Zelenskyj: Zbraně a sankce jsou vakcínou proti covidu-22. Ukrajinci žádají o další rakety
Ruská invaze je covid-22 a zbraně jsou vakcína, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během videohovoru promítaném na slavnostním večeru. Upozornil, že vojáci denně umírají na frontě a Ukrajina bez dodávek zbraní ze západních zemí dlouho nevydrží. „Všechno teď závisí na tom, co nám dá Západ,“ říká šéf armádní rozvědky. Z války pěšáků se podle něj stala válka dělostřelců.
Zelenskyj využil příležitosti a promluvil během slavnostní události uspořádané pro sto nejvlivnějších lidí roku jmenovaných magazínem Time. „Zbraně a sankce jsou vakcínou proti covidu-22, který s sebou přineslo Rusko,“ pronesl prezident. „Ukrajinské jednotky umírají na bojišti.“ Okupovaná země v posledních týdnech zintenzivnila prosby o materiální pomoc, mezitím co v Donbasu pokračují líté boje.
S prezidentovým výrokem nepřímo souhlasil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibitskyj, podle kterého Ukrajina přímo závisí na dodávkách ze Západu. „Tohle je teď válka dělostřelectva. Všechno teď závisí na tom, co nám dá Západ,“ uvedl Skibitskyj. „Ukrajina má jedno dělo na 10 až 15 ruských děl. Naši západní partneři nám dali asi deset procent toho, co mají oni.“
„Už jsme využili skoro veškerou dělostřeleckou munici,“ dodal. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč v rozhovoru se serverem The Guardian potvrdil, že země potřebuje 60 vícehlavňových salvových raketometů, což je o dost více, než kolik armádě přislíbila Velká Británie a Spojené státy.
Dělostřelecký duel na dosah
Boje v dohledné době zůstanou ve formě raketových útoků, myslí si Skibitskyj. Rakety, které mohou stát i několik desítek milionů korun, ovšem nedochází jen Ukrajině, ale i Rusku. „Všimli jsme si, že Rusko podniká mnohem méně raketových útoků a používá rakety H-22, což jsou staré sovětské rakety,“ informoval a dodal, že federace dosud využila asi 60% veškerých svých muničních zásob a nezvládá vyrábět nové kvůli uvaleným sankcím a nedostatku financí.
Rusko momentálně podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje na východě Ukrajiny příliš nepostupuje, pro Ukrajinu by proto nebylo příliš těžké Rusy na okupovaném území porazit, kdyby měla přístup právě k raketovým systémům přislíbeným Západem. „Začal by dělostřelecký duel,“ uvedl Hajdaj. „Sovětský svaz by prohrál ve prospěch Západu a naši obránci by mohli vyčistit Severodoněck běhen dvou nebo tří dnů.“
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
