Ruska Veronika (22) studuje v ČR: Nechci zpět do země, která začala válku! Za podporu Navalnému ji soudili

Veronika Osvjannikovová (22) studuje Fakultu elektrotechnickou na ČVUT, v Česku žije od roku 2019. Na své škole nezaznamenala z řad studentů či učitelů žádnou rusofobii. Ani jeden profesor z těch, které potkala, nerozděloval studenty podle jejich národnosti. „Naopak nám pomáhají, když něčemu kvůli jazykové bariéře nerozumíme,“ řekla Veronika.

Většina studentů se ale obává, že budou muset kvůli ruské invazi na Ukrajinu změnit svůj studijní obor, nebo dokonce školu opustit. Například brněnská VUT už vydala stanovisko, že nemusí přijímat ruské a běloruské studenty na takzvané „rizikové obory“. Přičemž ti, kteří už je studují, možná budou muset přestoupit na „bezpečné obory“.

„Vysoké učení technické v Brně, stejně jako ostatní vysoké školy v ČR, se musí řídit nařízeními Rady EU, která zakazují poskytovat technickou pomoc Rusku a Bělorusku. To se může vztahovat i na vysokoškolské studium v oblastech, jako je například energetika, informatika, telekomunikace a další,“ píše VUT.

Ruští studenti v Česku: V Praze řeší vysoké školy kritické obory, studium žádnému Rusovi nepřerušili

Rizikové studijní obory totiž mohou být považovány za „nedovolenou technickou pomoc a podléhat tak mezinárodním sankcím“, v současné době tak problematiku řeší hlavně technické univerzity. Škola na základě MŠMT nemůže plošně nepřijímat ruské a běloruské studenty, zároveň ale musí zvlášť posoudit každou přihlášku a rozhodnout se, jestli studenta s „rizikovou“ národností přijme.

Veronika: Co všechno budou rizikové obory?

„Znám jednoho studenta na VUT a myslím si, že stanovisko ČVUT bude skoro stejné. Jsem zmatená z toho, jak chtějí vytvořit individuální programy bez rizikových předmětů,“ posteskla si Veronika, když VUT sdělila, že stávajícím studentům na „rizikových oborech“ navrhne třeba převedení do obdobného studijního programu.

Za dobré znamení však studentka považuje možnost každé univerzity určit si, jaké obory považuje za „nebezpečné“. „Doufám, že jich bude co nejméně a že to bude dávat smysl,“ věří Veronika, přičemž její spolužáci i učitelé s ní souhlasí.

Pozitivní je podle ní také fakt, že univerzita může mezi ruskými studenty určit neomezený počet výjimek, které nebude sankcionovat. „Dříve VUT oznámila, že celá škola povolí jen 15 výjimek,“ uvedla dívka, to se ale naštěstí změnilo.

Proti válce

VUT dále píše, že studenti většinu bakalářských a magisterských programů studovat mohou, protože jde o informace dostupné i na internetu. Veronika si ale není jistá, jak to bude například s jadernou fyzikou nebo astronomií, kde student znalosti jako na internetu spíš nezíská.

Pokud by mladí Rusové v Česku přestali studovat, ztratili by nárok na vízum, protože by neměli „účel pobytu“. Hrozil by jim návrat do agresorského Ruska.

„Velké množství ruských studentů se nechce vrátit do země, která začala válku,“ uvedla nadaná studentka. „Jsme proti válce, a tak by nás v naší zemi mohli označit za zrádce nebo zahraniční agenty. Ale teď nás i tady v Česku ministr školství Petr Gazdík označuje za hrozbu,“ trápí Veroniku.

V Rusku protestovala proti Putinovi

Kdyby ruské studenty škola vyloučila, zkusili by hledat jiné legální cesty, jak by mohli v Česku zůstat. Museli by si třeba najít práci nebo přestoupit na jiný obor. Veronika ale věří, že Evropa ctí lidská práva a tuto situaci dobře vyřeší.

„Jsem smutná, když pomyslím na to, že už bych nemohla studovat na univerzitě informační technologie. Od svých sedmnácti let jsem se v Rusku angažovala jako opoziční politická aktivistka, zúčastňovala jsem se demonstrací proti režimu. Vždycky jsem byla proti Putinovi, ale nevybrala jsem si, kde jsem se narodila,“ svěřila se Veronika, jaké má z této situace pocity. 

V roce 2017 byla dokonce za účast na demonstraci proti režimu souzená. „De facto jsem prostě stála s ruskou vlajkou a plakátem Svoboda Navalnému. Přišla mi pozvánka k soudu, byla jsem souzená a dostala pokutu. S mojí právničkou jsme poslaly dopis k Evropskému soudu pro lidská práva,“ řekla Veronika, soud pak její případ začal řešit.

„Ale teď, když už Rusko není členem Rady Evropy, nebude muset nařízení evropského soudu plnit,“ obává se. „Soud vlastně probíhal směšně. Ptala jsem se soudce, podle které konkrétní částí zákona to posuzují, on ale neodpověděl,“ vzpomíná Veronika. 

Ukrajinec Michail učí ze sklepa a hrozí, že se na něj zřítí strop! Řada učitelů se ukrývá v metru

„Myslím si, že restrikce proti ruským a běloruským studentům studujícím technické obory jsou krátkozraké. V České republice chybí odborníci na informační technologie. Společnosti dokonce přivážejí specialisty ze zahraničí, protože je nenajdou tady,“ vysvětlila. Sama by po studiu chtěla v Česku pracovat, a to v oblasti virtuální a rozšířené reality.

„Na ČVUT jsem si to vybrala jako specializaci. Jde o rychle se rozvíjející obor, kde se toho dá ještě hodně vymyslet. V Praze se tím zabývá několik firem. Myslím, že to má velký potenciál jak v zábavním, tak vzdělávacím průmyslu. Jde například o simulátory pro piloty či doktory,“ přiblížila Veronika, co by chtěla v budoucnu dělat.

Talentovaní mladí Rusové jako příležitost?

Odliv mozků z Ruska vnímá jako hrozbu pro tamní režim. „Ostatní země by toho měly využít a dát těmto talentům příležitost. Na oplátku získají velké množství mladých nadaných odborníků,“ myslí si. Například i její kamarádka po začátku války spolu s přítelem odjela z Ruska do Gruzie. Dělala práci spojenou s Instagramem – ale ten je teď v její rodné zemi zakázaný.

Sama Veronika vždy toužila žít v zemi, která dodržuje lidská práva. „Chci pouze studovat to, co mě zajímá a čím bych mohla pomáhat lidem. Kvůli svému občanství to ale možná nebudu moct dělat. I kdybych se chtěla ruského občanství vzdát, nemůžu to udělat, protože nemám jiné,“ řekla Veronika.

Ruští studenti se kvůli tomu zúčastnili demonstrací – např. před pražskou Národní technickou knihovnou nebo na brněnském Dominikánském náměstí.

„Nemůžu říct, že by na demonstracích převládala deprese. Všichni doufáme, že konečná rozhodnutí a důsledky pro nás nebudou tak hrozné, jak se zdálo na začátku. Na demonstracích chceme ukázat, že jsme jako čeští studenti. Nesouhlasíme s válkou. To, kde jsme se narodili, neurčuje naše politické názory,“ doplnila Veronika, která se shromáždění sama zúčastnila.

Postoj ke stávajícím a přijímání nových studentů z Ruska a Běloruska řeší od začátku války všechny školy. EU však mladým Rusům a Bělorusům studium nezakazuje a nechává to na členských státech. Stanoviska by k tomuto tématu měly zveřejnit všechny školy.