Chtějí „denacifikovat“ a sami jsou neonacisté. Na Ukrajině bojuje i ruská ultrapravice
Součástí ruských vojáků na Ukrajině jsou i neonacistické skupiny, tvrdí uniklé zprávy německé zahraniční zpravodajské služby. Přesný počet neonacistů ve válečné zóně sice není jasný, ale krajně pravicové Imperiální hnutí a ruské skupiny se do bojových operací na Ukrajině zapojily. V čem je Rusko pokrytecké?
Tyto informace podrývají ruská tvrzení o nutnosti Ukrajinu denacifikovat. Ruská císařská legie je napůl vojenskou větví Ruského císařského hnutí, rasistickou skupinou se sídlem v Petrohradě. Spojené státy americké hnutí v roce 2020 označily za teroristickou organizaci.
„Poskytují polovojenský výcvik bělošským rasistům a neonacistům v Evropě a aktivně pracují na shromáždění těchto typů skupin do společné fronty proti jejich domnělým nepřátelům,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí.
Šéf vnitřní zpravodajské služby spolkové země Durynsko Stephan Kramer potvrdil listu Haaretz, že „o skupině Ruské imperiální hnutí víme už léta“. Dodal, že v jejich polovojenských táborech u Petrohradu měli absolvovat výcvik i někteří němečtí členové pravicových skupin.
„Jsou známy kontakty a identity mezi Ruským imperiálním hnutím a militantními německými pravicovými extremisty. Stejně tak ale i ve skandinávského regionu, v západní Evropě a přes Atlantik na scéně Nové pravice a lidí, kteří věří v nadřazenost bílé rasy,“ doplnil Kramer.
„Také není žádné tajemství, že ruská vláda v posledních letech navázala kontakty s hnutím Nová pravice po celé Evropě,“ řekl Kramer.
Členové této skupiny byli přítomní na Ukrajině už v první fázi války v letech 2014-2015. Spolupracovali s příslušníky neonacistické organizace Rusič, jejíž spoluzakladatel podle The Times sdílel fotografie, jak zabíjí štěně a mrzačí ukrajinské vojáky. Rusič je navíc úzce spojená s obávanou Wagnerovou skupinou. Ti se nezdráhají používat nacistické symboly.
Nacistické prvky v ruské armádě
Rusič a další skupiny měl Kreml využívat k podněcování separatistických povstání na východě Ukrajiny. To údajně do značné míry skončilo v roce 2015 po podpisu Druhé minské dohody, řekl Anton Šechovcov, ředitel rakouského Centra pro demokratickou integritu.
Ruská tvrzení o nacismu na Ukrajině jsou podle Michaela Colborneho, autora knihy Z ohňů války: Ukrajinské hnutí Azov a globální krajní pravice, pokrytecká.
Mohli se prezentovat jako místní bojovníci, teď ale podle Haaretzu není jejich funkce jasná. „Mezi ruskými vojáky určitě existuje určitá míra neonacismu a krajně pravicových názorů, ale těžko říct, do jaké míry,“ sdělil Colborne.
„Viděl jsem fotografie zajatých ruských vojáků, které sdílela Ukrajina, na nichž mají tito vojáci krajně pravicové nebo neonacistické tetování. A přítomnost Wagnerovy skupiny, založené člověkem s tetováním SS a oblíbeným u neonacistů, a navíc spojeného s hnutím Rusič, opravdu podtrhuje, jak je to pokrytecké,“ vysvětlil.
Tetování ukrajinských vojáků, která Rusové rádi popisují jako důkaz nacismu na Ukrajině, jsou podle Colborneho stejná jako u Rusů. Kromě toho ruští separatisté pronesli antisemitská prohlášení, že Židé v roce 2014 převzali na Ukrajině kontrolu. Dál podle nich zorganizovali Euromajdan, který vedl ke svržení Viktora Janukovyče a současné situaci.
Vůdce separatistů Denis Pušilin nedávno zveřejnil video, jak oceňuje bojovníka s uniformou ozdobenou neonacistickými a krajně pravicovými symboly. Mělo jít i o nášivky Smrtihlav nebo Totenkopf. Přitom je to právě Rusko, které válku na Ukrajině obhajuje „denacifikací“ a dokonce tvrdí, že „Židé jsou nejzarytějšími antisemity“.
Český a ukrajinský prezidentský orchestr zahrály dnes na kyjevském hlavním nádraží hymny obou zemí i Ódu na radost. Na místě byla také vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace Československa v roce 1968, uvedl Deník N.
Podle deníku poslal své muzikanty do Kyjeva český prezident Petr Pavel, aby s Národním prezidentským orchestrem Ukrajiny zahráli Ódu na radost, tedy hymnu Evropské unie, jakož i českou, slovenskou a ukrajinskou hymnu a oslavili výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim. Vlajku se stopami krve obětí sovětské invaze do Československa z 21. srpna 1968 přivezl do ukrajinské metropole Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
OBRAZEM: Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkovské oblasti na Ukrajině v sobotu 15. listopadu 2025.
Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska dnes obnovil nakládání ropy po dvoudenní odstávce, kterou způsobil ukrajinský útok. Vyplývá to podle agentury Reuters z informací od zdrojů z odvětví a z dat finanční společnosti LSEG.
Export ropy z Novorossijsku se zastavil v pátek, kdy přístav a přilehlý ropný terminál zasáhly ukrajinské rakety a drony. Přerušení dodávek z Novorossijsku vedlo k více než dvouprocentnímu nárůstu cen ropy na světových trzích. Export z přístavu dosahuje 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá dvěma procentům světové nabídky, napsala agentura Reuters.
