Do českých základek a školek se hlásí víc dětí uprchlíků: Šéf inspekce popsal problémy
Do základních škol v Česku chodilo v polovině května přibližně 26 000 válečných uprchlíků z Ukrajiny. Ve školkách jich bylo 3800. Počet ukrajinských běženců v českých školách tak od začátku dubna vzrostl o 12 procent a ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků je nadále nízký. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce, která dnes novinářům představili ústřední vrchní inspektor Tomáš Zatloukal s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Zhruba polovina základních a pětina mateřských škol se podle inspekce potýkala s problémy s kapacitou míst či zajištěním personálu.
Zjištění vychází z informací, které školní inspekce získala v období od začátku dubna do poloviny května v 52 mateřských a 626 základních školách. Toto množství škol odpovídá podle inspekce asi 70 procentům základních škol, ve kterých bylo v polovině května aspoň deset ukrajinských uprchlíků.
Podle inspekce registrovalo ministerstvo vnitra k 15. květnu 19 301 dětí ve věku tří až pěti let a 68 983 ve věku šesti až 14 let. V mateřských školách bylo podle dřívějších údajů ministerstva k 7. dubnu 3310 uprchlíků z Ukrajiny a v základních školách 23 204. Do poloviny května podle inspekce jejich počet ve školkách stoupl o 490 a v základních školách o zhruba 2800.
Počet Ukrajinců zapsaných do škol je tak ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl Zatloukal.
Problémy s nedostatkem místa nebo zaměstnanců podle něj nahlásila polovina základních škol a 20 procent školek. V regionech, kde je utečenců hodně a míst ve školách málo, proto inspekce očekává problémy s kapacitou při přijímání dalších žáků. Mezi takové regiony může patřit například Praha.
Za pozitivní zjištění označil Zatloukal fakt, že jen asi šest procent školek a desetina škol vzdělává ukrajinské uprchlíky odděleně od ostatních žáků. Převládá podle něj výuka ve smíšených třídách a samostatné skupiny pro Ukrajince se využívají hlavně pro intenzivní výuku češtiny. Takzvané adaptační skupiny vytvořila pro ukrajinské žáky téměř pětina základních škol, zjistili inspektoři.
„Výuku češtiny nezajistilo pro Ukrajince kolem sedmi procent základních škol, a to hlavně z personálních či finančních důvodů,“ řekl Zatloukal.
České Budějovice 21. srpna (ČTK) - Otázka případné účasti Česka v mírových jednotkách na Ukrajině je předčasná. Mír na Ukrajině zatím není a není jasné ani to, jak by eventuální mezinárodní mírová mise vypadala. Novinářům to dnes na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zásadní bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je podle něj znovuvybudování silné ukrajinské armády, která by odstrašila Rusko.
„Nemáme zatím žádný mír na Ukrajině. Nemáme dokonce ani zformulovánu cestu k němu, tu hledáme. A neznáme tedy podobu toho, jakým způsobem by třeba byla konstruována případná mezinárodní mise,“ řekl dnes Fiala.
Prezident petr Pavel by v současné době považoval přerušení pomoci Ukrajině za nesmyslné. „Logicky budeme Ukrajinu podporovat nejen při mírových jednáních, ale až bude dosaženo nějaké dohody a budou tam nějaká technická opatření, jak zajistit mír, tak bychom se na nich měli podílet. Forma garancí se teprve teď upřesňuje,“ uvedl na akci v botanické zahradě v Troji.
„Armáda ČR identifikovala už před nějakou dobou možné příspěvky, takže určité moduly, kterými bychom mohli přispět, už identifikovány jsou. […] Je to nejenom přítomnost na zemi, ale i možnost ochrany vzdušného prostoru. Je to ale třeba i technická pomoc při ochraně hranice,“ vysvětlil.
„Robot Zmij-500 plnil dvě mise najednou: Doručoval zásoby a zachraňoval těžce zraněné vojáky. Po překonání 34 km rozbitých silnic pod hrozbou nepřátelských dronů byl voják bezpečně evakuován,“ tweetuje charita Volodymyra Zelenského United24. 13. brigáda Národní gardy Ukrajiny „Chartija“ ukazuje video.
Učitelé se s Ukrajinci domlouvají velmi často pomocí mobilní aplikace, která překládá hovor z češtiny do ukrajinštiny a naopak. Na více než polovině základních škol zaznamenali inspektoři také komunikaci ukrajinského žáka a učitele v ruštině, na necelé polovině i v angličtině nebo češtině. Pomoc překladatele využívá podle inspekce přibližně třetina škol.
Na více než polovině základních škol jsou podle inspekce i Ukrajinci, kteří se zároveň na dálku účastní i výuky své školy na Ukrajině. Týká se to podle odhadů nyní asi 14 procent ukrajinských žáků v českých školách. Zátěž těchto dětí je podle inspekce vysoká a v některých případech už vedla i k jejich odhlášení z české školy.
