Setkání světových lídrů na bavorském zámku. Dorazil i Biden, státy G7 zakážou ruské zlato
Summit sedmi velkých světových ekonomik G7 oficiálně začal, německý kancléř Olaf Scholz krátce po poledni v bavorském alpském zámku Elmau přivítal amerického prezidenta Joea Bidena, britského premiéra Borise Johnsona, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italského premiéra Maria Draghiho, japonského premiéra Fumia Kišidu a kanadského ministerského předsedu Justina Trudeaua. Vrcholná schůzka potrvá tři dny a skončí v úterý kolem poledne. Už nyní se lídři dohodli, že zakážou dovoz zlata z Ruska.
Jednání G7 se také tradičně účastní představitelé Evropské unie. Tématy dnešních jednání budou světové hospodářství, investice, infrastruktura a zahraniční a bezpečnostní politika. V pondělí bude jádrem debat ruská invaze na Ukrajinu, k summitu se digitálně připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Scholz chce, aby summit vyslal signál jednoty a rozhodnosti silných demokracií, proto jako hosty pozval zástupce Indonésie, Indie, Jihoafrické republiky, Argentiny a Senegalu.
Biden po jednání se Scholzem: Putin nás nerozdělí
Společnou schůzku už za sebou má Scholz s Bidenem. „Musíme zůstat jednotní a pokračovat ve zvládání hospodářských výzev, kterým čelíme. Překonáme to,“ řekl americký prezident kancléři. Scholz mu odpověděl, že signálem, který summit G7 musí vyslat, je jednota. Ruský prezident Vladimir Putin se podle Bidena domníval, že se mu po invazi na Ukrajinu podaří Západ a Severoatlantickou alianci rozdělit. „Nepodařilo se mu to a nepodaří,“ zdůraznil americký prezident.
Na tiskové konferenci vystoupil také předseda Evropské rady Charles Michel. „Od prvního dne jsme se postavili na stranu Ukrajiny,“ řekl a připomněl, že Evropská unie vůči Rusku přijala šest balíků masivních sankcí. „EU bude pokračovat ve finanční, hospodářské, humanitární a politické podpoře Ukrajiny,“ ujistil Michel.
„Také jsme vyčlenili dvě miliardy eur (49,5 miliardy Kč) na vojenské vybavení, ale Ukrajina potřebuje více. A my jsme připraveni jí více poskytnout. Více vojenské podpory, více finanční pomoci, více politické podpory. Jsme také připraveni podpořit obnovu Ukrajiny,“ prohlásil Michel.
Johnson varoval Macrona, ať nejde Putinovi na ruku
Jednali spolu také britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron. „Shodli se, že konflikt je v kritickém okamžiku a že je možné zvrátit průběh války,“ uvedl v prohlášení mluvčí britské vlády. Británie dnes oznámila, že chce Kyjevu v rámci finanční pomoci zaručit dalších 429 milionů liber (12,3 miliardy Kč). „To bude znamenat celkových 1,3 miliardy liber (37,4 miliardy Kč) v britských úvěrových zárukách,“ uvedl Johnsonův úřad.
Francouzská média s odvoláním na úřad britského premiéra uvedla, že Johnson varoval Macrona před pokušením v nynější situaci vyjednat řešení konfliktu. Podle Johnsona by to vedlo ke světové nestabilitě a k tomu, že by ruský prezident Vladimir Putin získal pocit, že může v budoucnu opět manipulovat nezávislými zeměmi.
Ruské zlato dostane utrum
„Skupina G7 společně oznámí, že zakáže dovoz ruského zlata. Tento export přináší Rusku desítky miliard dolarů (stovky miliard Kč),“ uvedl Biden. Jeden z amerických činitelů v telefonickém rozhovoru s novináři řekl, že zákaz dovozu by měl být oficiálně vyhlášen v úterý na závěr summitu. Na úterý jsou naplánovány tiskové konference účastníků vrcholné schůzky.
Michel na tiskové konferenci krátce před začátkem summitu řekl, že EU by měla dovoz zlata z Ruska rovněž zakázat a že tento návrh mezi unijními členy podpoří. „Chceme se zaměřit na ruské financování války,“ řekl.
Zákaz dovozu se bude týkat nově vytěženého, případně upraveného zlata. Sankce naopak nepostihne zlato, které již Rusko dříve vyvezlo.
Miliardové investice do infrastruktury
Na závěr nedělního dne Biden sdělil, že skupina velkých světových ekonomik G7 investuje v příštích pěti letech do infrastruktury ve světě 600 miliard dolarů (14,85 bilionu Kč).
Program nazvaný Partnerství pro světovou infrastrukturu je vnímán jako protiváha čínskému megaprojektu označovanému jako Nová hedvábná stezka.
„Spojené státy do roku 2027 mobilizují do podpory infrastruktury ve světě 200 miliard dolarů,“ řekl Biden. „Země G7 pak společně vyčlení do roku 2027 celkem 600 miliard dolarů,“ řekl. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová poznamenala, že Evropa do projektu vloží polovinu částky.
Investice do infrastruktury jsou podle Bidena klíčové, neboť moderní technologie vzdálenosti ve světě zmenšily a svět úzce propojily. „Budeme podporovat rozvojové a rozvíjející se země,“ řekl Biden.
Drazí čtenáři, přejeme klidnou noc, online zpravodajství k dění na Ukrajině bude pokračovat zase od rána.
Americký prezident Donald Trump zvažuje nové sankce proti Rusku, které nadále odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Trump to dnes prohlásil v Bílém domě při návštěvě finského prezidenta Alexandera Stubba, kterému slíbil pomoc v případě ruské invaze. „Budu bránit, rozhodně. Finové jsou skvělý národ. Nemyslím si ale, že se to stane,“ řekl Trump.
Trump naopak tvrdě kritizoval Španělsko kvůli neochotě navýšit výdaje na zbrojení. NATO by podle něj mělo zvážit, zda tuto zemi nevyloučit ze svých řad.
Úřady v Kramatorsku na východě Ukrajiny dnes nařídily rodinám s dětmi, aby se část tohoto města a dvě obce v jeho okolí evakuovaly. Vedení Slavjansku, druhého významného města v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti, také obyvatelům doporučilo, aby přinejmenším na zimu odešli. V regionu, kde Rusko soustředilo své síly a jeho jednotky pomalu postupují, se zhoršuje bezpečnostní situace.
Rodiny s dětmi dostaly nařízeno opustit Semenivku ležící několik kilometrů na jihovýchod od Kramatorsku, obec Vasylivska Pustoš na východ od něj a jihovýchodní část Kramatorsku. Město, které mělo před začátkem ruské invaze 147.000 obyvatel, je důležitým logistickým centrem a leží asi 20 kilometrů od frontové linie. Od roku 2014, kdy proruští separatisté zahájili boj proti jednotkám věrným vládě v Kyjevě, je provizorní metropolí Doněcké oblasti. Kramatorská městská vojenská správa nařízení k evakuaci podle agentury AFP zdůvodnila tím, že přibývá útoků malými a levnými FPV drony, které v posledních měsících změnily charakter bojů na frontě.
Rádio Svobodná Evropa informovalo, že před několika dny v centru Kramatorsku útočil ruský dron s optickým vláknem, podle ruských válečných blogerů se jeho cílem stalo vojenské auto. Šlo o první případ použití tohoto typu bezpilotního letounu ve velkém městě. Drony ovládané pomocí optického vlákna nepoužívají k přenosu signálu rádiové vlny a nelze je sledovat ani zneškodnit pomocí prostředků elektronického boje.
