Rusko stále víc drtí sankce: Na obaly potravin chybí inkoust, data centra nemají čipy
Představte si, že jdete nakoupit do supermarketu a přivítají vás potraviny v bílých obalech. Žádné obrázky, žádné barvy, nic. Tato zvláštní situace nastala v některých ruských obchodech. Firmám chybí západní inkoust na potisk, tak obaly přestaly potišťovat. Je to jeden z příkladů, jak uvalené sankce pociťují běžní Rusové, ačkoliv prezident Vladimir Putin tvrdí, že země potíže zvládá skvěle. Chybějící inkoust je nicméně ještě banální oproti stále většímu problému, kterému Rusko musí čelit – nemá čipy a to už tvrdá rána je.
Obrázky z ruských supermarketů chvílemi působí skoro až dystopicky – regály sice ještě prázdné nejsou, jenže řada potravin má holé bílé obaly. Jde zejména o mléko, džusy, jednoduše všechno, co se prodává v nápojových kartonech. Společnost Sady Pridonja OJSC, významná volgogradská korporace zabývající se prodejem džusů a dalších nápojů, se ani netají tím, že se ve složité situaci nachází.
„Chtěli bychom vás informovat o změnách, kterými naše produkty v tetrapakových obalech v blízké budoucnosti projdou. Brzy uvidíte na pultech džusy a dětské výživy v nových minimalistických obalech. Tento design je dočasný a nutný. Kvůli sankcím nastal vážný problém s dodávkami surovin a potřebných materiálů do naší země, včetně některých druhů kartonu, speciálních laků a barev. Použití menšího množství inkoustu zajistí hladké dodávky našich produktů do obchodů,“ informovala podle webu Mail BD firma své zákazníky.
Jde skutečně jen o designovou záležitost, kvalita potravin nedostatkem inkoustu ovlivněna není. Kupovat si nápoje v holých bílých obalech je ale zvláštní a navíc to ovlivňuje spotřebitelské chování – obaly plní důležitý reklamní účel, bez potisku jen těžko zjistíte, co kupujete. Ani z nákupu nebudete mít takovou radost.
Tetra Pak, přední světový výrobce nápojových kartonů, patří mezi západní firmy, které se Rusko rozhodly veřejně neopustit. Společnost však nefunguje tak jako dříve. Od své ruské divize, která má výrobní závody v moskevské oblasti, se rozhodla podle neoficiálních informací zcela distancovat, takže ruský Tetra Pak si všechno musí zajišťovat sám. A moc mu to zatím nejde, ačkoliv na inkoust jako takový žádné sankce uvalené nejsou.
Podle Mail BD v dobách Sovětského svazu podobné tiskařské inkousty byly vyráběny primárně v továrně ve městě Toržok. Fungovala od roku 1963, zkrachovala na přelomu tisíciletí, kdy se ukázalo, že používat západní inkousty je levnější. Na tento podnik se tedy Rusko obrátit nemůže. Dnes ještě stále inkousty vyrábí i některé jiné ruské továrny, avšak jejich barvy jsou na bázi alkoholu, respektive etanolu.
Etanol je zatížený poměrně vysokou daní, což je hlavní důvod, proč západní inkousty byly levnější. Rusko tak nyní diskutuje, že by tuto daň změnilo, aby Tetra Pak obaly opět mohly být potiskovány. Vláda také přemýšlí o tom, že by inkoust zařadila mezi produkty, u kterých je povolený paralelní import – jejich dovoz do Ruska by byl umožněný ze třetích stran navzdory tomu, že s tím výrobce nesouhlasí. Že to zní jako nelegální praktika? Ano, z evropského pohledu nelegální je.
Čipy jako nové zlato
Paralelní import povolilo i u dalšího segmentu produktů, a to technologií. Právě jejich konec vytváří Rusku pravděpodobně největší zásah, protože v dnešní době se skoro žádná lidská oblast neobejde bez elektroniky, která je poháněna čipy.
Prakticky všichni hlavní světoví výrobci – Intel, Samsung, TSMC, Qualcomm – ihned po začátku války na Ukrajině přestaly čipy do Ruska dodávat. Zemi tak začaly chybět například při výrobě automobilů, vojenské techniky či domácích spotřebičů. V těchto produktech se používají méně pokročilé čipy.
Rusku ale chybí i ty pokročilejší, které se používají v mobilních telefonech, laptopech nebo data centrech. „Celý dodavatelský řetězec pro servery, počítače nebo iPhony, prostě všechno, zmizel,“ cituje deník The Financial Times osobu z nejmenované západní firmy na výrobu čipů.
Tento problém je násobně větší než chybějící inkoust pro potravinové obaly. Nedostatek čipů opravdu může zasáhnout celou ruskou ekonomiku a ovlivnit to rozvoj celé ruské federace. Země se například může rozloučit s 5G sítěmi, důležitou telekomunikační infrastrukturou nové generace, na kterou celý Západ aktuálně přechází. Rusko nemá čipy na to, aby celý systém postavilo.
Zároveň nebudou moci být stavěna nová data centra a zastaví se tím rozmach cloudu – moderní technologie, kterou dnes ke svým počítačovým výpočtům používá většina velkých firem. Například společnost VK Cloud Solutions, na kterou se hodně ruských firem obrací, minulý měsíc poslala Kremlu dopis, ve kterém požadovala, aby jí urgentně zajistil „desetitisíce serverů“.
Příští summit Severoatlantické aliance se uskuteční v Ankaře 7. a 8. července příštího roku. Oznámil to v úterý generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj se bude na summitu jednat o tom, jak vojenskou alianci dále posílit. Vrcholné setkání zemí NATO se v Turecku konalo už v roce 2004, tehdy však v Istanbulu.
Rutte v úterý jednal po telefonu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, uvedla turecká média. Rutte Erdogana informoval o pondělním jednání v Bílém domě o Ukrajině. Mluvili spolu také o posílení bezpečnosti v Černém moři, kde Turecko spolupracuje s dalšími členy NATO Bulharskem a Rumunskem.
Spojené království přijalo nová omezení, které tvrdě tvrdě zakročily proti „ruským pokusům vyhnout se sankcím zneužíváním kyrgyzských finančních systémů a krypto sítí“.
„Vzhledem k tomu, že sankce dále přitvrzují, se Rusko obrátilo na kyrgyzský finanční sektor, aby přesměrovalo peníze prostřednictvím neprůhledných finančních sítí, včetně používání kryptoměn. Tyto sítě vytvořily složitý systém, jak se vyhnout sankcím uvaleným Spojeným královstvím a jeho partnery,“ uvádí britská vláda.
„Udržování tlaku na ruskou válečnou mašinérii je zásadní pro posílení snah prezidenta Trumpa zastavit zabíjení na Ukrajině a donutit Putina k zapojení do smysluplných rozhovorů. Je to také klíčový krok pro bezpečnost ve Spojeném království i mimo něj.“
Velitel britských ozbrojených sil sdělí svým americkým protějškům, že Spojené království je připraveno vyslat vojáky na obranu ukrajinského nebe a moří, ale ne na frontovou linii s Ruskem, informuje The Guardian.
Tony Radakin, náčelník generálního štábu obrany, se ve středu zúčastní schůzek v Pentagonu, jejichž cílem je finalizovat, co je 30 různých zemí ochotno zavázat k národní bezpečnosti Ukrajiny.
Očekává se, že Radakin potvrdí, že Spojené království poskytne vojáky na pomoc s logistickou podporou a výcvikem, ale nenasadí je blízko Ruska. Ministři údajně uvedli, že si to představují spíše jako logistickou a výcvikovou podporu, než jako vyslání praporů vojáků na frontu, kteří by se mohli ocitnout v přímém boji.
Rusko má vlastní výrobce čipů, jmenovitě třeba JSC Mikron, MCST nebo Baikal Electronics, situace ale byla podobná jako u inkoustu. Západní čipy jsou pokročilejší, spolehlivější, více „ve formě“, a tak ruské firmy používaly hlavně importované produkty. Navíc MCST a Baikal své čipy v Rusku jen navrhovaly a pak si je nechávaly vyrábět na Tchaj-wanu.
Takže MCST nyní oznámilo, že je jde nově zkusit vyrábět přímo v Rusku, v továrně vlastněné JSC Mikron. Cílem mají být „skvělé procesory hodné suverénního Ruska“. Opravdu budou skvělé? The Financial Times citují ruskou banku Sberbank, která čipy od MCST zkoušela a oproti těm od Intelu selhaly úplně ve všech testech.
Tím se vracíme k paralelnímu importu, který je jedinou ruskou šancí, jak sankce obejít. „Některé firmy organizují dodávky z Kazachstánu,“ popsal pro deník Karen Kazarjan z Internetového výzkumného institutu v Moskvě. „Některé druhořadé čínské firmy jsou nadále ochotné dodávat. V ruských skladech také ještě některé zásoby komponent jsou. Ale není jich dostatek, nejsou stabilní a ceny se minimálně zdvojnásobily,“ pokračoval Kazarjan.
