„Putin bude pokračovat do zbytku Evropy.“ Česku a Polsku NATO nepomůže, varuje expertka
Analytička se zaměřením na střední a východní Evropu varovala před „hladem Ruska“. Federace se podle ní nezastaví u Ukrajiny, v případě vítězství by prezident Vladimir Putin vyslal svou armádu do dalších sousedních zemí. Sankce uvalené Západem jsou podle ní „slabým opatřením“, připomněla neúspěšné tresty za historické kyberútoky a vraždy ‚nepohodlných osob‘. „Jejich sliby nemají žádnou cenu. Když je nepotlačíme, budou představovat mnohem větší hrozbu.“ Upozornila na nevýhodnou pozici Polska a Česka.
„Hlad Ruska neustane,“ varovala analytička Olga Lautmanová. „Pokud se bude Ukrajina snažit válku ukončit, Rusko se nikdy nezastaví a projde Evropou, protože čím méně mají odporu, tím víc jsou motivovaní.“ Odbornice ruského a ukrajinského původu vyjádřila obavy o zbylé sousedy Ruské federace a východní země Severoatlantické aliance (NATO) včetně České republiky.
„Viděli jsme, že vyjednávání s nimi nefunguje. Jejich slovo nemá žádnou cenu, jejich sliby nemají žádnou cenu a myslím si, že v tomto případě je nutné je potlačit, protože když se tak nestane, budou představovat mnohem větší hrozbu než na Ukrajině,“ řekla pro server The Sun. „Bojím se o Moldavsko, Gruzii a také východní země NATO a sousedy Ruska, protože Putin a jeho spojenci byli od začátku posedlí nahrazením nějaké územní ztráty Sovětského svazu a získáním přístupu k satelitům. Chtějí dát Sovětský svaz zase dohromady.“
NATO Česko neochrání a sankční balíčky nestačí
„Projdou Evropou, budou namotivovaní,“ zopakovala a dodala, že Ruská federace chce zoufale dokázat, že NATO není rovnocenným nepřítelem. „Německo a Francie se staví do pozice hlavních hráčů, ale pokud dojde k napadení východoevropských zemí, které nejsou považovány za zásadní, jako je Polsko, Česká republika nebo Lotyšsko, bohužel NATO nijak reagovat nebude.“
Sankce a další západní politické kroky namířené proti Rusku jsou podle Lautmanové „slabými opatřeními“, které nefungovaly ani v minulosti. Zmínila například vraždu Alexandera Litvinenka ve Velké Británii v roce 2006, masivní kyberútoky na Estonsko a okupaci Gruzie, které zdánlivě unikly pozornosti veřejnosti.
„Pokaždé, když jsou na ně uvaleny sankce za pokus o vraždu Segeje Skripala nebo opozičníka Alexeje Navalného, sankční balíček se zmírní,“ konstatovala odbornice. „Užití chemické zbraně k zavraždění britského občana na britském území mělo vyvolat silnější reakci. Ale pak okupovali Krym a Donbas a teď okupují Ukrajinu.“
„Když je budete ignorovat, nebo se pokusíte vyjednávat, vyjednávání je pro Rusy jen způsob, jak odhalit slabiny oponenta, aby je mohli použít k vyvíjení nátlaku,“ dodala. Volání po ukončení války na Ukrajině by podle ní mohlo aktuální situaci ještě zkomplikovat.
Putin je ostuda, nic nedokázal
„Putinovi je 70 let, u moci je 22 let a absolutně nic nedokázal,“ konstatovala Lautmanová, podle které ruský prezident na své pozici zklamal. „Podle ruských sovětských standardů je jakožto vládce naprostou ostudou. V ruské mentalitě je extrémně důležité, abyste po sobě něco zanechali.“
„Stárne a nemá moc času na to, aby vedl operace, které se zapíšou do historie a kterými získá zpět nějaké sovětské ztráty, v první řadě Bělorusko, v druhé Ukrajinu, tam to ale neskončí,“ uzavřela.
„Padl český dobrovolník Michal Kadavý, muž, který opustil bezpečí svého domova, aby bojoval za svobodu cizí země. S odvahou, srdcem a ctí,“ tweetoval „Tarmo“. „Čtyři roky sloužil ve francouzské cizinecké legii. Když Rusko napadlo Ukrajinu, neváhal. Od září 2022 stál na jejím území bok po boku s těmi, kteří bránili svou vlast, jako člen speciální jednotky Bratrstvo.“
K vláknu se sešlo množství kondolencí i pár zlomyslných příspěvků, sdílel ho i zahraniční reportér Jakub Szántó. Tarmo pak ale přinesl lepší zprávu: „Michal je naživu. Omlouvám se za nesprávnou informaci, ale jednal jsem v dobré víře, když jsem čerpal informace ze zdroje, který jsem považoval za spolehlivý.“
„8. srpna 2008: Přesně před 17 lety napadlo Rusko Gruzii. Stejně jako 21. srpna 1968 v Československu byla i tehdy invaze maskována jako bratrská pomoc,“ tweetuje Ministerstvo zahraničí ČR. „Nadále pevně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích.“
Peking je potěšen, že Rusko a Spojené státy udržují kontakty a zlepšují své vztahy s cílem nalézt politické řešení války na Ukrajině, řekl čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informovaly o tom agentury Nová Čína a Reuters. Kreml podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Putin informoval Siho o výsledcích svého středečního jednání se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. Putin hovořil také s indickým premiérem Naréndrou Módím nebo běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Hovor čínského a ruského prezidenta se podle čínské státní televize CCTV uskutečnil na žádost Moskvy. Peking hodlá zachovat svůj postoj, podle kterého jsou zapotřebí mírové rozhovory a diplomatické řešení konfliktu, citovala čínskou hlavu státu televize.
