Další „úspěch“ ruské propagandy: Ukrajinci zničili obávaný minomet, jeho polohu zjistili z televize
Koncem února ruské jednotky zahájily plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a v zemi od té doby zuří válka. Ruská propaganda se často v televizi chlubí tím, co její armáda dokázala. Nicméně tím nyní zřejmě pomohla Ukrajině. Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje se tak stalo tento týden. Reportér ruské státní televize natočil reportáž, na níž je znatelná pozice minometu 2S4 Tulpan. Netrvalo dlouho a na místo přiletěly ukrajinské rakety.
V sobotu ruská armáda zničila v Luhanské oblasti několik strategických mostů Jeden z nich byl mezi Severodoněckem a Lysyčanskem. Ke zničení tohoto mostu došlo už podruhé, poprvé byl zničen při anexi Krymu v roce 2014.
Rusové neváhali a chtěli se touto skutečností ihned pochlubit ve státní televizi. Rossija 1 vysílala přímo z bojiště. „Most se nachází pět kilometrů odtud,“ sdělil ruský reportér s tím, že za ním se nachází technika, které má mít zničení mostu mezi Severodoněckem a Lysyčanskem na svědomí. Jednalo se o minomet 2S4 Tulpan.
Ukrajinci neváhali a prozrazenou techniku obratem zničili. „Trest přišel rychle. Obrana zneškodnila nepřátelskou techniku, která zničila most v Pavlohradu a ostřelovala Severodoněck. Děkujeme ruskému propagandistovi za tip. Pochlubili se a nic z nich nezbylo. A tak to bude se všemi, sláva ozbrojeným silám Ukrajiny,“ uvedl na sociální síti Serhij Hajdaj. Ten doplnil, že zničený most mají v plánu obnovit.
Zveřejněny byly také záběry hořícího minometu. Podle časopisu Forbes je pravděpodobné, že ukrajinské síly lokalizovaly přibližnou polohu 2S4 pomocí snímků z televizního vysílání. Jedná se o první ruské 2S4, jehož zničení bylo potvrzeno.
Ruská propaganda má na svědomí už více podivných omylů. V minulosti například zřejmě omylem na RIA Novosti vyšel článek oslavující ruské vítězství, stalo se tak jenom několik dní po začátku válku. Další přešlap má na svědomí propagandista, kterýho ve vysílání odhalil polohu ruského křižníku v přístavu. Na místo pak přiletěly ukrajinské rakety.
Ukrajině se podařilo získat zpět 12 dětí, které byly násilně zavlečeny do Ruska. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Některé z vrácených dětí se již blíží plnoletosti, je mezi nimi ale i například osmiletá dívka, přiblížil Jermak. Moskva věc nijak nekomentovala.
Navrácené děti jsou podle Jermaka součástí prezidentovy iniciativy, jejímž cílem je vrátit domů všechny děti držené proti jejich vůli v Rusku.
Mezi navrácenými je vedle zmíněné holčičky i 16letá dívka, která přišla o matku nebo 17letý chlapec, jehož se pokoušela do svých řad dostat ruská armáda. Moskva podle Reuters na žádost o komentář nereagovala.
Rusko rozpoutalo rozsáhlou válku proti Ukrajině 24. února 2022. Kyjev viní Moskvu ze zavlečení téměř 20.000 dětí z Ukrajiny do Ruska nebo na Moskvou okupovaná ukrajinská území.Nazpět se jich podařilo dostat 388, uvádějí ukrajinské úřady.
Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. Uvedl to premiér Petr Fiala po pondělním neformálním jednání unijních prezidentů a premiérů v Bruselu. Lídři se podle dnešní tiskové zprávy Úřadu vlády ČR shodli na nutnosti posílení evropských obranných kapacit a podpoře obranného průmyslu. Hlavním tématem jednodenního summitu byla právě evropská obrana a bezpečnost.
„Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. Navýšení obranných výdajů je téměř nutností. Musíme podpořit evropský obranný průmysl, který je v ČR velmi silný. To odpovídá nejen našim bezpečnostním zájmům, ale i zájmům ekonomickým,“ uvedl Fiala. Zvýšené investice do obrany podle něj pomáhají posilovat konkurenceschopnost EU, vytvářet pracovní místa a podporují ekonomiku.
„Je třeba zároveň snížit byrokracii, zjednodušit společné nákupy a u armádních akvizic posílit koordinaci napříč Evropou,“ dodal premiér.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vnímá snahu Ukrajinců přesunout část výcviku svých vojáků z jiných zemí na ukrajinské území. Nemá ale zatím žádné konkrétní požadavky a informace. Řekla to v rozhovoru s ČTK. ČR je podle ní v tuto chvíli připravená poskytovat Ukrajincům výcvik v Česku nebo v Evropské unie. Pokud by byla nějaká společná dohoda v EU či v Severoatlantické alianci (NATO) na výcviku na Ukrajině, musely by tento nový mandát schválit obě komory Parlamentu.
Česko se zatím podílelo na výcviku téměř 8000 ukrajinských vojáků na území ČR a Polska, ve výcviku chce pokračovat, uvedla ministryně. "Samozřejmě i vnímáme to, že Ukrajinci se snaží, aby se část toho výcviku přesunula na Ukrajinu. Rozumíme té potřebě, protože i z hlediska logistiky je složité ty lidi nejdřív někde připravit, shromáždit, vybavit a pak je někam přesouvat po Evropě," uvedla. Zatím ale nemá žádná konkrétní požadavky a informace.
