Osočení Čecha obviněného z rabování na Ukrajině: Ohrozil prý svou jednotku!
Rabování k válce bohužel patří. Vždy se najde skupina, která konflikt využije ve svůj prospěch. Už od začátku se s takovými lidmi ale na Ukrajině nemazali. Rabující obyvatele většinou pochytali a lepenkou nebo obalovací fólií je přilepili ke sloupům. A to, i když mrzlo. Rabovat měl i jeden z Čechů – ukrajinští vojáci ho tehdy za krádež červeného baretu zbili. Jako to ale bylo s Filipem Simonem? Své spolubojovníky měl údajně ohrozit...
Hned od začátku války Ukrajinci dávali jasně najevo, že si rabování nenechají líbit. A s oblibou zveřejňovali snímky potrestaných zlodějů. Většinou je lepící páskou nebo obalovací fólií přilepili ke sloupům a občas jim i sundali kalhoty.
A co pak? Někteří jim dali dokonce “na holou” nějakým klackem. Tehdy policisté říkali, že podobní lupiči budou nejen zadrženi, ale také potrestání a zostuzeni.
Za krádež ho zbili
Server Seznam Zprávy v pondělí přinesl rozhovor s jedním z mužů, který měl na Ukrajině rabovat. Filip Simon webu řekl, že koncem března v jednom opuštěném domě ve vesnici u předměstí Kyjeva vzal mimo jiné zhruba 12 stříbrných investičních slitků. „Byly zatavené v plastu a byla k nim krabička s certifikátem ukrajinské banky. Nevím, kolik měly slitky gramů,“ uvedl bývalý dobrovolník a doplnil, že své jednání zpětně považuje za chybu.
Sebral dokonce i červený baret. Ten je v armádě považován skoro až za posvátný. Získávají ho většinou členové speciálních jednotek nebo výsadkáři. Simon se jeden takový baret pokusil ukrást. Moc si ho neužil, vojáci, se kterými na Ukrajině slouži,” na to přišli a zbili ho za to. Předali ho i tamní policii, ta ho ale bez důkazů a obvinění propustila.
Ohrozil jednotku?
Jeden z uživatelů sociální sítě, jehož jméno jsme se rozhodli nezveřejnit, popsal Filipovo údajné další jednání. „Ty chudáci Češi, co byli tak neprávem zbití tady (na Ukrajině pozn. red.), rabovali. Osobně jsem byl u toho, když u Filipa našli kradené zlato a stříbro,” napsal.
A dodává: „Nejen to, Filip kvůli jeho rabovaní ohrozil spolubojovníky na životech včetně dalších Čechů tím, že jim na noční hlídce sebral noční vidění, aby mohl rabovat a kluky nechal slepé.” Jeho tvrzení však potvrdit nijak nelze.
Policie vyšetřuje dva podezřelé
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezřívá dva české dobrovolníky z rabování ve válečné zóně v okolí Kyjeva. Byli členy praporu ukrajinské armády Karpatská Sič, který bojoval u hlavního města s ruskou armádou.
V případě viny jim hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Oba jsou již v Česku, ukrajinská policie je propustila bez obvinění. Případem se ale dál zabývají čeští kriminalisté.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.
„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
