České výročí: 23 let v NATO! Kalousek si rýpnul do Zemana, Rakušan do pochybovačů
Česká republika si dnes připomíná 23 let od vstupu do Severoatlantické aliance. NATO nás tehdy přijalo spolu s Polskem a Maďarskem. Od té doby se aliance rozrostla na třicetičlennou obranou organizaci. Vysocí čeští politici na sociálních sítích připomněli, jak důležité nyní členství je. Jsme totiž mimo jiné chráněni před útokem znepřátelených vojsk, bráníme se totiž navzájem. Na vstup zavzpomínal i expremiér Miroslav Kalousek, který se neodpustil rýpnutí do prezidenta Miloše Zemana.
NATO funguje po rozpadu východního bloku jako obranná aliance. Vzniklo podpisem 12 států Severoatlantické smlouvy ve Washingtonu v roce 1949. Předchůdcem Severoatlantické aliance byla poválečná Dunkirkská dohoda mezi Velkou Británií a Francií z roku 1947. Spojenectví se o rok později rozrostlo díky Bruselské dohodě o země Beneluxu, okamžitě ovšem začala vyjednávání o větší vojenské alianci, která by zahrnula i severoamerické státy.
Rakušan: Válka otevřela oči pochybovačům
Vstup ČR do NATO si v sobotu připomínají i české politické špičky. Zdůrazňují, jak se nyní kvůli ruské agresi ukazuje důležitost členství. „Členství v NATO tak garantuje naši bezpečnost, protože všichni jeho čelní představitelé opakovaně zmiňují, že je NATO připraveno bránit každý decimetr půdy svých členů. Díky tomu, že jsme jako Česká republika jeho součástí, tak nehrozí žádné nebezpečí,“ uvedl na twitteru premiér Petr Fiala (ODS).
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství. Pro tento den se loučíme a přejeme dobrou noc.
Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil dnes na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Země podle něj nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil 25procentní clo. Indie uvedla, že cla považuje za neodůvodněná a nerozumná.
Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí.
Reuters s odvoláním na své zdroje v pátek napsal, že aliance vytváří nový mechanismus, jehož prostřednictvím by za jednotlivé dodávky zbraní, které bude Ukrajina prioritně potřebovat, platili evropští spojenci. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem zajistit, je asi deset miliard eur.
„Cílem je zajistit Ukrajině vybavení, které naléhavě potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl dnes Rutte. Dodal, že odeslal dopisy všem členům NATO a v brzké době očekává oznámení o dalších významných částkách na nákup zbraní.
Fiala zdůraznil, že díky našemu členství na naše území - či na území jiného členského státu - nesmí vkročit znepřátelené vojsko, aniž by spustilo odvetnou reakci všech členských států.
Na vstup do NATO zavzpomínal na twitteru také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten se pozastavil nad „pochybovači“. „Letos musíme ocenit, jak jsme tehdy byli vlastně rychle a bezproblémově přijati. A snad se otevřely oči i většinu pochybovačů, kteří razili cestu iluzorního mostu mezi NATO a Rusko. Jak vidíme, velký bratr z východu umí mosty bombardovat,“ konstatoval Rakušan.
K připomínce výročí v sobotu zavlála u sídla Senátu vlajka NATO, jak uvedl šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Podle expremiéra Miroslava Kalouska je ale nutné říkat, že jsme do NATO nevstoupili, ale že jsme byli přijati. „O našem vstupu rozhodoval Parlament ČR v dubnu 1998. Mladším ročníkům připomenu, že Zemanova ČSSD usilovala o rozhodnutí v referendu, zaplaťbůh marně. Zeman v zájmu Ruska škodil už tenkrát,“ rýpnul si Kalousek na twitteru do hlavy státu.
Kalousek rýpnutím naráží na mnohostrannou kritiku hlavy státu za její proruské chování. Kvůli jisté podpoře Putina dokonce šéfové komor nedorazili na letošní udílení vyznamenání na Pražský hrad. Prezident Miloš Zeman nicméně po vypuknutí invaze prudce otočil a Putina označil za šílence.
Kvůli válce se nyní představitelé NATO často schází s lídry EU a jiných států, aby přemýšleli nad dalšími kroky. Do aliance chce například vstoupit několik států. „Musíme rozšířit náš přístup k bezpečnosti. Naši potenciální protivníci využívají všechny nástroje, které mají k dispozici - vojenské, politické i ekonomické - k napadání našich institucí, oslabování našich společností a podkopávání naší bezpečnosti. Jako první linii obrany proto potřebujeme širší, integrovanější a více koordinovaný přístup k zajištění odolnosti,“ představil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jedno z opatření, které má alianci a její členy lépe vybavit na současné a budoucí hrozby.
Do aliance by ráda vstoupila i Ukrajina, podle Evropy ale k tomu není důvod. Opakovaně před vstupem Ukrajiny do NATO varuje Rusko, které dokonce požaduje slib, že se tak nikdy nestane.
Kdo je členem NATO?
Zakládající státy: Velká Británie, Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Itálie, Norsko, Dánsko, Portugalsko, Spojené státy, Kanada a Island
První rozšíření: Turecko, Řecko a o tři roky později Německo a následně v roce 1982 Španělsko
Rozšíření na východ: V roce 1999 Česko, Polsko, Maďarsko
Velké rozšíření v roce 2004: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko
Další: Chorvatsko, Albánie a nejnověji Černá hora, Severní Makedonie
V současnosti má nejblíže ke vstupu do NATO Bosna a Hercegovina, jež je v Akčním plánu členství. Jde o předstupeň přijetí do Aliance, jehož cílem je připravit zemi na budoucí povinnosti a závazky vyplývající z členství.
V roce 2008 ovšem NATO na svém summitu v Bukurešti přislíbilo budoucí přizvání i Ukrajině a Gruzii. Ruská eskalace napětí a následná invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedla k tomu, že o vstupu do Aliance začaly uvažovat Finsko a Švédsko. O vstup usiloval i Kypr, jeho přijetí ovšem blokuje Turecko.
