Vtrhli k nám Rusové a odvlekli rodiče, volal bratr Oleně: Všechny tři pak našli v masovém hrobě
Koncem března dostala Ukrajinka Olena Suchenková z Motyžynu nejděsivější telefonát svého života. Do našeho domu přišli Rusové, oznámil jí mladší brácha Alexandr (†25). Okupanti tehdy odvlekli Oleninu maminku (†50) i otce (†55). Ačkoli věřila, že rodiče a bratra ještě uvidí živé, nestalo se tak. Byli nalezeni v jednom z masových hrobů zastřelení s rukama svázanýma za zády.
Olenou telefonát naprosto otřásl. Bratrovi ihned nařídila, aby utekl na bezpečnější místo. To ovšem odmítl. Ruští okupanti si tak došli i pro něj. Olenini příbuzní přitom mohli už dávno z Motyžynu odejít. Nechtěli ale nechat na holičkách ostatní obyvatele a těm pomáhali. Olenina matka Olga byla starostkou města.
Po osudném únosu už ale nebylo nikdy nic jako dřív. Sympatická Ukrajinka nicméně stále doufala, že celá situace nakonec dobře skončí a své milované ještě spatří. Že se zkrátka ze zajetí dostanou nebo je okupanti pustí. Pak přišel strašlivá sobota 2. dubna.
Ukrajinští vojáci ten den osvobozovali kyjevskou oblast a v jednom z lesů poblíž Motyžynu se jim naskytl hrůzný pohled. V masovém hrobě ležela čtyři zohavená těla. Olenina maminka, tatínek a bratr byli mezi nimi. Všichni zastřelení z blízka do hlavy a s rukama svázanýma za zády. „A za co?“ zeptala se Olena v rozhovoru pro The Kyiv Independent. „Jen proto, že to byli Ukrajinci,“ odpověděla si pak sama.
Z hrůz viní především ruského vládce Putina. „Jeho ruce jsou pokryté krví,“ řekla. Rozpovídala se hlavně o své matce, kterou lidi ve městě obdivovali. „Milovali ji, chodili si s ní třeba jen popovídat do kanceláře, všem pomáhala a nikdy nikoho neodmítla,“ vzpomínala zdrcená žena pro deník The Kyiv Independent.
Její otec Igor vlastnil ve vesnici dva obchody s potravinami a místním pomáhal s elektrikařinou. „Měli spolu krásný život,“ potvrdila Olena. S bráchou tvořili šťastnou rodinu. To vše až do začátku invaze 24. února 2022. O možnosti ruské totální invaze na Ukrajinu se v jejich rodině diskutovalo měsíce. Olenina matka se okamžitě za války aktivně podílela na koordinaci života ve vesnici. Otec Igor a bratr Alexandr se brzy přidali k místní jednotce územní obrany.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
