Stíhačky F-35, torpédoborce i dalších 5000 vojáků. USA posílí v Evropě své jednotky
Americký prezident Joe Biden dnes na summitu Severoatlantické aliance v Madridu oznámil posílení amerických kapacit v Evropě kvůli ruské hrozbě, jež se projevila invazí na Ukrajinu zahájenou před více než čtyřmi měsíci. Biden ohlásil vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělských přístavech ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku. Posílit se má také americká přítomnost v Rumunsku, a to dodatečnou brigádou o síle 5000 vojáků, a rovněž v Pobaltí, Německu a Itálii.
Tento krok má podle Bidena přispět k tomu, aby aliance byla schopna „odpovědět na hrozby přicházející ze všech směrů a ve všech oblastech: na zemi, ve vzduchu a na moři“. NATO je v současnosti více zapotřebí jako nikdy dříve, zdůraznil šéf Bílého domu.
Americký prezident také připomněl, že Spojené státy letos už vyslaly 20 000 vojáků do Evropy jako posily v reakci na agresivní ruské kroky. Upozornil, že ruský prezident Vladimir Putin by si přál „finlandizaci“ Evropy ve smyslu posunu evropských zemí k neutralitě, ale místo toho se dočkal posílení NATO v Evropě, a to i o tradičně neutrální Finsko a Švédsko.
Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.
„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.
„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron k aktuálně projednávanému mírovému plánu. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.
