Jižní Osetie se přibližuje Rusku? Vůdce separatistů rozhodl o termínu referenda
Referendum o připojení gruzínské separatistické oblasti Jižní Osetie k Rusku se bude konat 17. července. Podle agentury TASS o tom dnes rozhodl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov, který o záměru tento krok učinit po vzoru předáků proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny informoval koncem března.
„Centrální volební komise jednomyslně podpořila iniciativu o začlenění Jižní Osetie do Ruska. Dokumenty byly předány soudu. Čekáme na jeho rozhodnutí a už velmi brzy se uskuteční náš velký sen,“ prohlásil dnes podle listu Kommersant Bibilov.
Deník připomněl, že Bibilov v čele Jižní Osetie skončí poté, co uplynulý víkend prohrál v prezidentských volbách. Porážku 8. května přiznal, nicméně hned nazítří potvrdil, že se referendum o spojení s Ruskem bude konat.
Jeho vítězný sok Alan Gaglojev k tomu ve středu řekl, že v Jižní Osetii se referendum o vstupu do Ruské federace uskuteční, jakmile „nadejde čas a Moskva k tomu dá odpovídající signál“.
Rusko zatím jako jediné uznalo nezávislost Jižní Osetie a také další odštěpenecké gruzínské oblasti Abcházie po válce s Gruzií v roce 2008. Moskva regionům poskytla rozsáhlou finanční podporu, nabídla obyvatelstvu ruské občanství a umístila tam několik tisíc ruských vojáků.
Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde útočili Rusové.
Rusko počítá s dalším zvýšením vývozu ropy do Číny a prohloubí spolupráci i při vývozu plynu. Na obchodním fóru v Pekingu to dnes řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak, podle něhož je pro zvýšení vývozu stále prostor. Čína už v srpnu obdržela první zkapalněný zemní plyn (LNG) z projektu Arctic LNG 2, na který se kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu vztahují západní sankce. Informuje o tom agentura Reuters.
„I kdyby teď došlo k zastavení bojů, zůstalo by tu imperiální a agresivní Rusko, jehož ambice sahají daleko za Ukrajinu,“ uvedl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Dodal, že Rusko své hospodářství a společnost plně nastavilo na válku. Moskva nyní podle Wadephula rekrutuje více vojáků, než potřebuje pro válku na Ukrajině. Zhruba se podle něj jedná o jednu divizí měsíčně navíc. „Jde o divize, jejichž pohled - o tom není pochyb - míří na nás, na EU, na NATO,“ uvedl.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva si je vědoma toho, že původně zveřejněný 28bodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války nyní doznává změn. „V současné době je jedinou podstatnou věcí americký projekt, Trumpův projekt. Věříme, že by se mohl stát velmi dobrým základem k jednání. Tohoto názoru se stále držíme,“ řekl Peskov.
Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.
„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.
„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron k aktuálně projednávanému mírovému plánu. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.
Největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika, řekl v úvodu dnešního velitelského shromáždění české armády náčelník generálního štábu Karel Řehka. Rusko je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít, doplnil.
Armáda se podle Řehky tvoří proto, aby válka nikdy nebyla. S Ruskem se nejde domluvit u piva, ale jen z pozice síly, zdůraznil. „Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí,“ uvedl.
Vojáci podle Řehky musí trávit víc času na cvičištích a střelnicích. „Méně na různých poradách, prezentacích a školeních a v zajetí byrokracie. Musíme cvičit a žít tak, jak bychom v reálu i bojovali,“ uvedl. Doplnil, že každá chvíle strávená jinak než prací na lepší bojové připravenosti, je mrháním zdrojů a ztrátou času.
Pokud se rýsují nějaké vyhlídky na konec války na Ukrajině, tak nikoli ve prospěch napadené země, ale směřují k těžkému kompromisu. Bude mít pravděpodobně zásadní dopad na celou Evropu, řekl při dnešním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze prezident Petr Pavel.
Problémy podle hlavy státu přetrvávají v bezpečnostních vztazích v Evropě. „Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti,“ řekl Pavel. Považuje za důležité s Ruskem hovořit o bezpečnosti od Severního ledového oceánu až po Černé moře či o obnovení smluv, které chránily bezpečnost evropských občanů. Jinak podle něj lze dříve či později očekávat další konfrontace.
Rumunsko ráno nasadilo do akce stíhací letouny poté, co jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušila dvojice dronů, píší agentury.
Jednání pokračují ve Spojených arabských emirátech. Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).
Podle FT není zřejmé, jestli zástupci USA, Ukrajiny a Ruska v Abú Zabí jednají pouze odděleně, anebo i při společných rozhovorech. Složení ruské delegace podle listu není známé. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval v sobotu šéfa rozvědky HUR Budanova jedním z devíti svých delegátů, kteří mají pravomoc účastnit se vyjednávání s USA a Ruskem s cílem dosáhnout „spravedlivého a trvalého míru“.
„Čtyři lidé byli zabiti a nejméně tři zranění ve Svjatošynské čtvrti. Rusové úmyslně útočí na civilní infrastrukturu a domy,“ napsal ráno na platformě Telegram šéf vojenské správy Kyjeva Tymur Tkačenko s tím, že jde o předběžné informace.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 280 ukrajinských dronů. „Mezi 20:00 a 23:00 moskevského času (18:00 až 21:00 SEČ) zničily systémy protivzdušné obrany 31 ukrajinských bezpilotních letounů,“ oznámil v pondělí v noci ruský resort obrany. Dnes ráno pak informoval o likvidaci 249 ukrajinských dronů v čase od pondělních 23:00 do dnešních 7:00 moskevského času, a to nad ruskými regiony, anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym nebo nad Azovským a Černým mořem.
Ukrajina během noci opět čelila rozsáhlému ruskému útoku, podniknutému během noci za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, informovala média s odvoláním úřady.
„Bohužel máme potvrzeno, že při útoku byl jeden člověk zabit. Podle aktualizovaných informací je sedm zraněných,“ napsal na sociální síti náčelník vojenské správy Kyjeva Tymur Tkačenko.
Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti při náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.
Starostka Taganrogu Svetlana Kambulovová nejprve informovala o jedné oběti a třech zraněných. Později gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar napsal na sociální síti, že se lékařům nepodařilo zachránit dva zraněné, kteří podlehli utrpěným zraněním.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ukrajinské drony znovu zaútočily na černomořský přístav Novorossijsk, přes který se uskutečňuje část vývozu ruské ropy. Místní úřady ohlásily jednoho zraněného při náletu. Bližší podrobnosti nejsou dosud známy.
„V Novorossijsku byl kvůli pádu trosek bezpilotního letounu na soukromý dům raněn jeden člověk. Zraněného hospitalizovali a poskytují mu veškerou nezbytnou lékařskou péči, “ uvedl na sociální síti krizový štáb Krasnodarského kraje.
V dalším příspěvku na sociální síti upozornil, že nálet pokračuje a že starosta Andrej Kravčenko vyzývá obyvatele, aby se nepřibližovali k oknům a přijali nezbytná opatření na ochranu své bezpečnosti. Připomněl také zákaz pořizovat a zveřejňovat na sociálních sítích záběry ze zásahu protivzdušné obrany. Trosky dronů poškodily také čtyři byty ve dvou vícepodlažních domech v Novorossijsku, napsal na sociální síti starosta Kravčenko.
Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Kyslycja dnes ženevská jednání označil za „intenzivní, ale produktivní“ úsilí, které vedlo k podstatně revidovanému návrhu. Ten prý obě strany vnímaly nakonec pozitivně. Nejspornější záležitosti, včetně otázek území a širších vztahů mezi NATO, Ruskem a Spojenými státy, však byly podle Reuters vloženy do závorek, aby o nich mohli přímo rozhodnout americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
Dcera bývalého prezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumy čelí obvinění ze strany své sestry, že najala jihoafrické muže, aby nedobrovolně bojovali ve válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes média. Případem se nyní zabývá podle agentury AP policie.
Nkosazana Zumaová-Mncubeová viní svojí sestru Duduzile Zumaovou-Sambudlaovou a další dva lidi z toho, že najali 17 jihoafrických mužů do ruských žoldnéřských uskupení. Tvrdili jim přitom, že se v Rusku zúčastní bezpečnostního cvičení, aby pak mohli pracovat jako bodyguardi pro stranu Jacoba Zumy uMkhonto we Sizwe (MK), uvedla mluvčí jihoafrické policie. Podrobnosti o dvou dalších obžalovaných ale podle AP nejsou zatím k dispozici.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš dnes s polským prezidentem Karolem Nawrockým hovořil v Praze o příštím zasedání Evropské rady či o spolupráci ve visegrádské čtyřce (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kterou chce obnovit. Babiš to dnes po schůzce řekl ČTK, CNN Prima News a televizi Nova. „Bavili jsme se hlavně o nastávajícím zasedání Evropské rady, které má řešit hlavní problémy. Jednak vztah k Ukrajině, nový rozpočet, energie, další věci,“ řekl Babiš.
„Když některé státy v rámci V4 mají ohledně konfliktu na Ukrajině jiný názor, tak to neznamená, že bychom nemohli společně řešit ETS 2, ilegální migraci, znovu se vrátit k ETS 1 a hlavně energie a další věci, které Evropu trápí,“ podotkl Babiš. Aktivita V4 se s vládou Petra Fialy (ODS) snížila vzhledem k různým náhledům Česka a Polska na jedné a Slovenska a Maďarska na druhé straně na zahraničněpolitické záležitosti.
Stejně jako v ruskojazyčné oblasti Donbasu na východě Ukrajiny využila Moskva uznání odtržených regionů a udělování občanství k udržení ozbrojené přítomnosti v částech bývalého Sovětského svazu, které považuje za součást své přirozené sféry vlivu.
Na Ukrajině dlouhodobá podpora ozbrojených separatistů v Doněcku a Luhansku poskytla Rusku základ pro únorové zahájení rozsáhlé vojenské invaze, jejímž jedním z proklamovaných cílů je „osvobodit“ celý Donbas.
