Jižní Osetie se přibližuje Rusku? Vůdce separatistů rozhodl o termínu referenda
Referendum o připojení gruzínské separatistické oblasti Jižní Osetie k Rusku se bude konat 17. července. Podle agentury TASS o tom dnes rozhodl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov, který o záměru tento krok učinit po vzoru předáků proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny informoval koncem března.
„Centrální volební komise jednomyslně podpořila iniciativu o začlenění Jižní Osetie do Ruska. Dokumenty byly předány soudu. Čekáme na jeho rozhodnutí a už velmi brzy se uskuteční náš velký sen,“ prohlásil dnes podle listu Kommersant Bibilov.
Deník připomněl, že Bibilov v čele Jižní Osetie skončí poté, co uplynulý víkend prohrál v prezidentských volbách. Porážku 8. května přiznal, nicméně hned nazítří potvrdil, že se referendum o spojení s Ruskem bude konat.
Jeho vítězný sok Alan Gaglojev k tomu ve středu řekl, že v Jižní Osetii se referendum o vstupu do Ruské federace uskuteční, jakmile „nadejde čas a Moskva k tomu dá odpovídající signál“.
Rusko zatím jako jediné uznalo nezávislost Jižní Osetie a také další odštěpenecké gruzínské oblasti Abcházie po válce s Gruzií v roce 2008. Moskva regionům poskytla rozsáhlou finanční podporu, nabídla obyvatelstvu ruské občanství a umístila tam několik tisíc ruských vojáků.
Ázerbájdžán zrušil všechny plánované ruské kulturní akce v zakavkazské zemi na protest proti tomu, že dva příslušníci ázerbájdžánské diaspory přišli o život při zatýkání v Jekatěrinburgu na Urale. Uvedla to dnes agentura AP s odvoláním na vyjádření ázerbájdžánského ministerstva kultury. Baku podle serveru The Moscow Times zrušilo také návštěvu místopředsedy ruské vlády Alexeje Overčuka a návštěvu ázerbájdžánské parlamentní delegace v Rusku. Kreml vyjádřil nad počínáním Baku politování.
Jakkoli Moskva a Kyjev hovoří o možném míru, válka se ještě zintenzivnila. Minulý měsíc ruské síly obsadily asi 200 kilometrů čtverečních v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a pronikly do Dněpropetrovské oblasti. Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State, pokládaného za blízký armádě, ukazují, že Rusové nyní ovládají 113.588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, uvedl Reuters.
Ruské jednotky dobyly první vesnici v Dněpropetrovské oblasti na východě centrální části Ukrajiny, tvrdí ruská státní média a prováleční blogeři. Tato tvrzení dosud nepotvrdily ani ukrajinské zdroje, ani ruské ministerstvo obrany, napsala agentura Reuters.
Tři raněné si dnes vyžádal útok ruských dronů na Kryvyj Rih, informoval šéf obrany tohoto průmyslového města Oleksandr Vilkul. Ruské dělostřelectvo při ranním ostřelování vsi Dmytrivka zabilo 49letého muže a zranilo 37letou ženu, uvedl šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim.
„Česko příliš dlouho vybíralo mírovou dividendu, každý stát NATO musí především zajistit svou bezpečnost,“ řekl prezident Petr Pavel na Dni ozbrojených sil.
Dva mrtvé a osm zraněných si vyžádal nálet ruských dronů na Charkovskou oblast. Rusko vyslalo více než stovku dronů, po rekordním útoku o noc dříve.
Šéf německé diplomacie zároveň obvinil Moskvu, že nemá zájem řešit situaci jednáním a že se snaží pouze o ukrajinskou kapitulaci. „Zatímco Kyjev je připraven na skutečné jednání, (ruský prezident Vladimir) Putin se nevzdává svých maximalistických požadavků; nechce vyjednávání, ale kapitulaci,“ prohlásil německý ministr. Podle jeho slov svoboda a budoucnost Ukrajiny jsou nejdůležitějšími úkoly německé zahraniční a bezpečnostní politiky.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes přijel do Kyjeva, kde chce podle agentury DPA jednat o další podpoře Ukrajiny, která přes tři roky čelí ruské agresi. „Nadále stojíme po boku Ukrajiny, aby se mohla úspěšně bránit,“ prohlásil ministr. Dodal, že německá pomoc se bude týkat vzdušné obrany i jiných zbraní a že Berlín rovněž Kyjevu poskytne ekonomickou a humanitární podporu.
Rusové přišli za posledních 24 hodin znovu o více než tisícovku vojáků. Podle pravidelného hlášení ukrajinské armády ztratili 1070 mužů - do statistik se počátají jak padlí, tak vážně zranění, kteří nemohou pokračovat v boji. Data přinesl Kyiv Independent.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of June 30, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/RYd9p3P0P2
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) June 30, 2025
Globální sankce proti Rusku musí být nyní jednou z hlavních priorit, uvedl ve svém videoposelství prezident Volodymyr Zelenskyj. Jsou podle něj skutečným nástrojem pro omezení strategických schopností a potenciálu Ruska a musí stále více a bolestivěji omezovat jeho schopnost pokračovat ve válce.
„Naše instituce pracují na synchronizaci evropských a ukrajinských sankcí. Rovněž plně slaďujeme evropský balíček sankcí zaměřený na režim v Íránu,“ prohlásil.
Prezident Volodymyr Zelenskyj udělil titul Hrdina Ukrajiny pilotovi stíhačky F-16, který zahynul při nočním masivním ruském leteckém útoku. Maksym Ustymenko, narozený v roce 1993, byl zabit po sestřelení sedmi vzdušných cílů, uvedlo letectvo v prohlášení. Dodalo, že jeho letoun byl poškozen, když se snažil sestřelit poslední z nich.
Senátor Lindsey Graham po jednání s Donaldem Trumpem prohlásil, že americký prezident souhlasí, aby Senát po skončení červencových kongresových prázdnin hlasoval o návrhu zákona o uvalení nových sankcí na Rusko.
„Poprvé mi včera prezident řekl: ‚Je čas posunout váš návrh zákona,‘“ řekl Graham v rozhovoru pro ABC News a zdůraznil, že následně bude na Trumpovi, zda bude návrh zákona nakonec podepsán.
Ukrajinské ministerstvo obrany schválilo pozemní robotický komplet ukrajinské výroby „Murakha“ („Mravenec“) pro bojové operace. Ukrajina od roku 2024 stupňuje vývoj robotiky v naději, že masová výroba bezpilotních pozemních prostředků (UGV) „minimalizuje účast člověka na bojišti“.
Murakha je pásová robotická platforma určená k podpoře frontových jednotek pracujících v náročných podmínkách, například pod palbou nepřátelského dělostřelectva a v silně zaminovaném terénu, uvedlo ministerstvo obrany.
Spojené státy zrušily sankce na plánované rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks, oznámil dnes podle agentury Bloomberg maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Sankce na maďarský projekt jaderné energetiky uvalil někdejší americký prezident Joe Biden, předchůdce současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.
„Stavební práce v jaderné elektrárně Paks, která leží přibližně 130 kilometrů na jih od hlavního města Budapešť, se tím pádem mohou zrychlit,“ sdělil Szijjártó v prohlášení. Rozšiřování jaderné elektrárny Paks vede ruský atomový koncern Rosatom.
Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret o odstoupení od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min. „Rusko není smluvní stranou této úmluvy a ve velkém používá miny proti naší armádě a civilistům,“ uvedl Roman Kostenko, tajemník parlamentního výboru pro obranu.
Česko nemá podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) žádné náznaky, které by potvrzovaly, že české firmy dodávají Rusku obráběcí stroje určené k výrobě zbraní. Ministr to uvedl na dotaz serveru iROZHLAS.cz. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden novinářům řekl bez konkrétních jmen, že stroje, které lze využít pro výrobu zbraní, dodává osm českých firem. Vyzval k sankcím.
„Na základě informací získaných od ukrajinské strany jsme neidentifikovali žádné náznaky, které by potvrzovaly, že skutečně došlo k proliferaci daných položek do Ruska,“ uvedl ministr Lipavský. Podle něj jde spíše o poptávky či objednávky ruské strany. „Zároveň platí, že uzavřená diplomatická jednání resort nekomentuje,“ doplnil.
Jedna žena zahynula a další utrpěla zranění při ukrajinském dronovém útoku na město Bokovo-Chrustalne v Ruskem okupované části Luhanské oblasti, informuje ruská státní tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na místní ruské úřady. Další dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském vzdušném úderu na ruské město Brjansk, oznámil gubernátor Brjanské oblasti.
Ukrajinský úder na Bokovo-Chrustalne zasáhl obytnou budovu, uvedly místní úřady s tím, že jedna žena při něm přišla o život a další zraněné zdravotníci poskytli pomoc. Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury AP oznámilo, že Rusko v noci na dnešek sestřelilo tři ukrajinské drony.
Obrazem: Hendikepovaní veteráni na soutěži ve Lvově
Šéf ruské rozvědky (SVR) Sergej Naryškin dnes v ruské státní televizi oznámil, že telefonicky hovořil s ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johnem Ratcliffem. Naryškin uvedl, že se s Ratcliffem dohodli, že se mohou kdykoliv kontaktovat, píší agentury.
„Telefonicky jsem mluvil se svým americkým protějškem a domluvili jsme se, že si můžeme kdykoli zavolat a prodiskutovat otázky, které nás zajímají,“ řekl Naryškin, aniž by uvedl podrobnosti. Naposledy podle oficiální zprávy telefonoval s šéfem CIA 11. března.
Evropští spojenci jsou dnes zajedno v tom, že zřejmě nejsilnějším argumentem, který by mohl přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jednal o míru na Ukrajině, je ekonomika a finance, nikoli vojenské prostředky. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Nynější sankce vůči Rusku podle něj nejsou dostatečně silné, případně se je Rusko naučilo obcházet. Nejsou proto rozhodujícím faktorem, který by Putina dotlačil k jednacímu stolu.
„Na jedné straně musíme podporovat Ukrajinu vojensky, protože stále jde o to, aby udržela co nejvíce ze svého území, aby její vyjednávací pozice v jednání, které v nějakém okamžiku začnou, aby byla co nejsilnější. Ale na druhé straně, Rusko bude asi ochotno jednat pouze tehdy, když ucítí, že nemá jinou možnost,“ míní prezident.
Stejně jako v ruskojazyčné oblasti Donbasu na východě Ukrajiny využila Moskva uznání odtržených regionů a udělování občanství k udržení ozbrojené přítomnosti v částech bývalého Sovětského svazu, které považuje za součást své přirozené sféry vlivu.
Na Ukrajině dlouhodobá podpora ozbrojených separatistů v Doněcku a Luhansku poskytla Rusku základ pro únorové zahájení rozsáhlé vojenské invaze, jejímž jedním z proklamovaných cílů je „osvobodit“ celý Donbas.
