16°C
Zelenskyj: Zbraně a sankce jsou vakcínou proti covidu-22. Ukrajinci žádají o další rakety
Ruská invaze je covid-22 a zbraně jsou vakcína, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během videohovoru promítaném na slavnostním večeru. Upozornil, že vojáci denně umírají na frontě a Ukrajina bez dodávek zbraní ze západních zemí dlouho nevydrží. „Všechno teď závisí na tom, co nám dá Západ,“ říká šéf armádní rozvědky. Z války pěšáků se podle něj stala válka dělostřelců.
Zelenskyj využil příležitosti a promluvil během slavnostní události uspořádané pro sto nejvlivnějších lidí roku jmenovaných magazínem Time. „Zbraně a sankce jsou vakcínou proti covidu-22, který s sebou přineslo Rusko,“ pronesl prezident. „Ukrajinské jednotky umírají na bojišti.“ Okupovaná země v posledních týdnech zintenzivnila prosby o materiální pomoc, mezitím co v Donbasu pokračují líté boje.
S prezidentovým výrokem nepřímo souhlasil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibitskyj, podle kterého Ukrajina přímo závisí na dodávkách ze Západu. „Tohle je teď válka dělostřelectva. Všechno teď závisí na tom, co nám dá Západ,“ uvedl Skibitskyj. „Ukrajina má jedno dělo na 10 až 15 ruských děl. Naši západní partneři nám dali asi deset procent toho, co mají oni.“
„Už jsme využili skoro veškerou dělostřeleckou munici,“ dodal. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč v rozhovoru se serverem The Guardian potvrdil, že země potřebuje 60 vícehlavňových salvových raketometů, což je o dost více, než kolik armádě přislíbila Velká Británie a Spojené státy.
Dělostřelecký duel na dosah
Boje v dohledné době zůstanou ve formě raketových útoků, myslí si Skibitskyj. Rakety, které mohou stát i několik desítek milionů korun, ovšem nedochází jen Ukrajině, ale i Rusku. „Všimli jsme si, že Rusko podniká mnohem méně raketových útoků a používá rakety H-22, což jsou staré sovětské rakety,“ informoval a dodal, že federace dosud využila asi 60% veškerých svých muničních zásob a nezvládá vyrábět nové kvůli uvaleným sankcím a nedostatku financí.
Rusko momentálně podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje na východě Ukrajiny příliš nepostupuje, pro Ukrajinu by proto nebylo příliš těžké Rusy na okupovaném území porazit, kdyby měla přístup právě k raketovým systémům přislíbeným Západem. „Začal by dělostřelecký duel,“ uvedl Hajdaj. „Sovětský svaz by prohrál ve prospěch Západu a naši obránci by mohli vyčistit Severodoněck běhen dvou nebo tří dnů.“
20:35
24. 3. 2023
Ruská policie dnes zařadila Abbase Galljamova, někdejšího autora projevů ruského prezidenta Vladimira Putina, na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura AP, podle které jde o další krok v rámci potlačování opozice Kremlu. Není jasné, v souvislosti s jakým trestným činem policie Galljamova hledá.
Galljamovovo jméno se dnes objevilo v databázi ruského ministerstva vnitra. Podle tohoto seznamu je hledán v souvislosti s porušením zákona. Galljamov řekl, že o svém zařazení na seznam hledaných osob se dozvěděl jen z médií. Nikdo ho ohledně záležitosti oficiálně nekontaktoval, takže neví, jaké obvinění mu v Rusku hrozí.
„Předpokládám, že formálně jde o trestný čin diskreditace armády,“ řekl Galljamov v telefonátu s AP. „Používají ho proti každému, kdo odmítá podporovat rétoriku Kremlu a snaží se objektivně, nestranně analyzovat to, co se děje,“ uvedl a dodal, že se ruská vláda snaží tímto krokem zastrašit opozici.
19:51
24. 3. 2023
Maria Ponomarenková, novinářka odsouzená za "lži" o ruské armádě, uvedla, že ji zbili pracovníci psychiatrické brigády. Nejdřív ji odvezli z vazební věznice na tři dny do psychiatrické nemocnice, kde ji pak prý šikanovali a surově mlátili.
Ponomarenková byla odsouzena k šesti letům vězení za zveřejnění informací o mariupolském činoherním divadle.
19:48
24. 3. 2023
Skoro dvě pětiny Ukrajinců, 37 procent, má příbuzné či blízké známé, kteří přišli o život anebo utrpěli zranění vinou vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Vyplývá to z průzkumu, o jehož výsledcích dnes informovala ukrajinská média.
Kromě 37 procent z dotázaných, kteří na tuto otázku sociologů odpověděli kladně, se další čtyři procenta dotázaných odpovědi vyhnula, poznamenal list Ukrajinska pravda.
Blízké příbuzné v zahraničí, kam odešli po vypuknutí války, mělo v době konání průzkumu na přelomu února a března 28 procent dotázaných. V případě pětiny respondentů se jejich příbuzní mezitím z exilu vrátili na Ukrajinu, dalších osm procent bylo v situaci, kdy se část příbuzných z ciziny vrátila a část tam zůstala.
Video Politolog o „totálním selhání“ vlády: Má se starat i o „našince“. A co přinese české předsednictví?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
