Rusko stále víc drtí sankce: Na obaly potravin chybí inkoust, data centra nemají čipy

9. června 2022
•
05:00

Představte si, že jdete nakoupit do supermarketu a přivítají vás potraviny v bílých obalech. Žádné obrázky, žádné barvy, nic. Tato zvláštní situace nastala v některých ruských obchodech. Firmám chybí západní inkoust na potisk, tak obaly přestaly potišťovat. Je to jeden z příkladů, jak uvalené sankce pociťují běžní Rusové, ačkoliv prezident Vladimir Putin tvrdí, že země potíže zvládá skvěle. Chybějící inkoust je nicméně ještě banální oproti stále většímu problému, kterému Rusko musí čelit – nemá čipy a to už tvrdá rána je.

Obrázky z ruských supermarketů chvílemi působí skoro až dystopicky – regály sice ještě prázdné nejsou, jenže řada potravin má holé bílé obaly. Jde zejména o mléko, džusy, jednoduše všechno, co se prodává v nápojových kartonech. Společnost Sady Pridonja OJSC, významná volgogradská korporace zabývající se prodejem džusů a dalších nápojů, se ani netají tím, že se ve složité situaci nachází.

„Chtěli bychom vás informovat o změnách, kterými naše produkty v tetrapakových obalech v blízké budoucnosti projdou. Brzy uvidíte na pultech džusy a dětské výživy v nových minimalistických obalech. Tento design je dočasný a nutný. Kvůli sankcím nastal vážný problém s dodávkami surovin a potřebných materiálů do naší země, včetně některých druhů kartonu, speciálních laků a barev. Použití menšího množství inkoustu zajistí hladké dodávky našich produktů do obchodů,“ informovala podle webu Mail BD firma své zákazníky.

Jde skutečně jen o designovou záležitost, kvalita potravin nedostatkem inkoustu ovlivněna není. Kupovat si nápoje v holých bílých obalech je ale zvláštní a navíc to ovlivňuje spotřebitelské chování – obaly plní důležitý reklamní účel, bez potisku jen těžko zjistíte, co kupujete. Ani z nákupu nebudete mít takovou radost.

Ruský prezident Vladimir Putin (25.5.2022)
Válka na Ukrajině 6. balík sankcí EU proti Rusku schválen: Ropné embargo nejvíc zasáhne Slovensko? Česko má výjimku

Tetra Pak, přední světový výrobce nápojových kartonů, patří mezi západní firmy, které se Rusko rozhodly veřejně neopustit. Společnost však nefunguje tak jako dříve. Od své ruské divize, která má výrobní závody v moskevské oblasti, se rozhodla podle neoficiálních informací zcela distancovat, takže ruský Tetra Pak si všechno musí zajišťovat sám. A moc mu to zatím nejde, ačkoliv na inkoust jako takový žádné sankce uvalené nejsou.

Podle Mail BD v dobách Sovětského svazu podobné tiskařské inkousty byly vyráběny primárně v továrně ve městě Toržok. Fungovala od roku 1963, zkrachovala na přelomu tisíciletí, kdy se ukázalo, že používat západní inkousty je levnější. Na tento podnik se tedy Rusko obrátit nemůže. Dnes ještě stále inkousty vyrábí i některé jiné ruské továrny, avšak jejich barvy jsou na bázi alkoholu, respektive etanolu.

Etanol je zatížený poměrně vysokou daní, což je hlavní důvod, proč západní inkousty byly levnější. Rusko tak nyní diskutuje, že by tuto daň změnilo, aby Tetra Pak obaly opět mohly být potiskovány. Vláda také přemýšlí o tom, že by inkoust zařadila mezi produkty, u kterých je povolený paralelní import – jejich dovoz do Ruska by byl umožněný ze třetích stran navzdory tomu, že s tím výrobce nesouhlasí. Že to zní jako nelegální praktika? Ano, z evropského pohledu nelegální je. 

Čipy jako nové zlato

Paralelní import povolilo i u dalšího segmentu produktů, a to technologií. Právě jejich konec vytváří Rusku pravděpodobně největší zásah, protože v dnešní době se skoro žádná lidská oblast neobejde bez elektroniky, která je poháněna čipy.

Prakticky všichni hlavní světoví výrobci – Intel, Samsung, TSMC, Qualcomm – ihned po začátku války na Ukrajině přestaly čipy do Ruska dodávat. Zemi tak začaly chybět například při výrobě automobilů, vojenské techniky či domácích spotřebičů. V těchto produktech se používají méně pokročilé čipy.

Rusku ale chybí i ty pokročilejší, které se používají v mobilních telefonech, laptopech nebo data centrech. „Celý dodavatelský řetězec pro servery, počítače nebo iPhony, prostě všechno, zmizel,“ cituje deník The Financial Times osobu z nejmenované západní firmy na výrobu čipů.

Alexandr Lukašenko v rozhovoru pro AP, 5. 5. 2022
Válka na Ukrajině Bělorusko srazily sankce na kolena. Lukašenkův režim přišel o miliardy a hledá nové trhy

Tento problém je násobně větší než chybějící inkoust pro potravinové obaly. Nedostatek čipů opravdu může zasáhnout celou ruskou ekonomiku a ovlivnit to rozvoj celé ruské federace. Země se například může rozloučit s 5G sítěmi, důležitou telekomunikační infrastrukturou nové generace, na kterou celý Západ aktuálně přechází. Rusko nemá čipy na to, aby celý systém postavilo.

Zároveň nebudou moci být stavěna nová data centra a zastaví se tím rozmach cloudu – moderní technologie, kterou dnes ke svým počítačovým výpočtům používá většina velkých firem. Například společnost VK Cloud Solutions, na kterou se hodně ruských firem obrací, minulý měsíc poslala Kremlu dopis, ve kterém požadovala, aby jí urgentně zajistil „desetitisíce serverů“.

12:09
Dnes

Slovenské plynárny SPP hledají alternativy k ruskému plynu, jehož dovoz má Evropská unie do konce roku 2027 ukončit. S polskou společností Orlen podepsaly memorandum o možných dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) přes Polsko.

Slovensko přitom nadále odebírá ruský plyn a proti unijnímu zákazu jeho dovozu podalo žalobu. Po zastavení tranzitu přes Ukrajinu na konci roku 2024 začalo Rusko dodávat plyn na Slovensko přes Turecko a další země. Kapacita této trasy ale podle SPP nestačí.

12:06
Dnes

Ruský útok na centrum Oděsy si vyžádal nejméně tři mrtvé a sedm zraněných, uvedl šéf městské vojenské správy Serhij Lysak.

Na 12 vzrostl počet zraněných po útoku na tržiště ve Zlatopilu v Charkovské oblasti, mezi nimi je i jedenáctiletý chlapec. Jedna žena je ve vážném stavu, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

V Dněpropetrovské oblasti úřady hlásí dalších devět zraněných, z toho šest v Dnipru a tři v Pavlohradu.

11:10
Dnes

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč) na rok 2027, oznámila dnes v Bruselu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur určený Ukrajině na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.

Zobrazit celý online

Rusko má vlastní výrobce čipů, jmenovitě třeba JSC Mikron, MCST nebo Baikal Electronics, situace ale byla podobná jako u inkoustu. Západní čipy jsou pokročilejší, spolehlivější, více „ve formě“, a tak ruské firmy používaly hlavně importované produkty. Navíc MCST a Baikal své čipy v Rusku jen navrhovaly a pak si je nechávaly vyrábět na Tchaj-wanu.

Takže MCST nyní oznámilo, že je jde nově zkusit vyrábět přímo v Rusku, v továrně vlastněné JSC Mikron. Cílem mají být „skvělé procesory hodné suverénního Ruska“. Opravdu budou skvělé? The Financial Times citují ruskou banku Sberbank, která čipy od MCST zkoušela a oproti těm od Intelu selhaly úplně ve všech testech.

Tím se vracíme k paralelnímu importu, který je jedinou ruskou šancí, jak sankce obejít. „Některé firmy organizují dodávky z Kazachstánu,“ popsal pro deník Karen Kazarjan z Internetového výzkumného institutu v Moskvě. „Některé druhořadé čínské firmy jsou nadále ochotné dodávat. V ruských skladech také ještě některé zásoby komponent jsou. Ale není jich dostatek, nejsou stabilní a ceny se minimálně zdvojnásobily,“ pokračoval Kazarjan.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa