Zelenskyj: Zbraně a sankce jsou vakcínou proti covidu-22. Ukrajinci žádají o další rakety
Ruská invaze je covid-22 a zbraně jsou vakcína, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během videohovoru promítaném na slavnostním večeru. Upozornil, že vojáci denně umírají na frontě a Ukrajina bez dodávek zbraní ze západních zemí dlouho nevydrží. „Všechno teď závisí na tom, co nám dá Západ,“ říká šéf armádní rozvědky. Z války pěšáků se podle něj stala válka dělostřelců.
Zelenskyj využil příležitosti a promluvil během slavnostní události uspořádané pro sto nejvlivnějších lidí roku jmenovaných magazínem Time. „Zbraně a sankce jsou vakcínou proti covidu-22, který s sebou přineslo Rusko,“ pronesl prezident. „Ukrajinské jednotky umírají na bojišti.“ Okupovaná země v posledních týdnech zintenzivnila prosby o materiální pomoc, mezitím co v Donbasu pokračují líté boje.
S prezidentovým výrokem nepřímo souhlasil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibitskyj, podle kterého Ukrajina přímo závisí na dodávkách ze Západu. „Tohle je teď válka dělostřelectva. Všechno teď závisí na tom, co nám dá Západ,“ uvedl Skibitskyj. „Ukrajina má jedno dělo na 10 až 15 ruských děl. Naši západní partneři nám dali asi deset procent toho, co mají oni.“
„Už jsme využili skoro veškerou dělostřeleckou munici,“ dodal. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč v rozhovoru se serverem The Guardian potvrdil, že země potřebuje 60 vícehlavňových salvových raketometů, což je o dost více, než kolik armádě přislíbila Velká Británie a Spojené státy.
Dělostřelecký duel na dosah
Boje v dohledné době zůstanou ve formě raketových útoků, myslí si Skibitskyj. Rakety, které mohou stát i několik desítek milionů korun, ovšem nedochází jen Ukrajině, ale i Rusku. „Všimli jsme si, že Rusko podniká mnohem méně raketových útoků a používá rakety H-22, což jsou staré sovětské rakety,“ informoval a dodal, že federace dosud využila asi 60% veškerých svých muničních zásob a nezvládá vyrábět nové kvůli uvaleným sankcím a nedostatku financí.
Rusko momentálně podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje na východě Ukrajiny příliš nepostupuje, pro Ukrajinu by proto nebylo příliš těžké Rusy na okupovaném území porazit, kdyby měla přístup právě k raketovým systémům přislíbeným Západem. „Začal by dělostřelecký duel,“ uvedl Hajdaj. „Sovětský svaz by prohrál ve prospěch Západu a naši obránci by mohli vyčistit Severodoněck běhen dvou nebo tří dnů.“
Ukrajina provedla v Rusku další útok na ropovod Družba. Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé, zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.
Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.
Evropská komise dnes navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.
„Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny,“ uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
Rada EU se dohodla s europarlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska. „Je to začátek nové éry. Éry úplné energetické nezávislosti Evropské unie na Rusku,“ řekla dnes ráno novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Připomněla také, že EU už významně omezila dovozy energie z Ruska. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu platily měsíčně evropské státy až 12 miliard eur (přibližně 290 miliard Kč) za ruské energie, nyní je to přibližně 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč) a cílem je podle ní je srazit tyto výdaje na nulu.
