Dva Češi měli rabovat válečnou zónu na Ukrajině: Vyšetřují je čeští detektivové
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezřívá dva české dobrovolníky z rabování ve válečné zóně v okolí Kyjeva. Byli členy praporu ukrajinské armády Karpatská Sič, který bojoval u hlavního města s ruskou armádou. V případě viny jim hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Oba jsou již v Česku, ukrajinská policie je propustila bez obvinění. Případem se ale dál zabývají čeští kriminalisté. Informuje o tom server iROZHLAS.
„Takovou agendu jsme tady nikdy neměli, samozřejmě nás to zaměstnává, pracujeme velmi intenzivně,“ řekl minulý týden CNN Prima News šéf NCOZ Jiří Mazánek. Podle televize je minimálně jeden z Čechů navíc podezřelý z toho, že vycestoval na Ukrajinu bez povolení, které musí zájemcům o službu v cizí armádě předem udělit prezident republiky.
Na případ poprvé upozornil server Seznam Zprávy. Podezření na rabování oznámil přímo prapor Karpatská Sič. Podle právničky praporu Oleny Rozvadovské našli vojáci u českých mladíků například dámské šperky nebo dětské ozdoby, dohromady až půl kilogramu stříbra a zlata.
Jeden z dobrovolníků se podle právničky k rabování přiznal. „Našli u mě nějaký věci, jako byla vojenská čepice, prostě skončila mezi těmi věcmi, které jsem si bral. A nějaký blbosti, co tam byly doházený, maličkosti, co ani nemají hodnotu. Nějaké špendlíčky třeba do vesty…“ uvedl ve videu. Vojáci ho podle něj několikrát zbili a drželi ve sklepě indické ambasády v Kyjevě. Druhý Čech vinu odmítal.
Prapor oba Čechy předal ukrajinské policii v Ševčenkovském obvodě. Jeden z nich tvrdil, že ho vojáci okradli například i o pas. Diplomatický zdroj iROZHLASu potvrdil, že Čech dostal nový dočasný pas. Propuštěni byli údajně poté, co podepsali dokumenty, které dokládají, že jim ukrajinská policie nijak neublížila.
Podle mluvčí tamní policie Anny Zubrevové se případem zabývala i ukrajinská civilní kontrarozvědka SBU. Na žádost serveru o vyjádření ale nereagovala.
CNN Prima News upozornila, že přímo ve válečné zóně se krádeže nebo rabování trestají rovnou. Válečné trestné činy se navíc nepromlčují a potrestání může přijít i po letech.
Podle informací Hradu z 11. května povolil prezident Miloš Zeman vstup do ukrajinských ozbrojených sil 103 Čechům. Dalším dvěma stovkám žádostí nevyhověl. Premiér Petr Fiala (ODS) se na začátku března se Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí.
Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině, jež čelí ruské agresi od 24. února, zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu. Koncem března se objevily snímky, které některé z nich zachytily v Irpini u Kyjeva.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes při příchodu na summit Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu řekl, že Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, protože NATO je mnohem silnější. Poznamenal také, že Ukrajina není věcí aliance, protože není jejím členem.
Novináři se Orbána při příchodu na jednání ptali, jestli se bude dnes o Rusku mluvit jako o hrozbě. Maďarský premiér odpověděl, že je tomu tak vždy. Když byl dotázán, jestli s tímto označením souhlasí, s odpovědí váhal, nakonec ale uvedl, že NATO je mnohem silnější.
Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko, řekl novinářům končící polský prezident Andrzej Duda při příchodu na jednání lídrů členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Aliance se podle něj musí na potenciální hrozbu připravit a zvýšit obranné výdaje.
"Je to absolutně nezbytné pro naši bezpečnost a budoucnost," poznamenal prezident země, která od začátku ruské agrese v únoru 2022 napadenou Ukrajinu výrazně podporuje.
Rusko je hrozbou pro bezpečnost evropského kontinentu, prohlásil dnes německý kancléř Merz při příchodu na summit Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters rovněž řekl, že státníci na vrcholné schůzce rozhodnou o výrazném navýšení výdajů na zbrojení. Větší investice do armády jsou jednou z reakcí aliance na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
"Tato rozhodnutí nečiníme kvůli tomu, abychom někomu dělali laskavost, ale z přesvědčení, že musíme naši obranu posílit," řekl Merz. Poznamenal, že investice do obrany vzrostou na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta výkonu ekonomiky půjde do vojensky využitelných oblastí, jako jsou například infrastruktura či kybernetická bezpečnost.
