Diplomatické řešení války? Nadějí ubývá. Italský plán pohořel a Německu nikdo nerozumí
Ačkoli většina západních zemí dál zásobuje Ukrajinu vojenskou technikou, vlády se dosud neshodly na jednotném postoji k Ruské federaci a diplomatickému ukončení války. Mnohé státníky frustruje mimo jiné nedostatečná asistence ze strany Německa, které se podle některých snaží v době válečné krize zůstat do jisté míry neutrální. Italský premiér mezitím představil čtyřbodový diplomatický plán, jemuž se ruská vláda většinově vysmála. Vlády se dále neshodují ani na tom, zda se bude Ukrajina muset v rámci mírových řízení vzdát části svého území a zda vůbec k nějakému jednání o míru dojde. Ruská armáda stále nevykazuje žádné známky rezignace.
Země Západu ani po třech měsících války na Ukrajině nezaujaly jednotný postoj ve všech hlavních otázkách. Debatuje se především o dodávkách vojenské techniky na Ukrajinu a diplomatickém ukončení konfliktu. Německo a jeho kancléř Olaf Scholz v posledních týdnech čelí kritice kvůli „brzdění pomoci Ukrajině“ a vedou se debaty o tom, zda země po ukončení konfliktu opět naváže diplomatické vztahy s Ruskem. Jak bude mezinárodní prostor vypadat po válce, je dalším bodem jednání, na kterém se západní představitelé neshodují, píše server The Guardian.
Pomalý příliv zbraní na Ukrajinu podle ukrajinské vlády nestačí, k čemuž se ironicky vyjádřil tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba během Světového ekonomického fóra v Davosu. „Usilujeme o to se strategickou trpělivostí,“ řekl k dodávání zbraní ze Západu Kuleba. „Nerozumím, co je na tom tak těžkého.“ Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Německo rozhodlo pomáhat jen minimálně kvůli budoucím plánům opět navázat vztahy s Ruskou federací. „Ať už ruský stát udělá cokoli, bude tu někdo, kdo řekne: ‚Berme v potaz jeho zájmy.‘“
Německo jako brzdař a ztroskotanec
Pomalý vývoz zbraní z Německa kritizovalo i Polsko, které spolu s Českou republikou jako jedno z mála na Ukrajinu dopravilo kromě zbraní i válečné tanky. Takového kroku se Německo údajně bojí, jelikož by to mohl Kreml považovat za přímé vměšování Severoatlantické aliance (NATO) do rusko-ukrajinského konfliktu.
Pomoc Ukrajině podporuje například předsedkyně Německého spolkového sněmu Marie-Agnes Strack-Zimmermannová. „Nesmí se stát, aby na konci války Německo vypadalo jako naprostý brzdař a ztroskotanec jen proto, že nejsme schopní organizovat a komunikovat,“ uvedla. Dovážky zbraní z Německa navíc brzdí Izrael, který zaujal striktně neutrální postoj k válce a zakázal Německu vyvážet zbraně, na které se vztahuje izraelská licence.
Scholz je momentálně kritizován za podceňování světového dopadu války a pomalou odpověď na žádosti Ukrajiny, což kancléř popírá. Válku nazval imperialismem a dodal, že ruský prezident Vladimir Putin „se nás snaží bombardovat zpátky do doby, kdy byla válka běžným nástrojem, není to jenom státnost Ukrajiny, která je v sázce, ale i světový řád, jenž svazuje moc zákonem“.
Putin podle něj selhal ve všech svých strategických plánech. „Kompletní převzetí moci nad Ukrajinou je teď ještě vzdálenější, než bylo na začátku války. A Ukrajina se teď víc než kdy dřív zaměřuje na svou evropskou budoucnost,“ pokračoval. „Náš cíl je jasný. Putin tuhle válku nesmí vyhrát.“
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Zůstane Ukrajina celá? A čtyřbodový plán italské diplomacie
Představitelé západních zemí debatují o obnovení a udržení celistvosti Ukrajiny, která od roku 2014 přišla o několik částí svého území. Kromě Zelenského trvá na znovuzískání všech ztracených oblastí Ukrajiny také britská ministryně zahraničí Liz Trussová nebo polský prezident Andrzej Duda. „Jen Ukrajina má právo rozhodovat o své budoucnosti,“ řekla tento týden hlava státu v Kyjevě. „O její budoucnosti se nesmí rozhodovat bez její přítomnosti.“
Ačkoli se v tuto chvíli Rusko zřejmě neplánuje účastnit žádných mírových jednání, italský předseda vlády Mario Draghi před Organizací spojených národů (OSN) předběžně představil čtyřbodový diplomatický plán. Prvním krokem je demilitarizace přední linie pod dohledem států OSN, dále mnohostranné konferenční vyjednávání o budoucím statutu Ukrajiny, poté by následovala dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou řešící „otázky hranic“ a posledním bodem jsou dohody o vztahu Evropské unie a NATO s Ruskou federací.
Kreml veřejně zesměšnil jak diplomatický plán, tak italskou vládu. Čtyři body vyjednávání kritizoval zejména bývalý ruský prezident Dmitry Medveděv: „Vypadá to, jako by to nepřipravovali diplomati, ale tamní političtí vědci, kteří si přečetli provinční noviny a kteří pracují výhradně s ukrajinskými podvodníky.“ Plán se ale zalíbil několika jiným ruským politikům, podle kterých bude možné k plánu přistoupit poté, co obě strany vyčerpají své vojenské možnosti.
