Do českých základek a školek se hlásí víc dětí uprchlíků: Šéf inspekce popsal problémy
Do základních škol v Česku chodilo v polovině května přibližně 26 000 válečných uprchlíků z Ukrajiny. Ve školkách jich bylo 3800. Počet ukrajinských běženců v českých školách tak od začátku dubna vzrostl o 12 procent a ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků je nadále nízký. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce, která dnes novinářům představili ústřední vrchní inspektor Tomáš Zatloukal s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Zhruba polovina základních a pětina mateřských škol se podle inspekce potýkala s problémy s kapacitou míst či zajištěním personálu.
Zjištění vychází z informací, které školní inspekce získala v období od začátku dubna do poloviny května v 52 mateřských a 626 základních školách. Toto množství škol odpovídá podle inspekce asi 70 procentům základních škol, ve kterých bylo v polovině května aspoň deset ukrajinských uprchlíků.
Podle inspekce registrovalo ministerstvo vnitra k 15. květnu 19 301 dětí ve věku tří až pěti let a 68 983 ve věku šesti až 14 let. V mateřských školách bylo podle dřívějších údajů ministerstva k 7. dubnu 3310 uprchlíků z Ukrajiny a v základních školách 23 204. Do poloviny května podle inspekce jejich počet ve školkách stoupl o 490 a v základních školách o zhruba 2800.
Počet Ukrajinců zapsaných do škol je tak ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl Zatloukal.
Problémy s nedostatkem místa nebo zaměstnanců podle něj nahlásila polovina základních škol a 20 procent školek. V regionech, kde je utečenců hodně a míst ve školách málo, proto inspekce očekává problémy s kapacitou při přijímání dalších žáků. Mezi takové regiony může patřit například Praha.
Za pozitivní zjištění označil Zatloukal fakt, že jen asi šest procent školek a desetina škol vzdělává ukrajinské uprchlíky odděleně od ostatních žáků. Převládá podle něj výuka ve smíšených třídách a samostatné skupiny pro Ukrajince se využívají hlavně pro intenzivní výuku češtiny. Takzvané adaptační skupiny vytvořila pro ukrajinské žáky téměř pětina základních škol, zjistili inspektoři.
„Výuku češtiny nezajistilo pro Ukrajince kolem sedmi procent základních škol, a to hlavně z personálních či finančních důvodů,“ řekl Zatloukal.
Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se šéfy politických stran to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň nezpochybňuje zájem předsedy ANO Andreje Babiše získat o iniciativě více informací. ANO zvítězilo ve sněmovních volbách, o možné vládní koalici jedná s SPD a Motoristy.
Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO), a ne ČR. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandidoval za Spolu) ale aliance nemá příslušný aparát, který by se iniciativě mohl věnovat.
Rusko ve čtvrtém roce války proti Ukrajině nadále získává součástky pro své zbraně ze zahraničí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil devět zemí, od Británie přes Čínu, Německo až po Spojené státy a Švýcarsko, že nezabránily vývozu tisíců dílů použitých v ruských dronech, raketách a střelách s plochou dráhou letu, nasazených proti Ukrajině.
„Rusko během masivního kombinovaného útoku na Ukrajinu v noci na 5. října použilo 549 útočných zbraní, ve kterých bylo 102 785 dílů zahraniční výroby, od podniků z USA, Číny, Tchaj-wanu, Velké Británie, Německa, Švýcarska, Japonska, Koreje a Nizozemska,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib dnes dopoledne jednal s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. S hlavou státu probíral také budoucnost české muniční iniciativy, o jejímž zrušení hovoří vítězné hnutí ANO. „Byl bych rád, aby zůstala zachována, je to důležité pro obranyschopnost Ukrajiny a aby naše bezpečí nebylo ohroženo,“ uvedl Hřib.
Pavel podle něj zdůraznil, že iniciativa na shánění velkorážové munice v zemích mimo EU je pro Ukrajinu klíčová. „Podporujeme jakýkoliv způsob, který vnese jistotu do toho, že ten proces je transparentní, ceny odpovídající,“ uvedl Hřib. Právě tyto otázky jsou terčem kritiky ANO.
Učitelé se s Ukrajinci domlouvají velmi často pomocí mobilní aplikace, která překládá hovor z češtiny do ukrajinštiny a naopak. Na více než polovině základních škol zaznamenali inspektoři také komunikaci ukrajinského žáka a učitele v ruštině, na necelé polovině i v angličtině nebo češtině. Pomoc překladatele využívá podle inspekce přibližně třetina škol.
Na více než polovině základních škol jsou podle inspekce i Ukrajinci, kteří se zároveň na dálku účastní i výuky své školy na Ukrajině. Týká se to podle odhadů nyní asi 14 procent ukrajinských žáků v českých školách. Zátěž těchto dětí je podle inspekce vysoká a v některých případech už vedla i k jejich odhlášení z české školy.
