Rusko válku nevyhraje. Ukrajinistka promluvila o naději i nečekané proměně Zelenského
Více než 2000 civilistů, 202 škol, 34 nemocnic – to je podle informací ukrajinských úřadů jen částečný výčet obětí a škod za necelé dva týdny Putinovy agresivní invaze na Ukrajinu. V noci na úterý Rusko shodilo bomby na město Sumy a zabilo nejméně 21 civilistů, včetně dvou dětí. Hostem úterního Epicentra Blesku byla ukrajinistka Lenka Víchová. Kromě rozboru současné situace nabídla i pohled „z terénu“, neboť se 24. února – tedy v den ruské invaze – nacházela přímo v ukrajinském Kyjevě. Z dlouhodobého hlediska hledí na boj Ukrajinců proti Kremlu nadějně a pozitivně.
„Pravdou je, že si nedovedu představit, že by Rusko tu válku, kterou započalo, dovedlo vyhrát. Jak oni sami tvrdí už osm let, není to jen válka proti Ukrajině, je to válka proti Západu, která se vede bohužel na Ukrajině. A Rusko bohužel tomu Západu ani Ukrajině už v ideologickém smyslu nemá co nabídnout,“ uvedla ukrajinistka s tím, že ještě před sto lety tomu tak nebylo. S diváky Epicentra se podělila i o své zkušenosti a postřehy týkající se válečné situace.
Rusko při nočním útoku vyslalo na Ukrajinu zhruba 500 dronů a přes 40 raket. Při útoku přišli o život nejméně čtyři lidé a byla poškozena civilní infrastruktura. Uvedl to na sociální sítí Telegram Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Moskva chce pokračovat v boji a zabíjení a zaslouží si pouze nejtvrdší tlak ze strany světa,“ napsal Zelenskyj.
Při ruském nočním útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, včetně 12leté dívky. Další nejméně tři desítky lidí byly zraněny, uvedly úřady.
Kyjev se dnes nad ránem stal terčem jednoho z největších ruských bombardování od začátku války, podle ukrajinských činitelů útočily stovky dronů a raket. Nad celou zemí byl dnes od 5:00 SELČ vyhlášen letecký poplach, podle úřadů bylo nejméně devět lidí zraněno. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Diplomatické snahy ukončit konflikt zatím selhaly, Moskva nebyla ochotna přistoupit na návrhy příměří.
„Co se týče těch milionových měst, tak tam je velký problém v tom, že pokud se ostřeluje civilní infrastruktura a lidé přicházejí o elektřinu a dodávky vody, tak tam zůstat prostě nemohou,“ vysvětlila Víchová a dodala, že podobný případ se týká i Charkova, druhého největšího ukrajinského města.
Ukrajinistka řekla, že město Lvov na západě země je náporem uprchlíků směřujících z východu na západ naprosto přetížené. „Objevilo se tam 200 tisíc migrantů během 13 dnů. To znamená, že Lvov naprosto praská ve švech. Ale i když se lidé posouvají dál směrem na Polsko a Slovensko, spousta lidí chce zůstat na Ukrajině a věří, že se do svého města nebo vsi vrátí. Nechtějí riskovat život v neznámu, v cizí zemi,“ řekla Víchová.
Ekonom Prof. Peter STANĚK zhodnotil dopady sankcií.
https://www.youtube.com/watch?v=E4na64_vKis