Rusko válku nevyhraje. Ukrajinistka promluvila o naději i nečekané proměně Zelenského
Více než 2000 civilistů, 202 škol, 34 nemocnic – to je podle informací ukrajinských úřadů jen částečný výčet obětí a škod za necelé dva týdny Putinovy agresivní invaze na Ukrajinu. V noci na úterý Rusko shodilo bomby na město Sumy a zabilo nejméně 21 civilistů, včetně dvou dětí. Hostem úterního Epicentra Blesku byla ukrajinistka Lenka Víchová. Kromě rozboru současné situace nabídla i pohled „z terénu“, neboť se 24. února – tedy v den ruské invaze – nacházela přímo v ukrajinském Kyjevě. Z dlouhodobého hlediska hledí na boj Ukrajinců proti Kremlu nadějně a pozitivně.
„Pravdou je, že si nedovedu představit, že by Rusko tu válku, kterou započalo, dovedlo vyhrát. Jak oni sami tvrdí už osm let, není to jen válka proti Ukrajině, je to válka proti Západu, která se vede bohužel na Ukrajině. A Rusko bohužel tomu Západu ani Ukrajině už v ideologickém smyslu nemá co nabídnout,“ uvedla ukrajinistka s tím, že ještě před sto lety tomu tak nebylo. S diváky Epicentra se podělila i o své zkušenosti a postřehy týkající se válečné situace.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Zástupci evropských států na dnešním jednání o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou představili vlastní plán postupu. Klíčové je podle dokumentu vyhlásit příměří před jakýmikoliv ústupky, píše deník The Wall Street Journal s odkazem na vlastní zdroj. Jednání se zúčastnili britský ministr zahraničí David Lammy, americký viceprezident J.D. Vance a poradci pro národní bezpečnost řady evropských států.
Na schůzi evropští diplomaté podle zdroje listu The Wall Stret Journal představili vlastní plán jednání o ukončení války. Podle dokumentu před přiznáním jakýchkoli ústupků Rusku je nutné vyhlásit příměří. Eventuální územní ústupky musí být reciproční, musí je tedy udělat Ukrajina i Rusko. Plán také žádá silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu včetně členství v NATO; Trump v minulosti dával najevo, že takový postup si nepřeje.
Představitelé Evropské unie, Británie, Francie, Ruska i Íránu přivítali uzavření mírové dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou v pátek za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě podepsali lídři obou zemí.
Rusko, které bylo kdysi hlavní mocností v kavkazském regionu, také vítá dohodu z Washingtonu, která podle Moskvy přispěje k míru, píše agentura AFP. Ruské ministerstvo zahraničních věcí v dnešním prohlášení zároveň zdůraznilo nutnost toho, aby Jerevan a Baku vedly také přímý dialog bez vnější pomoci.
„Co se týče těch milionových měst, tak tam je velký problém v tom, že pokud se ostřeluje civilní infrastruktura a lidé přicházejí o elektřinu a dodávky vody, tak tam zůstat prostě nemohou,“ vysvětlila Víchová a dodala, že podobný případ se týká i Charkova, druhého největšího ukrajinského města.
Ukrajinistka řekla, že město Lvov na západě země je náporem uprchlíků směřujících z východu na západ naprosto přetížené. „Objevilo se tam 200 tisíc migrantů během 13 dnů. To znamená, že Lvov naprosto praská ve švech. Ale i když se lidé posouvají dál směrem na Polsko a Slovensko, spousta lidí chce zůstat na Ukrajině a věří, že se do svého města nebo vsi vrátí. Nechtějí riskovat život v neznámu, v cizí zemi,“ řekla Víchová.
Ekonom Prof. Peter STANĚK zhodnotil dopady sankcií.
https://www.youtube.com/watch?v=E4na64_vKis