Dva Češi měli rabovat válečnou zónu na Ukrajině: Vyšetřují je čeští detektivové
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezřívá dva české dobrovolníky z rabování ve válečné zóně v okolí Kyjeva. Byli členy praporu ukrajinské armády Karpatská Sič, který bojoval u hlavního města s ruskou armádou. V případě viny jim hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Oba jsou již v Česku, ukrajinská policie je propustila bez obvinění. Případem se ale dál zabývají čeští kriminalisté. Informuje o tom server iROZHLAS.
„Takovou agendu jsme tady nikdy neměli, samozřejmě nás to zaměstnává, pracujeme velmi intenzivně,“ řekl minulý týden CNN Prima News šéf NCOZ Jiří Mazánek. Podle televize je minimálně jeden z Čechů navíc podezřelý z toho, že vycestoval na Ukrajinu bez povolení, které musí zájemcům o službu v cizí armádě předem udělit prezident republiky.
Na případ poprvé upozornil server Seznam Zprávy. Podezření na rabování oznámil přímo prapor Karpatská Sič. Podle právničky praporu Oleny Rozvadovské našli vojáci u českých mladíků například dámské šperky nebo dětské ozdoby, dohromady až půl kilogramu stříbra a zlata.
Jeden z dobrovolníků se podle právničky k rabování přiznal. „Našli u mě nějaký věci, jako byla vojenská čepice, prostě skončila mezi těmi věcmi, které jsem si bral. A nějaký blbosti, co tam byly doházený, maličkosti, co ani nemají hodnotu. Nějaké špendlíčky třeba do vesty…“ uvedl ve videu. Vojáci ho podle něj několikrát zbili a drželi ve sklepě indické ambasády v Kyjevě. Druhý Čech vinu odmítal.
Prapor oba Čechy předal ukrajinské policii v Ševčenkovském obvodě. Jeden z nich tvrdil, že ho vojáci okradli například i o pas. Diplomatický zdroj iROZHLASu potvrdil, že Čech dostal nový dočasný pas. Propuštěni byli údajně poté, co podepsali dokumenty, které dokládají, že jim ukrajinská policie nijak neublížila.
Podle mluvčí tamní policie Anny Zubrevové se případem zabývala i ukrajinská civilní kontrarozvědka SBU. Na žádost serveru o vyjádření ale nereagovala.
CNN Prima News upozornila, že přímo ve válečné zóně se krádeže nebo rabování trestají rovnou. Válečné trestné činy se navíc nepromlčují a potrestání může přijít i po letech.
Podle informací Hradu z 11. května povolil prezident Miloš Zeman vstup do ukrajinských ozbrojených sil 103 Čechům. Dalším dvěma stovkám žádostí nevyhověl. Premiér Petr Fiala (ODS) se na začátku března se Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí.
Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině, jež čelí ruské agresi od 24. února, zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu. Koncem března se objevily snímky, které některé z nich zachytily v Irpini u Kyjeva.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
