Ukrajinci ukázali tvář zrůdy: Voják znásilnil mladou Ukrajinku, je to teprve kluk (21)!
Civilní ukrajinská kontrarozvědka již identifikovala víc než tisíc ruských vojáků, kteří od začátku války spáchali v okolí Kyjeva válečné zločiny na civilistech. V úterý na twitterovém účtu zveřejnila fotky teprve jednadvacetiletého Fasachova Bulata Lenaroviče. Ten měl společně s dalšími okupanty hromadně znásilnit mladou Ukrajinku, zatímco její rodina byla zamčená ve sklepě.
Od začátku války došlo dle odhadů Ukrajiny k několika stovkám válečných zločinů. Jedním z nich je například i znásilnění, o kterém nyní informovala ukrajinská civilní kontrarozvědka (SBU).
V úterý na svém twitterovém účtu zveřejnila fotografie jednadvacetiletého ruského vojáka Fasachova Bulata Lenaroviče, který je obviněn ze znásilnění mladé Ukrajinky nedaleko Kyjeva. Rodina mladé dívky měla být násilím odvlečena do sklepa, kde všechny kromě mladé dívky Lenarovič zamkl. Ukrajinku pak okupant znásilnil. Na zvěrstvu se měli podílet i další ruští vojáci.
„Svědci Lenaroviče identifikovali a potvrdili skutkovou podstatu trestných činů,“ uvedla ukrajinská kontrarozvědka ve vláknu v aplikaci Telegram. Podle ní se také nemělo jednat o jediné znásilnění, které okupant v oblasti Kyjeva na ukrajinských ženách spáchal.
Lenarovič se dle SBU narodil 20. listopadu 2001 v ruském Tatarstánu. Sloužil u 30. samostatné motostřelecké brigády. Na fotografiích, které byly zveřejněny ukrajinskou stranou, je Lenarovič s přáteli nebo rodinou.
Podle britského deníku Daily Mail není známo, kde se ruský zločinec v současnosti nachází, ale je údajně pravděpodobné, že byl přemístěn do bojů na Donbas.
Vyšetřování SBU doposud odhalilo a identifikovalo přes 1100 ruských vojáků, kteří se dopustili zvěrstev na ukrajinských civilistech.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
