Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Diplomatické řešení války? Nadějí ubývá. Italský plán pohořel a Německu nikdo nerozumí

Autor: tsv - 
27. května 2022
20:00

Ačkoli většina západních zemí dál zásobuje Ukrajinu vojenskou technikou, vlády se dosud neshodly na jednotném postoji k Ruské federaci a diplomatickému ukončení války. Mnohé státníky frustruje mimo jiné nedostatečná asistence ze strany Německa, které se podle některých snaží v době válečné krize zůstat do jisté míry neutrální. Italský premiér mezitím představil čtyřbodový diplomatický plán, jemuž se ruská vláda většinově vysmála. Vlády se dále neshodují ani na tom, zda se bude Ukrajina muset v rámci mírových řízení vzdát části svého území a zda vůbec k nějakému jednání o míru dojde. Ruská armáda stále nevykazuje žádné známky rezignace.

Země Západu ani po třech měsících války na Ukrajině nezaujaly jednotný postoj ve všech hlavních otázkách. Debatuje se především o dodávkách vojenské techniky na Ukrajinu a diplomatickém ukončení konfliktu. Německo a jeho kancléř Olaf Scholz v posledních týdnech čelí kritice kvůli „brzdění pomoci Ukrajině“ a vedou se debaty o tom, zda země po ukončení konfliktu opět naváže diplomatické vztahy s Ruskem. Jak bude mezinárodní prostor vypadat po válce, je dalším bodem jednání, na kterém se západní představitelé neshodují, píše server The Guardian.

Pomalý příliv zbraní na Ukrajinu podle ukrajinské vlády nestačí, k čemuž se ironicky vyjádřil tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba během Světového ekonomického fóra v Davosu. „Usilujeme o to se strategickou trpělivostí,“ řekl k dodávání zbraní ze Západu Kuleba. „Nerozumím, co je na tom tak těžkého.“ Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Německo rozhodlo pomáhat jen minimálně kvůli budoucím plánům opět navázat vztahy s Ruskou federací. „Ať už ruský stát udělá cokoli, bude tu někdo, kdo řekne: ‚Berme v potaz jeho zájmy.‘“

Německo jako brzdař a ztroskotanec

Pomalý vývoz zbraní z Německa kritizovalo i Polsko, které spolu s Českou republikou jako jedno z mála na Ukrajinu dopravilo kromě zbraní i válečné tanky. Takového kroku se Německo údajně bojí, jelikož by to mohl Kreml považovat za přímé vměšování Severoatlantické aliance (NATO) do rusko-ukrajinského konfliktu.

Pomoc Ukrajině podporuje například předsedkyně Německého spolkového sněmu Marie-Agnes Strack-Zimmermannová. „Nesmí se stát, aby na konci války Německo vypadalo jako naprostý brzdař a ztroskotanec jen proto, že nejsme schopní organizovat a komunikovat,“ uvedla. Dovážky zbraní z Německa navíc brzdí Izrael, který zaujal striktně neutrální postoj k válce a zakázal Německu vyvážet zbraně, na které se vztahuje izraelská licence.

Scholz je momentálně kritizován za podceňování světového dopadu války a pomalou odpověď na žádosti Ukrajiny, což kancléř popírá. Válku nazval imperialismem a dodal, že ruský prezident Vladimir Putin „se nás snaží bombardovat zpátky do doby, kdy byla válka běžným nástrojem, není to jenom státnost Ukrajiny, která je v sázce, ale i světový řád, jenž svazuje moc zákonem“.

Putin podle něj selhal ve všech svých strategických plánech. „Kompletní převzetí moci nad Ukrajinou je teď ještě vzdálenější, než bylo na začátku války. A Ukrajina se teď víc než kdy dřív zaměřuje na svou evropskou budoucnost,“ pokračoval. „Náš cíl je jasný. Putin tuhle válku nesmí vyhrát.“

22:02
18. 3. 2024

„V letošním roce musíme a dosáhneme nejvyššího výkonu obranného průmyslu v historii nezávislé Ukrajiny. A každý rok budeme i nadále přidávat; to je jasná strategická perspektiva Ukrajiny,“ uvádí ve svém pravidelném videoposelství ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.

Jsem vděčný každému, kdo pracuje na dosažení tohoto cíle, přispívá všemi silami a kdo skutečně pomáhá,“ dodává. 

21:35
18. 3. 2024

I přes pokračující válku na ukrajinském území se snaží místní z Charkova užívat života. Na snímku mladá baletka trenující podle popisku u fotografie v jednom z bunkrů. 

20:58
18. 3. 2024

V Charkově a nejbližším okolí sbírají technici úlomky a pozůstatky zbraní, aby mohli vyšetřovat případné válečné zločiny. 

Kompletní online

Zůstane Ukrajina celá? A čtyřbodový plán italské diplomacie

Představitelé západních zemí debatují o obnovení a udržení celistvosti Ukrajiny, která od roku 2014 přišla o několik částí svého území. Kromě Zelenského trvá na znovuzískání všech ztracených oblastí Ukrajiny také britská ministryně zahraničí Liz Trussová nebo polský prezident Andrzej Duda. „Jen Ukrajina má právo rozhodovat o své budoucnosti,“ řekla tento týden hlava státu v Kyjevě. „O její budoucnosti se nesmí rozhodovat bez její přítomnosti.“

Ačkoli se v tuto chvíli Rusko zřejmě neplánuje účastnit žádných mírových jednání, italský předseda vlády Mario Draghi před Organizací spojených národů (OSN) předběžně představil čtyřbodový diplomatický plán. Prvním krokem je demilitarizace přední linie pod dohledem států OSN, dále mnohostranné konferenční vyjednávání o budoucím statutu Ukrajiny, poté by následovala dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou řešící „otázky hranic“ a posledním bodem jsou dohody o vztahu Evropské unie a NATO s Ruskou federací.

Kreml veřejně zesměšnil jak diplomatický plán, tak italskou vládu. Čtyři body vyjednávání kritizoval zejména bývalý ruský prezident Dmitry Medveděv: „Vypadá to, jako by to nepřipravovali diplomati, ale tamní političtí vědci, kteří si přečetli provinční noviny a kteří pracují výhradně s ukrajinskými podvodníky.“ Plán se ale zalíbil několika jiným ruským politikům, podle kterých bude možné k plánu přistoupit poté, co obě strany vyčerpají své vojenské možnosti.

Video  Velvyslanec Ukrajiny v ČR pro Blesk o ruské brutalitě a genocidě: Zbraně budeme potřebovat ještě dlouho  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa