Jižní Osetie se přibližuje Rusku? Vůdce separatistů rozhodl o termínu referenda
Referendum o připojení gruzínské separatistické oblasti Jižní Osetie k Rusku se bude konat 17. července. Podle agentury TASS o tom dnes rozhodl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov, který o záměru tento krok učinit po vzoru předáků proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny informoval koncem března.
„Centrální volební komise jednomyslně podpořila iniciativu o začlenění Jižní Osetie do Ruska. Dokumenty byly předány soudu. Čekáme na jeho rozhodnutí a už velmi brzy se uskuteční náš velký sen,“ prohlásil dnes podle listu Kommersant Bibilov.
Deník připomněl, že Bibilov v čele Jižní Osetie skončí poté, co uplynulý víkend prohrál v prezidentských volbách. Porážku 8. května přiznal, nicméně hned nazítří potvrdil, že se referendum o spojení s Ruskem bude konat.
Jeho vítězný sok Alan Gaglojev k tomu ve středu řekl, že v Jižní Osetii se referendum o vstupu do Ruské federace uskuteční, jakmile „nadejde čas a Moskva k tomu dá odpovídající signál“.
Rusko zatím jako jediné uznalo nezávislost Jižní Osetie a také další odštěpenecké gruzínské oblasti Abcházie po válce s Gruzií v roce 2008. Moskva regionům poskytla rozsáhlou finanční podporu, nabídla obyvatelstvu ruské občanství a umístila tam několik tisíc ruských vojáků.
Volodymyr Zelenskyj na své sociální síti X děkuje politikům za podporu, po telefonátu s americkým viceprezidentem J. D. Vancem a ministrem armády USA Danielem Driscollem.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes hovořil s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu. Mluvčí spolkové vlády Stefan Kornelius podle agentury DPA řekl, že se oba dohodli na dalších krocích koordinace na úrovni poradců. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.
Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady, sdružující nejbližší spolupracovníky ruského vůdce. Američané podle něj s návrhem, aktualizovaným po rusko-americkém summitu na Aljašce, seznámili Rusy, ale detailně s nimi nejednali, protože se proti staví Ukrajina.
Ukrajina respektuje Trumpovo přání ukončit krveprolití a vítá každý realistický návrh, uvedl Zelenskyj po hodinovém rozhovoru s Vancem a tajemníkem armády USA Danielem Driscollem.
Čtvrtek 27. listopadu je pro Ukrajinu vhodná lhůta, aby přijala americký mírový plán. Dnes to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FOX News Radio prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Zároveň naznačil, že termín bude možné prodloužit. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.
O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny, zopakovala dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na nový plán pro Ukrajinu navrhovaný Spojenými státy. O americkém návrhu plánuje během nadcházejícího summitu zemí G20 v Republice Jižní Afrika hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Finský prezident Stubb ve společném prohlášení se členy vlády uvedl, že Ukrajina musí mít možnost sama rozhodnout o způsobu ukončení války s Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj telefonicky hovořil s americkým viceprezidentem J.D. Vancem. S odvoláním na informovaný zdroj to dnes uvedla agentura Reuters. Telefonický rozhovor ukrajinského vůdce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se podle médií očekává příští týden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že nezradí zájmy své země a krajany vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin Ukrajiny. Země se totiž může ocitnout před velmi těžkou volbou ohledně 28 bodů plánu, předloženého Spojenými státy. Ukrajině podle prezidenta hrozí, že buď přijde o svoji důstojnost, anebo o klíčového partnera.
Šéf státu podle agentury Reuters slíbil, že bude s USA na plánu spolupracovat. Dodal, že v příštím týdnu očekává ještě větší politický tlak na Kyjev.
Slovenský premiér Robert Fico podpořil americký plán pro konec bojů na Ukrajině. Podmínkou pro jeho realizaci je souhlas Kyjeva s tímto dokumentem, řekl dnes ministerský předseda novinářům. Některé návrhy z plánu USA má Fico za totožné s tím, co on sám dříve zmiňoval jako předpoklad řešení konfliktu. Rusko vojensky napadlo sousední zemi v únoru 2022.
„Pokud tento plán bude podepsán, Rusko vyjde z této války jako totální vítěz. Rusko vyjde z této války mimořádně morálně a ekonomicky posílené,“ řekl Fico.
Mírový plán nesmí trestat oběť více než viníka a musí Ukrajině zaručit suverenitu, svébytnost a vyhlídku na slušnou budoucnost. Na síti X to dnes uvedl prezident Petr Pavel. Podle hlavy státu platí, že nejprve je třeba zastavit krveprolití, čehož lze dosáhnout okamžitým příměřím, k němuž dosud Rusko neprojevilo ochotu.
Volodymyr Zelenskyj na síti X po telefonátu s evropskými lídry uvedl, že Ukrajina a její evropští spojenci úzce spolupracují, aby zajistili, že v mírovém plánu budou zohledněny ukrajinské požadavky. „Pracujeme na dokumentu připraveném americkou stranou. Musí to být plán, který zajistí skutečný a důstojný mír,“ napsal Zelenskyj na X. Macron potvrdil, že se spolu s Merzem a Starmerem dohodli, že Ukrajina musí být plně zapojena do jakýkoliv rozhovorů o její budoucnosti.
Výchozím bodem pro jed nání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.
O návrhu na ukončení bojů na Ukrajině, který předložila Trumpova administrativa, mají evropští představitelé hovořit během dneška právě také s americkým prezidentem.
Kyjev tentokrát čelí ještě většímu tlaku Washingtonu, aby přistoupil na Spojenými státy předložený návrh na ukončení války, než tomu bylo v předchozích jednáních, píše agentura Reuters s odkazem na dva informované zdroje. Podle nich Spojené státy tentokrát Ukrajině, která se brání ruské agresi, pohrozily, že jí zastaví dodávky zbraní a přestanou s ní sdílet zpravodajské informace, pokud plán nepřijme.
USA podle jednoho ze zdrojů chtějí Ukrajinu přimět, aby návrh podepsala do příštího čtvrtka.
Výchozím bodem pro jednání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.
O návrhu na ukončení bojů na Ukrajině, který předložila Trumpova administrativa, mají evropští představitelé hovořit během dneška také s americkým prezidentem.
Ukrajinské obranné síly tvrdí, že blokují postup ruských invazních vojsk na severu strategicky důležitého Pokrovsku ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Konkrétně v oblasti brání ruským pokusům o překročení železniční trati, informoval dnes na facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Obranné síly drží určené linie v severní části Pokrovsku a kontrolují pozice jižně od železnice, tvrdí sbor. Tyto pozice jsou důležité pro ubránění města, které se ruské invazní síly snaží obklíčit a dobýt už několik měsíců. Situace u Pokrovsku je v posledních týdnech pro ukrajinské síly kritická. Jeho ovládnutím by se Rusku otevřela cesta ke zbývajícím dvěma velkým městům v Doněcké oblasti, která nyní ovládá Ukrajina - ke Kramatorsku a Slavjansku.
„Nepřítel se snaží překročit železnici, aby rozšířil okupační zónu města, ale naše jednotky tyto pokusy blokují,“ uvedl ukrajinský výsadkový sbor.
V západoukrajinském Ternopilu záchranáři třetím dnem prohledávají trosky vícepodlažního obytného domu zničeného při středečním ruském útoku. Ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) uvedla, že na úrovni pátého a šestého podlaží záchranáři „prohledávají každý metr - rukama, s použitím nářadí i techniky“. Během dopoledne ze sutin vyprostili těla tří obětí, mezi kterými jsou dvě děti, oznámila DSNS. Na telegramu zveřejnila video, na němž záchranáři na plošině zavěšené na jeřábu přepravují na zem nosítka s tělem jedné z obětí. Počet mrtvých vzrostl na 31 včetně pěti dětí. Zranění utrpělo 94 lidí. Dalších 13 osob se stále pohřešuje.
Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) na dotaz ČTK uvedl, že Česko podporuje americké úsilí o ukončení ruské agrese. „O budoucnosti brutálně napadené Ukrajiny však nelze rozhodovat bez jejího souhlasu,“ dodal.
Rusko a Spojené státy ještě nediskutují o podrobnostech amerických návrhů týkajících se ukončení války na Ukrajině, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruská strana od Američanů podle něj ještě nic oficiálního k jejich plánu nedostala, s Američany je ale v kontaktu.
„Jsme zcela otevření mírovým jednáním,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajinskému vedení vzkázal, že odmítání mírových řešení a pokračování v bojových operacích je nebezpečné. „Prostor pro svobodné rozhodování se pro ně zmenšuje v souvislosti se ztrátou území během ofenzivních operací ruských ozbrojených sil,“ uvedl Peskov. Ukrajina by podle něho měla udělat „odpovědné rozhodnutí“ a učinit ho „právě teď a ne později“.
O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny, uvedl dnes na síti X ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Připomněl Mnichovskou dohodu, která obětovala cizí území a válce nezabránila.
Zahraniční agentury v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů amerického návrhu na ukončení války na Ukrajině. Podle médií se na jeho vypracování podíleli zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.
„O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny. V Česku velmi dobře víme, co znamená 'o nás bez nás'. Mnichovská dohoda obětovala cizí území a nejenže válce nezabránila, ale naopak k ní otevřela cestu. Před 'Mnichovem 2.0' jsem vždy varoval a budu varovat i nadále,“ uvedl končící šéf české diplomacie.
Stejně jako v ruskojazyčné oblasti Donbasu na východě Ukrajiny využila Moskva uznání odtržených regionů a udělování občanství k udržení ozbrojené přítomnosti v částech bývalého Sovětského svazu, které považuje za součást své přirozené sféry vlivu.
Na Ukrajině dlouhodobá podpora ozbrojených separatistů v Doněcku a Luhansku poskytla Rusku základ pro únorové zahájení rozsáhlé vojenské invaze, jejímž jedním z proklamovaných cílů je „osvobodit“ celý Donbas.
