7°C
Ruští studenti v Česku: V Praze řeší vysoké školy kritické obory, studium žádnému Rusovi nepřerušili
Vysoké školy v Praze zatím kvůli sankcím v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem nepřerušily studium žádnému z Rusů či Bělorusů. České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) ve čtvrtek dokončilo seznam oborů, kterých by se sankce měly týkat. Další školy rizikovost svých studijních programů ještě vyhodnocují. To, zda v nich budou moct ruští a běloruští studenti pokračovat, chtějí posuzovat individuálně, případně jim nabídnout přestup do podobných oborů. Vyplývá to z odpovědí zástupců vysokých škol na dotaz ČTK.
V důsledku napadení Ukrajiny vojsky Ruské federace za účasti Běloruska vyhlásila Evropská unie proti Rusku a Bělorusku sankce, které se týkají i zákazu poskytování technické pomoci, za niž se považuje rovněž studium některých oborů. Ministerstvo školství nechalo na vysokých školách, aby své studijní programy zkontrolovaly a riziko studia u konkrétních jedinců konzultovaly s Finančním analytickým úřadem.
Mluvčí ministerstva Aneta Lednová v květnu ČTK řekla, že rizikové by mohlo být například předávání některých informací ve výuce či výzkumu, a to hlavně v doktorském studiu. Vysoké školy by podle ní případně měly Rusům a Bělorusům nabídnout individuální studijní plán nebo přijetí do alternativního studijního programu. Krajní možností může být přerušení studia po dobu platnosti sankcí, uvedla. V ČR studovalo podle statistik ministerstva v lednu 8116 Rusů a 1033 Bělorusů.
Univerzita Karlova (UK) podle mluvčího Václava Hájka seznam rizikových studijních programů nyní zpřesňuje podle toho, jaké se v nich využívají technologie.
„S ohledem na množství studijních programů, kterých UK uskutečňuje stovky, není tato analýza ještě ukončena,“ řekl. Dosavadní zjištění podle něj ale ukazují, že se sankce nedotknou devíti ze 17 fakult.
„Sankce se tedy nedotknou mnoha stovek studentů, dopady naopak odhadujeme pouze na jednotky osob. Rozhodně však ani v takovém případě nebude Univerzita Karlova bránit v pokračování studia, bude postupovat cestou nabídky individuálních alternativ, které nebudou v rozporu se sankcemi,“ uvedl.
Na ČVUT dokončili seznam kritických oborů ve čtvrtek. Vyplývá z něj, že je jich několik desítek v češtině i angličtině, a to na sedmi z osmi fakult. Výjimkou je Fakulta architektury ČVUT.
„Každý student z Ruska či Běloruska, a to bez ohledu na to, zda studuje v kritickém studijním programu či v programu, který není považován za kritický, písemně nejpozději do 19. 8. 2022 požádá o pokračování ve studiu děkana nebo ředitele součásti, na které studuje, a to prostřednictvím svého studijního oddělení,“ uvedla mluvčí ČVUT Kateřina Veselá. S FAÚ podle ní začne škola spolupracovat, až budou přicházet žádosti studentů. Studium zatím kvůli sankcím žádnému Rusovi či Bělorusovi nepřerušila.
Video
Politolog o „totálním selhání“ vlády: Má se starat i o „našince“. A co přinese české předsednictví?
Video se připravuje ...
Veselá zdůraznila, že ČVUT odmítá plošné řešení a ke každému studentovi chce přistupovat individuálně.
„Pokud nebude možné najít jiné řešení, jako je například povolení výjimky, individuální studijní plán, přestup a podobně, bude v těchto odůvodněných případech studium v kritickém studijním programu přerušeno,“ řekla. V oborech, na které se sankce nevztahují, podle ní budou moci Rusové a Bělorusové studovat i nadále. Každý ale bude muset podepsat prohlášení, kterým se zaváže, že bude chodit jen na povolené předměty. „V neposlední řadě musí mít každý student platné povolení k trvalému pobytu v ČR či platné studijní vízum,“ doplnila.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) omezila pro Rusy a Bělorusy studijní program Energie a paliva. Pro uchazeče nabízí alternativní obor a stávající studenti v něm musí upravit témata závěrečných a doktorských prací tak, aby nebyla napojená na aplikovaný a komerční výzkum či na patent, uvedl mluvčí školy Michal Janovský. V současnosti podle něj na VŠCHT studuje 152 Rusů a 20 Bělorusů.
Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) a Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) podle svých mluvčích zatím rizikovost svých studijních programů vyhodnocují. Ani jedna z nich nikomu z Ruska či Běloruska studium nepřerušila, pokud o to sám nepožádal. Na VŠE je podle mluvčí školy nyní téměř tisíc studentů z Ruska a přes sto z Běloruska.
8:04
Dnes
Americká Sněmovna reprezentantů by dnes po měsících odkladů měla hlasovat o balíku pomoci Ukrajině, Izraeli a indickotichomořskému regionu, včetně Tchaj-wanu. O každém z nich se bude rozhodovat odděleně. Celkově jde o pomoc v hodnotě přibližně 95 miliard dolarů (asi 2,25 bilionu Kč).
O krok blíž ke schválení dlouho očekávané pomoci Ruskem napadené Ukrajině se sněmovna posunula v pátek schválením programu schůze v poměru 316 ku 94 hlasům. To podle médií naznačuje, že návrhy mají dostatečnou podporu mezi republikány i demokraty pro schválení, a to navzdory disentním hlasům části republikánských zákonodárců.
22:23
19. 4. 2024
Vážení čtenáři, se zpravodajstvím z války na Ukrajině dnes končíme. Přihlásíme se opět v sobotu ráno, dobrou noc.
Témata:
Související
