Rusové raněné i mrtvé vojáky vozí do Běloruska, aby utajili ztráty. Nemocnice a márnice nestíhají
Armáda Běloruska se přímo do invaze na Ukrajinu nezapojila, ale prezident Alexandr Lukašenko Vladimiru Putinovi pomáhá aspoň v zázemí. Nemocnice severně od ukrajinských hranic propouštějí vlastní pacienty, aby mohly ošetřovat raněné ruské vojáky. Márnice nestačí, úřady se snaží tutlat převozy tisíců mrtvých a doktory hlídají agenti KGB, aby mlčeli.
Stotisícový Mazyr, v Homelské (rusky Gomelské) oblasti na jihu Běloruska, leží nějakých 45 kilometrů od ukrajinské hranice. Už 3. března v místní márnici nebylo místo, jak byla plná mrtvých ruských vojáků.
V sousedním městečku Naroulja vyrostla ruská polní nemocnice. Letecky sem přepravují vojáky raněné v bojích, poskytnou jim rychlou pomoc a pak je převezou do Mazyru nebo Homelu do civilních špitálů, píše Rádio Svobodná Evropa.
Chirurgové nezvládají
Mazyrská nemocnice přetéká ruskými raněnými, postele jsou i na chodbách. Starat se o ně musí na nejrůznějších klinikách personál všech specializací. „Není dost chirurgů. Dřív těla odvážely ambulance, nakládala se na ruské vlaky,“ prozradil Svobodné Evropě jeden z tamních lékařů. „Když to někdo natočil na video a zveřejnil na internetu, těla začali nakládat v noci, aby to nebudilo pozornost.“
Doktor se odvážil promluvit navzdory zákazu a hrozbě vyhazovu. Podle Deutsche Welle ve špitálech hlídají agenti ruské FSB nebo běloruské KGB. „Všechny budovy jsou pod dohledem. Mnozí lékaři, kteří by teoreticky něco mohli říci, byli z nemocnic odstraněni a nahrazeni Rusy,“ uvedl pro DW mluvčí Běloruské nadace lékařské solidarity.
„Lékařům vyhrožují a nutí je podepsat prohlášení o mlčenlivosti,“ píše na twitteru Franak Viačorka, poradce exilové běloruské političky Svjatlany Cichanouské, a přidává video zachycující vojenské sanitky v doprovodu policejního auta. „Mluvil jsem s jednou ženou z Mazyru. Říkala, že se cítí jako pod okupací.“
Přesto někteří anonymně promluví. Podle zaměstnance jedné homelské nemocnice už z oblasti ke 13. březnu vlaky a letadla odvezly přes 2500 těl ruských vojáků.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
„Raněných Rusů je tolik – je to prostě hrůza. Škaredě zmrzačení. Je strašné poslouchat, jak úpí po celé nemocnici,“ svěřil se jeden z místních pacientů se svou zkušeností z homelské nemocnice. „Bez paží, nohou, uší a očí,“ popsal stav raněných anonymní zdroj německé televize Deutsche Welle. „Když je přivezou včas, ještě jim lze končetiny zachránit.“ Další zdroj potvrdil, že často včas nedorazí, kvůli gangrénám jim je lékaři musí amputovat.
„Nemocnice je plná,“ řekl tento zdroj z jedné z nemocnic Homelské oblasti, nechtěl ani specifikovat, aby se nedostal do problémů. Operuje se prý nonstop, i 50 pacientů za noc.
Ruská redakce BBC na Telegramu napsala, že v mazyrské márnici nápor nezvládají: „Těla ani nedávají do chladírny, ale do obyčejné místnosti pět krát pět metrů. Rozkládají se, páchnou, pak je někam vojáci berou,“ řekl anonymní zdroj BBC, známý zaměstnanců márnice. „Kolik těl, nikdo neví. Doktoři soudí, že tam někde je pojízdné krematorium, nebo je prostě pohřbívají.“
Stanislav Golovko, úřadující vedoucí mazyrské patologie, tato tvrzení odmítá. Státní televizi ukázal, že v chladírně mají tři těla. „Jiné místnosti tu nemáme,“ komentoval.
Dochází krevní zásoby
Někde už 1. března začali pacienty propouštět domů, aby se připravili na nápor z Ukrajiny. Čtyři stovky raněných vojáků prý podle zaměstnanců léčilo i homelské radiologické centrum. „Lidé panikaří, ale zatím péče je, léků je dost. Co bude dál, se neví. Dost možná budou potíže s léky proti tetanu,“ řekl Svobodné Evropě jeden z lékařů. Tetanus běžně postihuje raněné kulkami či šrapnely.
Ukrajinské ministerstvo obrany 13. března tvrdilo, že na operace ruských raněných nestačí krevní konzervy. „Asi dvě třetiny běloruských zásob byly přesměrovány pro potřeby vojenského personálu Ruské federace,“ uvedlo ministerstvo na facebooku.
Ruská strana zveřejnila jen jednu statistiku vlastních ztrát, a to 2. března. To ministerstvo obrany uvedlo 498 padlých vojáků a 1597 raněných. Zprávy o válce, totiž „speciální vojenské operaci“, se Kreml snaží potlačovat, i rodiny padlých nemívají snadný přístup k informacím.
Na krátkou dobu server prokremelského deníku Komsomolskaja pravda v jedné zprávě uváděl 9861 padlých a 16153 raněných Rusů, prý podle informací ruského ministerstva obrany. Brzy informace z webu zmizela, redakce uvedla, že jí server infiltrovali hackeři. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na tiskové konferenci odmítl odpovědět na dotaz CNN, zda jsou tato čísla blízká realitě: „Nemáme tyto informace, nemáme pravomoc je v průběhu vojenské operace zveřejňovat. To je exkluzivním právem ministerstva obrany.“
Ukrajinská armáda tvrdí, že celkové ruské ztráty k 22. březnu překročily 15 tisíc lidí. Je pravděpodobné, že každá strana uvádí vyšší ztráty u nepřítele a nižší u sebe, informace není jak nezávisle ověřit. Minulý týden americké rozvědky odhadovaly něco mezi třemi a deseti tisíci zabitými vojáky ruských sil, informoval deník New York Times.
Některé z nejtvrdších bojů probíhají právě na severu Ukrajiny, například kolem Černihivu či severně od Kyjeva. Odtud by převoz ruských raněných do Běloruska dával smysl. Ostatně v rámci „cvičení“ si zde už před invazí na Ukrajinu ruská armáda spolu s běloruskou připravily zázemí.
Lékařská pomoc podle mezinárodního humanitárního práva nedělá z běloruských nemocnic komplice ruské invaze. „Musíte pomoci všem raněným, lhostejno ze které armády,“ vysvětluje pro DW Sjarhej Bohdan ze Svobodné univerzity Berlín. „Pro Bělorusko je důležité ukázat, že nechce podnikat nic vážného proti Ukrajině, ale je nuceno spolupracovat s Ruskem. Že běloruské nemocnice přijímají raněné vojáky, by se dalo označit za určitou formu spoluúčasti na ruské straně. Avšak z humanitárního pohledu to není účast ve válce.“
Zapeklité ovšem je, že Rusko konflikt nepovažuje za formální válku, nýbrž „speciální vojenskou operaci“. Proto by mezinárodní konvence nemusely platit.
