Jižní Osetie se přibližuje Rusku? Vůdce separatistů rozhodl o termínu referenda
Referendum o připojení gruzínské separatistické oblasti Jižní Osetie k Rusku se bude konat 17. července. Podle agentury TASS o tom dnes rozhodl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov, který o záměru tento krok učinit po vzoru předáků proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny informoval koncem března.
„Centrální volební komise jednomyslně podpořila iniciativu o začlenění Jižní Osetie do Ruska. Dokumenty byly předány soudu. Čekáme na jeho rozhodnutí a už velmi brzy se uskuteční náš velký sen,“ prohlásil dnes podle listu Kommersant Bibilov.
Deník připomněl, že Bibilov v čele Jižní Osetie skončí poté, co uplynulý víkend prohrál v prezidentských volbách. Porážku 8. května přiznal, nicméně hned nazítří potvrdil, že se referendum o spojení s Ruskem bude konat.
Jeho vítězný sok Alan Gaglojev k tomu ve středu řekl, že v Jižní Osetii se referendum o vstupu do Ruské federace uskuteční, jakmile „nadejde čas a Moskva k tomu dá odpovídající signál“.
Rusko zatím jako jediné uznalo nezávislost Jižní Osetie a také další odštěpenecké gruzínské oblasti Abcházie po válce s Gruzií v roce 2008. Moskva regionům poskytla rozsáhlou finanční podporu, nabídla obyvatelstvu ruské občanství a umístila tam několik tisíc ruských vojáků.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Policie obvinila dva muže a dvě ženy, kteří podle ní neoprávněně čerpali podporu určenou pro rodiny poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům. Získali tak zhruba 2,8 milionu korun. Pokud by jim byly proplacené další podané žádosti, které ale úřad práce zamítl, navýšila by se podle vyšetřovatelů škoda o více než tři miliony korun. Peníze utráceli za nákupy a drahé dovolené, informovala dnes ČTK mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.
Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Žáci a studenti na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestují.
Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl při návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel dříve informoval, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Je potřeba pokračovat ve válečném úsilí a zvýšit tlak zejména na ruskou ekonomiku,“ řekl Macron. „Nesmíme podléhat žádnému zdání o rozdělení mezi Evropany a Američany. Potřebujeme Spojené státy, abychom měli mír. Spojené státy potřebují nás, aby byl tento mír pevný a trvalý,“ doplnil francouzský prezident v poslední den své oficiální návštěvy v Číně.
Dvanáctiletý chlapec přišel o život a další tři lidé utrpěli zranění při náletu ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodu Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
Kvůli ruských útokům na ukrajinskou energetiku se bez elektřiny ocitli odběratelé ve Vinnycké, Dněpropetrovské, Doněcké a Oděské oblasti, informovalo ukrajinské ministerstvo energetiky. Na opravě způsobených škod se pracuje, ujistilo.
Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem by se mohla uskutečnit v nejbližší budoucnosti. Rusko-americká jednání o urovnání konfliktu na Ukrajině pokročila, Moskva je dál připravena spolupracovat s nynějším týmem amerických vyjednavačů. Uvedl to dnes podle tiskových agentur poradce Kremlu Jurij Ušakov.
Rusko čeká na reakci Spojených států po úterním jednání v Kremlu s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, který je zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dnes to podle agentury Reuters uvedl Jurij Ušakov, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Ušakova nyní nejsou v plánu ani další jednání s Witkoffem ani telefonát mezi Trumpem a Putinem. Jednání se týkala možnosti zastavit boje na Ukrajině.
„Nyní čekáme na reakci našich amerických kolegů na jednání, která jsme měli v úterý,“ řekl Ušakov ruským médiím.
Svět by se měl vrátit k míru, řekl dnes indický premiér Naréndra Módí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na úvod společného jednání v Dillí. Putin indickému premiérovi poděkoval za pozornost, kterou Indie věnuje mírovému úsilí na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Ruský prezident přijel do Indie ve čtvrtek na dvoudenní státní návštěvu, která je první po čtyřech letech.
Turecké ministerstvo zahraničí si předvolalo zástupce velvyslanectví Ukrajiny i Ruska kvůli nedávným útokům bezposádkových plavidel na tankery v Černém moři. Ministr energetiky Alparslan Bayraktar už dříve uvedl, že Ankara vyzvala Moskvu i Kyjev, aby neútočily na energetickou infrastrukturu.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Moskevský soud poslal na 21 let do vězení čtyřiatřicetiletého fyzika Arťoma Chorošilova, kterého uznal vinným z vlastizrady, útoku na kritickou infrastrukturu, přípravy sabotáže a výroby výbušnin. Informoval o tom dnes nezávislý server Mediazona, podle něhož soud uložil Chorošilovi také pokutu ve výši 700.000 rublů (asi 188.000 Kč). Vědec podobnou sumu poslal před třemi roky ukrajinským organizacím.
Státní hrad a zámek Český Krumlov je nově při ozbrojeném konfliktu pod zvýšenou ochranou podle Haagské úmluvy o ochraně kulturního dědictví. Dnes o tom v Paříži rozhodl příslušný výbor Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), na jejímž seznamu světového kulturního dědictví je Český Krumlov zapsaný. Podobnou zvýšenou ochranu měla v Česku dosud jen brněnská Vila Tugendhat. ČTK to dnes sdělila mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Blanka Černá.
Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval dnes deník The Irish Times. Ukrajinský prezident v ten den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Drony se objevily poblíž irského pobřeží v době, kdy měl kolem prolétnout ukrajinský prezidentský speciál. Letadlo s prezidentem však přiletělo dříve, než bylo plánováno, a drony proto nepředstavovaly bezprostřední nebezpečí.
Není známo, odkud drony pocházely. Jejich dolet a čas ve vzduchu naznačují, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedly zdroje irského média. Podle úřadů šlo spíše o pokus narušit letový provoz než o možný útok na prezidentské letadlo.
Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O dnešním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
Rusko posílá odvlečené ukrajinské děti do převýchovných táborů v Severní Koreji, uvedl dnes ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, který Moskvu obvinil z toho, že pokračuje v systematickém porušování mezinárodního humanitárního práva. Podle ukrajinského Regionálního střediska pro lidská práva (RCHR) bylo zaznamenáno 165 táborů, ve kterých jsou ukrajinské děti rusifikovány a militarizovány, dodal veřejný ochránce práv. Tábory jsou podle něj na Rusy okupovaných ukrajinských územích, v Rusku, Bělorusku a KLDR. Moskva se nevyjádřila.
„Nucené přesídlování dětí, jejich rusifikace a militarizace jsou hrubým porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvedl na platformě Telegram Lubinec. „Rusku nezáleží na osudech ukrajinských dětí. Pro zemi-agresora jsou pouze zdrojem pro budoucí války proti západnímu světu,“ napsal dále ukrajinský činitel s výzvou, že je nutné nalézt všechny odvlečené děti a vrátit je domů: „Ukrajinské děti nemohou být zbraní v rukou agresora.“
Severoatlantická aliance kvůli aktuálním hrozbám převede obranné plánování pro Dánsko, Švédsko a Finsko z operačního velitelství v nizozemském Brunssumu do amerického Norfolku. Dnes to podle agentury DPA oznámil vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich. DPA poznamenala, že pod Norfolk již nyní spadají Atlantik, Arktida, Grónsko, Island, Norsko a Británie.
„Vzhledem k celosvětové koordinaci našich protivníků je nezbytné co nejvíce posílit euroatlantický prostor a upevnit naši přítomnost na severu,“ řekl Grynkewich na strategickém velitelství NATO v belgickém městě Mons. Poznamenal, že Norfolk je strategickým mostem mezi Severní Amerikou a Evropou.
Stejně jako v ruskojazyčné oblasti Donbasu na východě Ukrajiny využila Moskva uznání odtržených regionů a udělování občanství k udržení ozbrojené přítomnosti v částech bývalého Sovětského svazu, které považuje za součást své přirozené sféry vlivu.
Na Ukrajině dlouhodobá podpora ozbrojených separatistů v Doněcku a Luhansku poskytla Rusku základ pro únorové zahájení rozsáhlé vojenské invaze, jejímž jedním z proklamovaných cílů je „osvobodit“ celý Donbas.
