„Putin bude pokračovat do zbytku Evropy.“ Česku a Polsku NATO nepomůže, varuje expertka
Analytička se zaměřením na střední a východní Evropu varovala před „hladem Ruska“. Federace se podle ní nezastaví u Ukrajiny, v případě vítězství by prezident Vladimir Putin vyslal svou armádu do dalších sousedních zemí. Sankce uvalené Západem jsou podle ní „slabým opatřením“, připomněla neúspěšné tresty za historické kyberútoky a vraždy ‚nepohodlných osob‘. „Jejich sliby nemají žádnou cenu. Když je nepotlačíme, budou představovat mnohem větší hrozbu.“ Upozornila na nevýhodnou pozici Polska a Česka.
„Hlad Ruska neustane,“ varovala analytička Olga Lautmanová. „Pokud se bude Ukrajina snažit válku ukončit, Rusko se nikdy nezastaví a projde Evropou, protože čím méně mají odporu, tím víc jsou motivovaní.“ Odbornice ruského a ukrajinského původu vyjádřila obavy o zbylé sousedy Ruské federace a východní země Severoatlantické aliance (NATO) včetně České republiky.
„Viděli jsme, že vyjednávání s nimi nefunguje. Jejich slovo nemá žádnou cenu, jejich sliby nemají žádnou cenu a myslím si, že v tomto případě je nutné je potlačit, protože když se tak nestane, budou představovat mnohem větší hrozbu než na Ukrajině,“ řekla pro server The Sun. „Bojím se o Moldavsko, Gruzii a také východní země NATO a sousedy Ruska, protože Putin a jeho spojenci byli od začátku posedlí nahrazením nějaké územní ztráty Sovětského svazu a získáním přístupu k satelitům. Chtějí dát Sovětský svaz zase dohromady.“
NATO Česko neochrání a sankční balíčky nestačí
„Projdou Evropou, budou namotivovaní,“ zopakovala a dodala, že Ruská federace chce zoufale dokázat, že NATO není rovnocenným nepřítelem. „Německo a Francie se staví do pozice hlavních hráčů, ale pokud dojde k napadení východoevropských zemí, které nejsou považovány za zásadní, jako je Polsko, Česká republika nebo Lotyšsko, bohužel NATO nijak reagovat nebude.“
Sankce a další západní politické kroky namířené proti Rusku jsou podle Lautmanové „slabými opatřeními“, které nefungovaly ani v minulosti. Zmínila například vraždu Alexandera Litvinenka ve Velké Británii v roce 2006, masivní kyberútoky na Estonsko a okupaci Gruzie, které zdánlivě unikly pozornosti veřejnosti.
„Pokaždé, když jsou na ně uvaleny sankce za pokus o vraždu Segeje Skripala nebo opozičníka Alexeje Navalného, sankční balíček se zmírní,“ konstatovala odbornice. „Užití chemické zbraně k zavraždění britského občana na britském území mělo vyvolat silnější reakci. Ale pak okupovali Krym a Donbas a teď okupují Ukrajinu.“
„Když je budete ignorovat, nebo se pokusíte vyjednávat, vyjednávání je pro Rusy jen způsob, jak odhalit slabiny oponenta, aby je mohli použít k vyvíjení nátlaku,“ dodala. Volání po ukončení války na Ukrajině by podle ní mohlo aktuální situaci ještě zkomplikovat.
Putin je ostuda, nic nedokázal
„Putinovi je 70 let, u moci je 22 let a absolutně nic nedokázal,“ konstatovala Lautmanová, podle které ruský prezident na své pozici zklamal. „Podle ruských sovětských standardů je jakožto vládce naprostou ostudou. V ruské mentalitě je extrémně důležité, abyste po sobě něco zanechali.“
„Stárne a nemá moc času na to, aby vedl operace, které se zapíšou do historie a kterými získá zpět nějaké sovětské ztráty, v první řadě Bělorusko, v druhé Ukrajinu, tam to ale neskončí,“ uzavřela.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
