Proč ropa zůstane drahá: Kreml, kartel, koronavirus a další důvody. Padnou rekordy?
S energetickou krizí, inflací a válkou na Ukrajině ceny ropy vyšplhaly na mnohaletá maxima, v dalších měsících by mohly atakovat i historické rekordy. Úleva pro řidiče a ekonomiku není na obzoru, píše v analýze CNN.
Pandemie covidu-19 zpomalila hospodářství, ceny ropy spadly i k 10 dolarům, v jisté chvíli dokonce prodejci platili kupcům, aby se ropy ze skladů zbavili. To je však minulostí. Koncem května a začátkem června se pohybovaly kolem 120 dolarů za barel.
Vůbec nejvyšší cena ropy činila 147,27 dolarů, a to v červenci 2008 v souvislosti s globální hospodářskou krizí. Ve druhém týdnu ruské invaze na Ukrajinu, 8. března, se barel prodával jen o osm dolarů levněji.
Čína probuzená z lockdownu
V minulých týdnech kupovala relativně méně ropy Čína, přísné lockdowny kvůli koronaviru zpomalily její ekonomiku. Ale už se probouzí. „Největší zmírňující vliv na ceny byl eliminován, o důvod víc očekávat, že zůstanou vysoké,“ soudí analytik Smith.
Částečně to Čína pokryje zlevněnou ruskou ropou, nahradí Evropu coby destinaci ruských tankerů. Evropská unie se totiž usnesla na embargu, což je další příčinou dramatického vývoje na energetických burzách. Nepůjde však o veškeré dodávky, navíc potrvá odhadem půl roku, než členské státy plně nahradí ruskou ropu jinými zdroji. Zatím už narostl dovoz z Iráku, ale také Brazílie a Angoly. A dovoz ze vzdálenějších míst znamená růst cen.
Rusko donedávna těžilo zhruba deset milionů barelů denně, podobně jako Saúdská Arábie. V dubnu už to bylo skoro o milion méně, v druhém pololetí se to může snížit o další dva miliony, odhaduje Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Vysoké ceny by měly motivovat ostatní producenty ke zvýšení těžby – mnozí to však nezvládají a další nechtějí. Velký vliv na ceny má kartel OPEC+ zahrnující jak původní členy organizace OPEC (kde dominuje Saúdská Arábie), tak Rusko. V minulých týdnech se skupina dohodla pouze na mírném zvyšování – dohromady by v červenci a v srpnu přidaly 200 tisíc barelů denně. Oproti ruskému propadu to je tedy jen malý zlomek. Ve srovnání s jarem 2020 jde celkově o 2,5 milionu barelů denně méně.
„Saúdové a Emiráty mají rezervy, ale sami odmítají zvýšit produkci,“ komentovala pro BBC Kate Dourianová z Energy Institute a připomíná apely od vůdčích představitelů USA či Británie. „Odmítají diktáty ze Západu. Říkají, že propast mezi nabídkou a poptávkou se zužuje a dnešní vysoké ceny prostě jen odrážejí paniku na straně kupců ropy.“
„Rusové jsou s cenami na nynějších úrovních spokojení,“ řekla pro BBC Carole Nakhleová z poradenské firmy Crystol Energy. „OPEC si chce udržet dobré vztahy s Ruskem, takže nejspíš budou pokračovat v loňské dohodě – jen velmi mírném navyšování až do září.“
A navíc jde jen o kvótu, nikoli o reálné zvýšení těžby. „OPEC+ má už teď potíže udržet tempo se současnými dohodami – i hlavní země OPEC jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Kuvajt vyvážely minulý měsíc výrazně méně než v dubnu,“ řekl analytik Smith. „Mnohé země OPEC+ už jsou na svých limitech. To znamená, že skutečný nárůst bude zřejmě polovina oproti plánovanému zvýšení,“ dodal Giovanni Staunovo z investiční banky UBS.
„Za pandemie se propadly investice – a v některých případech se těžební zařízení dobře neudržovala,“ vysvětluje David Fyfe, hlavní ekonom z Argus Media.
Nejsou noví dodavatelé
Ani těžaři v Texasu a jinde v USA, kteří ke kartelu nepatří, nemohou jen tak těžit víc a do nových vrtů se moc nepouštějí – kvůli covidu i (očekávanému) zpřísňování regulí kolem dopadu těžby na životní prostředí. „Nemohou sehnat lidi ani vybavení,“ dodává pro CNN Robert McNally z poradenské firmy Rapida. „A to ani za příplatek, prostě nejsou.“
„Američtí těžaři z břidlic se nadále zdráhají vrtat nové vrty, místo toho příjmy z vyšších cen sypou do vyplácení dividend a skupování akcií,“ komentuje list Financial Times. Na Venezuelu USA uvalily sankce a přilákat odtud víc vývozu se zatím nedaří. „Nová jaderná dohoda s Íránem, která by umožnila návrat jeho ropy na trhy, je stále daleko. A stejně by trvalo, než nové dodávky z těchto zemí dorazí,“ dodává list.
Základní poučka trhu zní, že čím dražší produkt, tím menší je o něj zájem. Jenže tato drahota nevede k omezování spotřeby. I když inflace všude po světě a nevýrazný hospodářský růst vyvolávají obavy z recese, globální poptávka po ropě zřejmě neklesne, jako se to stalo roku 2008.
„Nyní jde o problém ze strany nabídky, takže i pokud zamíříme do recese, nemusíme se dočkat výrazného snížení cen na čerpacích stanicích,“ varuje Matt Smith, ropný analytik firmy Kpler.
Rekordní ceny nablízku
Analytici banky Goldman Sachs očekávají průměrnou cenu ropy v příštím pololetí (jakož i v prvním pololetí 2023) kolem 135 dolarů. „Věříme, že ceny ropy musí ještě růst, aby normalizovaly neudržitelně nízké globální zásoby i rezervy OPEC a kapacity rafinérií,“ cituje analýzu CNN.
Podle expertů banky Morgan Stanley či agentury Moody‘s může v příštích měsících zdražit ještě víc. „Pokud ceny vyšplhají na 150 dolarů, nevyhneme se recesi,“ varuje Mark Zandi z Moody’s. „Každé zdražení ropy o 10 dolarů ubere desetinu procenta z HDP,“ řekl pro CNN.
Ani nevídané zdražování neodrazuje americké motoristy od tankování, naopak je čekají letní prázdniny, kdy obvykle hodně cestují. Spíš budou vyhledávat levnější čerpací stanice a potažmo se omezí v jiném utrácení (což může právě vést k recesi). Poptávka po palivech a tedy tlak na vysoké ceny ropy z tohoto směru zůstanou vysoké.
„Už před Ukrajinou jsem očekával, že ceny zlomí rekordy,“ řekl analytik Tom Kloza. „Teď už je otázkou jen to, o kolik rekordy pokoříme.“
