„Putin bude pokračovat do zbytku Evropy.“ Česku a Polsku NATO nepomůže, varuje expertka
Analytička se zaměřením na střední a východní Evropu varovala před „hladem Ruska“. Federace se podle ní nezastaví u Ukrajiny, v případě vítězství by prezident Vladimir Putin vyslal svou armádu do dalších sousedních zemí. Sankce uvalené Západem jsou podle ní „slabým opatřením“, připomněla neúspěšné tresty za historické kyberútoky a vraždy ‚nepohodlných osob‘. „Jejich sliby nemají žádnou cenu. Když je nepotlačíme, budou představovat mnohem větší hrozbu.“ Upozornila na nevýhodnou pozici Polska a Česka.
„Hlad Ruska neustane,“ varovala analytička Olga Lautmanová. „Pokud se bude Ukrajina snažit válku ukončit, Rusko se nikdy nezastaví a projde Evropou, protože čím méně mají odporu, tím víc jsou motivovaní.“ Odbornice ruského a ukrajinského původu vyjádřila obavy o zbylé sousedy Ruské federace a východní země Severoatlantické aliance (NATO) včetně České republiky.
„Viděli jsme, že vyjednávání s nimi nefunguje. Jejich slovo nemá žádnou cenu, jejich sliby nemají žádnou cenu a myslím si, že v tomto případě je nutné je potlačit, protože když se tak nestane, budou představovat mnohem větší hrozbu než na Ukrajině,“ řekla pro server The Sun. „Bojím se o Moldavsko, Gruzii a také východní země NATO a sousedy Ruska, protože Putin a jeho spojenci byli od začátku posedlí nahrazením nějaké územní ztráty Sovětského svazu a získáním přístupu k satelitům. Chtějí dát Sovětský svaz zase dohromady.“
NATO Česko neochrání a sankční balíčky nestačí
„Projdou Evropou, budou namotivovaní,“ zopakovala a dodala, že Ruská federace chce zoufale dokázat, že NATO není rovnocenným nepřítelem. „Německo a Francie se staví do pozice hlavních hráčů, ale pokud dojde k napadení východoevropských zemí, které nejsou považovány za zásadní, jako je Polsko, Česká republika nebo Lotyšsko, bohužel NATO nijak reagovat nebude.“
Sankce a další západní politické kroky namířené proti Rusku jsou podle Lautmanové „slabými opatřeními“, které nefungovaly ani v minulosti. Zmínila například vraždu Alexandera Litvinenka ve Velké Británii v roce 2006, masivní kyberútoky na Estonsko a okupaci Gruzie, které zdánlivě unikly pozornosti veřejnosti.
„Pokaždé, když jsou na ně uvaleny sankce za pokus o vraždu Segeje Skripala nebo opozičníka Alexeje Navalného, sankční balíček se zmírní,“ konstatovala odbornice. „Užití chemické zbraně k zavraždění britského občana na britském území mělo vyvolat silnější reakci. Ale pak okupovali Krym a Donbas a teď okupují Ukrajinu.“
„Když je budete ignorovat, nebo se pokusíte vyjednávat, vyjednávání je pro Rusy jen způsob, jak odhalit slabiny oponenta, aby je mohli použít k vyvíjení nátlaku,“ dodala. Volání po ukončení války na Ukrajině by podle ní mohlo aktuální situaci ještě zkomplikovat.
Putin je ostuda, nic nedokázal
„Putinovi je 70 let, u moci je 22 let a absolutně nic nedokázal,“ konstatovala Lautmanová, podle které ruský prezident na své pozici zklamal. „Podle ruských sovětských standardů je jakožto vládce naprostou ostudou. V ruské mentalitě je extrémně důležité, abyste po sobě něco zanechali.“
„Stárne a nemá moc času na to, aby vedl operace, které se zapíšou do historie a kterými získá zpět nějaké sovětské ztráty, v první řadě Bělorusko, v druhé Ukrajinu, tam to ale neskončí,“ uzavřela.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva.
Šéf Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny Ivan Fedorov uvedl, že město Záporoží utrpělo šest zásahů leteckými pumami FAB. Zasaženy byly podle něj obytné domy i průmyslové objekty.
Podle předsedy vojenské správy severoukrajinského města Černihiv Dmytra Bryžynského se městem v pondělí večer ozvaly nejméně dva výbuchy. „Nepřítel útočí na jeden z objektů kritické infrastruktury,“ napsal na Telegramu s tím, že útok si předběžně nevyžádal žádné oběti.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
