváří v tvář pravidelným stížnostem v Rusku ohledně zacházení s ruskými vojáky,“ píše Institut pro výzkum války.
Komentář ruského prezidenta označil za zřejmě přesný, jelikož jednotky, které bojovaly u Lysyčansku a Severodoněcku, velmi pravděpodobně potřebují značnou dobu na zotavení, než obnoví velkou ofenzivu. „Není ale jasné, zda ruská armáda přijme rizika plynoucí z dostatečně dlouhé operační pauzy, která by těmto pravděpodobně vyčerpaným silám umožnila znovu nabrat sílu,“ poznamenal ISW.
Význam Lysyčansku
Institut rovněž upozornil na vyjádření bývalého ruského velitele a nacionalisty Igora Girkina, známého též jako Strelkov, jenž velel bojovníkům během konfliktu na Donbase v roce 2014. Na sociální síti Telegram, kde ho sleduje téměř 400.000 lidí, Girkin ještě před Putinovým vystoupením podle ISW zveřejnil ostrou kritiku postupu Kremlu v invazi a zpochybnil význam obsazení Lysyčansku.
Girkin naznačil, že ruské síly zaplatily příliš vysokou cenu za omezený zisk, a nesplnily ohlášené cíle „druhé fáze zvláštní vojenské operace“ (operace na východní Ukrajině po ústupu Ruska od Kyjeva), píše ISW. Girkin podle něj poznamenal, že ukrajinská obrana Lysyčansku byla záměrně navržena tak, aby způsobila ruským jednotkám co největší škody a vyčerpala ruskou živou sílu a techniku. Naznačil, že přijetí bitvy za podmínek Ukrajinců bylo podle něj chybným krokem ruského vedení.
„Evropané se do všech těchto záležitostí vměšují zcela zbytečně, jak se mi zdá,“ prohlásil dnes ohledně amerického mírového plánu poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v rozhovoru s reportérem ruské státní televize Pavlem Zarubinem.
Ušakov dále prohlásil, že Rusové zatím o mírovém plánu s nikým nediskutovali. „Protože dokument vyžaduje skutečně seriózní analýzu a posouzení. Některé aspekty v něm lze vnímat pozitivně, ale mnohé vyžadují zvláštní debatu mezi experty,“ dodal prezidentský poradce.
Hovořit o možném dosažení mírové dohody o Ukrajině v blízké době je zatím předčasné, řekl novinářům podle ruské agentury TASS mluvčí Kremlu Peskov.
Ruské úřady musí na anektovaných ukrajinských územích zvýšit počet lidí, kteří se identifikují jako Rusové a mluví rusky. Ukázal to v úterý zveřejněný dokument, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin a o němž dnes informovala agentura Reuters. Dekret nazvaný Strategie ruské národní politiky pro období do roku 2036 vytyčuje cíl, aby se 95 procent obyvatel země považovalo za Rusy.
Dokument mimo jiné uvádí, že je nezbytné přijmout opatření k posílení ruské identity, zakořenit používání ruštiny a jednat proti „snahám nikoli přátelských zemí destabilizovat mezietnické a mezináboženské vztahy a vytvořit rozkol ve společnosti“.
„Výsledky zavádění této strategie budou hodnoceny na základě sledování naplnění následujících cílových ukazatelů do roku 2036: úrovně celkové ruské občanské identity (občanského sebeuvědomění) – nejméně 95 procent,“ cituje Reuters z dekretu.
„Girkinovy výroky přímo podkopávají snahy Kremlu vykreslit Lysyčansk jako významné vítězství či bod obratu a ukazují, že rozčarování mezi ultranacionalistickými elementy v ruském informačním prostoru zůstává hluboké,“ domnívá se americký institut.
Girkin podle institutu pravděpodobně doufá, že využije svého postavení bývalého významného účastníka války na Donbase k tomu, aby Putina přesvědčil k přijetí opatření, která považuje za oprávněná a nezbytná. Konkrétně k větší mobilizaci ruského obyvatelstva.
