Jižní Osetie se přibližuje Rusku? Vůdce separatistů rozhodl o termínu referenda
Referendum o připojení gruzínské separatistické oblasti Jižní Osetie k Rusku se bude konat 17. července. Podle agentury TASS o tom dnes rozhodl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov, který o záměru tento krok učinit po vzoru předáků proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny informoval koncem března.
„Centrální volební komise jednomyslně podpořila iniciativu o začlenění Jižní Osetie do Ruska. Dokumenty byly předány soudu. Čekáme na jeho rozhodnutí a už velmi brzy se uskuteční náš velký sen,“ prohlásil dnes podle listu Kommersant Bibilov.
Deník připomněl, že Bibilov v čele Jižní Osetie skončí poté, co uplynulý víkend prohrál v prezidentských volbách. Porážku 8. května přiznal, nicméně hned nazítří potvrdil, že se referendum o spojení s Ruskem bude konat.
Jeho vítězný sok Alan Gaglojev k tomu ve středu řekl, že v Jižní Osetii se referendum o vstupu do Ruské federace uskuteční, jakmile „nadejde čas a Moskva k tomu dá odpovídající signál“.
Rusko zatím jako jediné uznalo nezávislost Jižní Osetie a také další odštěpenecké gruzínské oblasti Abcházie po válce s Gruzií v roce 2008. Moskva regionům poskytla rozsáhlou finanční podporu, nabídla obyvatelstvu ruské občanství a umístila tam několik tisíc ruských vojáků.
Prezidenti USA a Číny telefonicky mluvili o připojení Tchaj-wanu k Číně a o názorových rozdílech v řešení války na Ukrajině, píše agentura Reuters.
Evropské protinávrhy k 28bodovému mírovému plánu pro Ukrajinu, který vypracovaly Spojené státy, na první pohled nejsou konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Řekl to dnes poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Mnohé body amerického mírového plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.
Volodymyr Zelenskyj na facebooku uvedl, že dnes večer očekává od jím vyslané delegace kompletní zprávu o jednání v Ženevě a hlavních bodech, na které se zaměřili partneři Ukrajiny. „Na základě těchto zpráv stanovíme další kroky a jejich načasování. Budeme pokračovat v koordinaci s Evropou a dalšími světovými partnery,“ dodal Zelenskyj.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
„Putin poznamenal, že tyto návrhy v podobě, kterou jsme viděli, jsou v souladu s diskuzemi na rusko-americkém summitu na Aljašce a v zásadě by mohly tvořit základ pro konečné mírové urovnání,“ cituje ruská agentura Interfax prohlášení Kremlu, které zmiňuje srpnové setkání Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce.
Německý kancléř Friedrich Merz po dnešních rozhovorech evropských lídrů v angolské Luandě řekl, že Rusko musí být přítomno u jednání o míru na Ukrajině. Dodal, že je to další krok poté, co si Spojené státy a Evropa vyjasní jednotlivé kroky vedoucí k míru na Ukrajině. Zároveň uvedl, že tento týden neočekává uzavření mírové dohody, píše agentura AFP.
Žádná dohoda týkající se Ukrajiny nesmí ohrozit bezpečnost Polska a Evropy, naopak by ji měla posílit, a nesmí ani oslabit Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes řekl polský premiér Donald Tusk na okraj summitu EU a Africké unie v Luandě poté, co v Ženevě skončila jednání o rusko-americkém plánu na ukončení války na Ukrajině.
Lídři zemí Evropské unie podle premiéra v demisi Petra Fialy získali na dnešní schůzce v Angole informace o ženevských jednáních mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Jednání potvrdilo společnou pozici unijních zemí, řekl Fiala novinářům v Luandě, kde je na summitu EU s Africkou unií. Naplňuje se podle něj požadavek evropských států, aby byly zapojené do všech částí vyjednávání, které se týkají unie a Severoatlantické aliance (NATO).
Server Ukrajinska pravda později s odvoláním na místní úřady napsal, že ruský útok na město Cherson dnes ráno zabil jednašedesátiletou ženu. Ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne mezitím uvedla, že ruský dronový útok na vesnici Veseljanka v Záporožské oblasti zabil řidiče mikrobusu.
Polská prokuratura v případě nedávné sabotáže na železniční trati, po níž je převážena také vojenská pomoc pro Ukrajinu, obvinila třetího občana Ukrajiny. Dnes o tom podle serveru onet.pl informovali vyšetřovatelé. Podle polských úřadů skupina pracovala na objednávku Ruska. Moskva odpovědnost za sabotáž na trati mezi Varšavou a Lublinem popřela.
Evropská unie je odhodlána i nadále poskytovat ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému veškerou nezbytnou podporu, ať již jde o podporu diplomatickou, vojenskou, či ekonomickou. Po dnešním jednání unijních lídrů v Angole to prohlásil šéf unijních summitů António Costa. Jednání v Luandě podle předsedkyně Evropské komise potvrdilo, že je EU jednotná v podpoře Ukrajiny. Ukrajinské území a svrchovanost musí být respektovány, dodala Ursula von der Leyenová.
„Spojené státy a Ukrajina nás informovaly, že diskuse byly konstruktivní a že v několika otázkách bylo dosaženo pokroku,“ uvedl Costa v souvislosti s jednáním v Ženevě. USA a Ukrajina v noci na dnešek ve společném prohlášení uvedly, že vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války na Ukrajině. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
V jednáních o Ukrajině bylo dosaženo konstruktivního pokroku, uvedla dnes mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. V úterý se podle ní uskuteční jednání takzvané koalice ochotných prostřednictvím videokonference. O situaci na Ukrajině jednali dnes na okraj summitu EU a Africké unie rovněž unijní prezidenti a premiéři, někteří přímo v Luandě, jiní připojení on-line.
Jednání v Ženevě mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny a za účasti Evropy o americkém plánu na ukončení války přinášejí mnohem více pozitivní atmosféry, pohledy se sjednocují. Po dnešním jednání s polským protějškem Karolem Nawrockým v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Plán podle něj musí respektovat mezinárodní normy a pravidla, neměl by vést k popření základních principů bezpečnostní architektury.
Česko a Polsko sdílí pohled na válku na Ukrajině, jednoznačně vnímají obranu napadené země jako otázku vlastní bezpečnosti, pokračoval prezident Petr Pavel. Země podle něj stejně nahlíží také na Rusko, které vnímají jako nejzásadnější hrozbu pro evropskou bezpečnost. Podle polského prezidenta Rusko představuje hrozbu pro demokracii v celé Evropě.
„Naše pohledy na zahraniční a bezpečnostní politiku jsou si velice blízké. Zároveň máme také mnoho ekonomických kontaktů, protože Polsko je naším druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem,“ řekl Pavel.
Jednání v Ženevě o americkém plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině zřejmě skončila. Na svém webu to dnes napsala stanice BBC, podle níž všichni klíčoví vyjednávači švýcarské město po intenzivních nedělních hovorech opouštějí. Ze Ženevy odcestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio a ukrajinská delegace se vrací do Kyjeva, píše britská veřejnoprávní stanice s odvoláním na ukrajinská média. Odjel podle ní také britský bezpečnostní poradce Jonathan Powell.
Rubio před odletem ze Ženevy řekl, že jednání budou pokračovat na technické úrovni. „Máme celou řadu lidí na technických úrovních, kteří na tom na plný úvazek pracují,“ cituje BBC amerického ministra. „Existuje několik technických otázek, na které očekáváme odpovědi nebo návrhy v příštích 24 hodinách. Je to pokračující proces,“ dodal šéf americké diplomacie, který už dříve prohlásil, že se v Ženevě podařilo dosáhnout velkého pokroku. Účastníci jednání nyní podle Rubia podají zprávy svým prezidentům.
Kreml nedostal oficiální informace o výsledcích jednání o míru na Ukrajině, které se konalo v neděli v Ženevě. Dnes to řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Zástupci Spojených států a Ukrajiny po schůzce oznámili, že vypracovali aktualizovaný a zpřesněný rámec pro ukončení tři a tři čtvrtě roku trvající ruské agrese proti Ukrajině.
Peskov se k výsledkům jednání v Ženevě, z nichž podrobnosti nejsou známy, nechtěl vyjadřovat. Podle něho je třeba se vyjadřovat k informacím přicházejícím oficiální cestou. „Takové informace zatím nemáme,“ řekl mluvčí Kremlu a dodal, že zástupci Ruska nebudou o detailech návrhu diskutovat prostřednictvím médií.
Na Pražský hrad dnes dopoledne dorazil polský prezident Karol Nawrocki. S českým protějškem Petrem Pavlem bude hovořit o ruské agresi proti Ukrajině či spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Nawrockého doprovází na cestě manželka Marta, Pavel polský prezidentský pár přivítal společně s chotí Evou.
Kyjev bude se svými partnery dále pracovat na kompromisech v amerických mírových návrzích, aby Ukrajinu posílil, ne oslabil, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a mírového plánu musí být ukrajinské členství v Evropské unii a NATO.
Ukrajina informuje o noční likvidaci 125 ruských dronů ze 162 vyslaných strojů, Rusko před tím hlásilo sestřelení 93 ukrajinských bezpilotních letounů.
Stanice CNN v noci na dnešek s odvoláním na vysoce postaveného činitele z americké diplomacie uvedla, že americký ministr zahraničí Rubio odletěl ze Ženevy a vrací se do Washingtonu. V současné chvíli není jasné, zda Švýcarsko opustili i další američtí představitelé, uvedla CNN.
Český prezident Petr Pavel věří, že příští vláda pochopí, že podpora Ukrajiny je výrazem české jistoty ohledně toho, že mezinárodní právo chrání Česko stejně, jako chrání jiné země. Řekl to v rozhovoru pro polskou televizi TVN24, která o něm informuje na svých internetových stránkách. Za velmi nešťastné gesto považuje rozhodnutí nového předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury o stažení ukrajinské vlajky z budovy parlamentu.
Pavel připouští, že pravděpodobná příští česká vláda bude méně rozhodná co do solidarity s Ukrajinou, která se tři a tři čtvrtě roku brání ruské invazi. „Věřím, že... i tak pochopí, že podpora Ukrajiny není výrazem lásky nebo také nenávisti vůči Ukrajině. Je to výraz naší jistoty tím, že mezinárodní zásady a normy nás chrání stejně jako všechny jiné,“ řekl prezident. „Proto věřím, že je v našem zájmu, abychom podporovali Ukrajinu a podporovali vítězství vlády práva, a ne práva silnějšího,“ dodal.
Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou o americkém plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině přinesla pokrok, stále však zbývá vyřešit zásadní otázky. Uvedl to dnes finský prezident Alexander Stubb s odkazem na nedělní schůzky zástupců Washingtonu a Kyjeva v Ženevě.
„Dnes ráno jsem hovořil se (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským. Vítám pokrok, kterého bylo dosaženo na včerejších jednáních mezi USA a Ukrajinou v Ženevě,“ uvedl Stubb na síti X. „Veškerá rozhodnutí, která spadají do pravomoci EU nebo NATO, budou projednána a rozhodnuta členy EU a NATO v samostatném procesu,“ napsal také finský prezident.
Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde ze včera na dnešek útočili Rusové.
Stejně jako v ruskojazyčné oblasti Donbasu na východě Ukrajiny využila Moskva uznání odtržených regionů a udělování občanství k udržení ozbrojené přítomnosti v částech bývalého Sovětského svazu, které považuje za součást své přirozené sféry vlivu.
Na Ukrajině dlouhodobá podpora ozbrojených separatistů v Doněcku a Luhansku poskytla Rusku základ pro únorové zahájení rozsáhlé vojenské invaze, jejímž jedním z proklamovaných cílů je „osvobodit“ celý Donbas.
