Osočení Čecha obviněného z rabování na Ukrajině: Ohrozil prý svou jednotku!
Rabování k válce bohužel patří. Vždy se najde skupina, která konflikt využije ve svůj prospěch. Už od začátku se s takovými lidmi ale na Ukrajině nemazali. Rabující obyvatele většinou pochytali a lepenkou nebo obalovací fólií je přilepili ke sloupům. A to, i když mrzlo. Rabovat měl i jeden z Čechů – ukrajinští vojáci ho tehdy za krádež červeného baretu zbili. Jako to ale bylo s Filipem Simonem? Své spolubojovníky měl údajně ohrozit...
Hned od začátku války Ukrajinci dávali jasně najevo, že si rabování nenechají líbit. A s oblibou zveřejňovali snímky potrestaných zlodějů. Většinou je lepící páskou nebo obalovací fólií přilepili ke sloupům a občas jim i sundali kalhoty.
A co pak? Někteří jim dali dokonce “na holou” nějakým klackem. Tehdy policisté říkali, že podobní lupiči budou nejen zadrženi, ale také potrestání a zostuzeni.
Za krádež ho zbili
Server Seznam Zprávy v pondělí přinesl rozhovor s jedním z mužů, který měl na Ukrajině rabovat. Filip Simon webu řekl, že koncem března v jednom opuštěném domě ve vesnici u předměstí Kyjeva vzal mimo jiné zhruba 12 stříbrných investičních slitků. „Byly zatavené v plastu a byla k nim krabička s certifikátem ukrajinské banky. Nevím, kolik měly slitky gramů,“ uvedl bývalý dobrovolník a doplnil, že své jednání zpětně považuje za chybu.
Sebral dokonce i červený baret. Ten je v armádě považován skoro až za posvátný. Získávají ho většinou členové speciálních jednotek nebo výsadkáři. Simon se jeden takový baret pokusil ukrást. Moc si ho neužil, vojáci, se kterými na Ukrajině slouži,” na to přišli a zbili ho za to. Předali ho i tamní policii, ta ho ale bez důkazů a obvinění propustila.
Ohrozil jednotku?
Jeden z uživatelů sociální sítě, jehož jméno jsme se rozhodli nezveřejnit, popsal Filipovo údajné další jednání. „Ty chudáci Češi, co byli tak neprávem zbití tady (na Ukrajině pozn. red.), rabovali. Osobně jsem byl u toho, když u Filipa našli kradené zlato a stříbro,” napsal.
A dodává: „Nejen to, Filip kvůli jeho rabovaní ohrozil spolubojovníky na životech včetně dalších Čechů tím, že jim na noční hlídce sebral noční vidění, aby mohl rabovat a kluky nechal slepé.” Jeho tvrzení však potvrdit nijak nelze.
Policie vyšetřuje dva podezřelé
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezřívá dva české dobrovolníky z rabování ve válečné zóně v okolí Kyjeva. Byli členy praporu ukrajinské armády Karpatská Sič, který bojoval u hlavního města s ruskou armádou.
V případě viny jim hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Oba jsou již v Česku, ukrajinská policie je propustila bez obvinění. Případem se ale dál zabývají čeští kriminalisté.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
