Nerovnosti mezi domácnostmi se snižují. Ekonom: Boháči ale během covidu ještě zbohatli

Průměrné částky na nejbohatšího a nejchudšího člověka ve zkoumaných letech klesly na dvojnásobnek oproti předchozímu sedminásobku, pomohlo přerozdělování. „Čistý upravený disponibilní důchod, tedy příjem na osobu byl v průměru pouze dvakrát vyšší," řekla Zuzana Ptáčková z odboru národních účtů ČSÚ.

Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta získaly v průměru 70 % příjmů v ekonomice během let 2015 bohaté domácnosti. „Bohatým lidem bohatství dále narostlo během pandemie,“ uvedl Křeček. Díky přerozdělování a sociální politice se ale zvedly také částky domácností s nižšími příjmy. Domácnosti se středními příjmy kvůli tomu naopak přišly o tři procenta původních příjmů, zatímco bohaté domácnosti po zdanění a odvodech odečetly v průměru o 30 procent.

Sčítání v Praze: 1,3 milionu lidí, nejvíc cizinců a průměrný věk 41,4 roku

„Přerozdělování může brát mnoho lidí jako něco nespravedlivého, když bereme peníze lidem, kteří je vydělali a dále je dáváme třeba i lidem, kteří se nesnaží. Může to budit kontroverze i odpor velké části společnosti, ale na druhou stranu musíme do určité míry přerozdělovat, abychom největší nerovnosti překlenuli. Kdyby se výrazně rozevíraly nůžky, tak by to mohlo vést i k protestům,“ sdělil Blesk Zprávám Štěpán Křeček.

Podle Křečka se ale dnes netvoří největší rozdíly na základě příjmů právě kvůli zdanění a dalším faktorům. „Když má někdo extrémně vysokou mzdu, tak je zdaněná mzda o poznání menší a nejdramatičtější rozdíl se zde netvoří, ty se tvoří na základě vlastnictví majetku,“ uvedl Křeček.

„Přerozdělování pro nejpotřebnější je nutné, například od zdravých lidí pro nemocné, kteří nemohou pracovat, dále od bohatých směrem k chudým, to se ale v poslední době pokřivuje, když se zavádí dotace nebo investiční pobídky a čerpají je bohatí lidé z peněz daňových poplatníků,“ doplnil Křeček.

Bohatí jsou ještě bohatší. Bezos, Musk a spol. během covidu zdvojnásobili majetky

Osoba v průměrné české domácnosti v běžném bydlení měla ve letech před začátkem pandemie k dispozici 20 117 korun měsíčně, utratila 18 864 korun a uspořila 1518 korun čistého. Nejslabší domácnosti ale měly měsíčně jen 13 231 korun, naopak Čech z nejsilnějších domácností dostával 32 882 korun měsíčně. Údaje se liší také podle typu práce, živnostník měl průměrný příjem 21 200 korun, zaměstnanec 19 236 korun a penzista 18 347 korun. „Odlišuje se životní úroveň důchodců, kteří bydlí ve svém nebo musí platit nájem, který tvoří většinu důchodu,“ řekl Křeček.

ČSÚ se ve výzkumu zaměřil kromě hrubého domácího produktu na další ukazatel blahobytu, a to na domácnosti a jejich finance. Tato statistika je zatím experimentální a kromě Česka podobná data zveřejnily Austrálie, Francie, Kanada, Nizozemsko, Slovinsko a Británie. Zkoumali to přes průzkumy a data z národních účtů, v potaz brali například disponibilní důchod částku po zdanění i s případnými dávkami a podporami, výdaje na spotřebu a úspory.