Jižní Osetie se přibližuje Rusku? Vůdce separatistů rozhodl o termínu referenda

Ukrajina potřebuje od svých spojenců další prostředky protivzdušné obrany, zdůraznil dnes na virtuálním jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AP řekl, že Ukrajina potřebuje k ochraně svých měst alespoň sedm amerických komplexů Patriot a příslušné střely.

„To je to, co nyní může a mělo by zachraňovat životy,“ prohlásil prezident země, která se už déle než dva roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Podle agentury Reuters také uvedl, že jen v letošním roce Rusko zaútočilo na Ukrajinu už 9000 leteckými naváděnými pumami. „Musíme mít možnost sestřelovat bojové letouny, aby se nepřibližovaly k našim pozicím a hranicím,“ sdělil.

Je naivní se domnívat, že pokud by Rusko zvítězilo na Ukrajině, jeho tanky se na našich hranicích zastaví. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl v projevu na univerzitě Ludovika v Budapešti, kde dopoledne jednal se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem.

„Dnes ty stejné tanky, které sledovali naši otcové a dědečkové v ulicích Budapešti a Prahy, zabíjí lidi na Ukrajině,“ uvedl šéf české diplomacie. „Scenérie se mění, ruská imperiální krutost pokračuje,“ doplnil. Cílem Ruska je podle něj zničit Ukrajinu a přizpůsobit ji vlastnímu brutálnímu stylu myšlení. „Je to o rozvrácení naší části Evropy,“ konstatoval Lipavský.

Ruské úřady zadržely novináře ruskojazyčné verze časopisu Forbes kvůli podezření z šíření falešných zpráv o ruské armádě, informoval web tohoto magazínu. Důvodem je podle novinářova právníka sdílení zprávy o vraždění civilistů v ukrajinském městě Buča na platformě Telegram.

Pro Rusko by bylo obtížnější pokračovat v invazi na Ukrajinu bez podpory Číny. Podle agentury AFP to dnes prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken po jednání s nejvýše postavenými čínskými představiteli, včetně prezidenta Si Ťin-pchinga. Předtím Blinken dlouze jednal s čínským ministrem zahraničí Wang Iem. Blinken uvedl, že jim své obavy ohledně podpory ruské válečné mašinerie sdělil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti dnešního výročí havárie Černobylské jaderné elektrárny varoval před rizikem jaderného incidentu v důsledku ruské okupace Ukrajiny. V příspěvku na sociální síti X znovu upozornil zejména na situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny, kterou Rusko obsadilo na začátku své rozsáhlé invaze v únoru 2022.

Největší hrozbou pro bezpečnost je ruský imperialismus, je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ruské agresi ubránila. Po jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem v Budapešti to řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Szijjártó zopakoval postoj Maďarska, které napadené zemi nedodává zbraně.

Španělsko ani Řecko nedodají Ukrajině systémy protivzdušné obrany, které Kyjev žádá k obraně před stupňujícími se ruskými útoky. Madrid však pošle baterii raket do systému Patriot. Informoval o tom dnes deník El País a agentura Reuters. Obě jihoevropské země byly v posledních dnech pod tlakem partnerů z Evropské unie, aby systémy Ukrajině poskytly.

Ukrajinský soud dnes poslal do vyšetřovací vazby ministra zemědělství Mykolu Solského, podezřelý je z nezákonného nákupu státních pozemků. Soudce stanovil kauci ve výši 75,7 milionu hřiven (asi 44,8 milionu korun), píše agentura Ukrinform. Solskyj obvinění odmítá. Týkají se událostí z let 2017 až 2021, tedy z doby před jeho nástupem do funkce.

Ukrajina dočasně stáhla z boje americké tanky Abrams M1A1, které se ukázaly být zranitelné při nasazení dronů, napsala agentura AP s odvoláním na představitele americké armády.

V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se přiznali, že ve dvou vesnicích, zavraždili tři lidi, včetně starostky obce Abrykosivka, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant. Jeden z předpokládaných pachatelů je recidivista ze Sibiře, který byl v Rusku dříve odsouzen i za vraždu. Nyní mu hrozí doživotí, dodal deník.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku vězení. Devatenáctiletý Alexandr Sněžkov dostal šest let. Oba byli odsouzeni za nápis „Smrt režimu“, který namalovali na periferii sibiřského města Čita, uvedl na svém ruskojazyčném webu server BBC News s odvoláním na ochránce lidských práv, kteří proces sledovali.

Prokurátor požadoval pro Sněžkova sedm let a pro Lizunovovou pět let v trestanecké kolonii za to, že kromě zmíněného nápisu také informovali na sociálních sítích o „přímých protiválečných akcích“, zejména o podpalování vojenských správ.

Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelováních ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.

Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.

V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.

Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj, podezřelý z machinací se státními pozemky, předal ukrajinskému parlamentu rezignační dopis. Podle serveru RBK-Ukrajina to oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk.

Přes různé pohledy na ruskou hrozbu je důležité o tom s partnery upřímně mluvit. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) to řekl novinářům před dnešním odletem do Budapešti, kde se mimo jiné v pátek setká se svým protějškem Péterem Szijjártóem.

„Budeme se bavit o česko-maďarských vztazích, ale také bezpečnosti, ruské agresi proti Ukrajině a celkově o situaci v Evropě,“ řekl Lipavský. „Pohledy na ruskou hrozbu se liší, přesto si myslím, že je potřeba se státy, jako je Maďarsko, velmi pečlivě a upřímně o ruské hrozbě hovořit,“ poznamenal. Celá Evropa podle něj čelí ruské hybridní válce.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění dvou lotyšských diplomatů. Jde podle něj o reciproční krok za dřívější vykázání dvou pracovníků ruské ambasády z pobaltské země. Ruská státní agentura TASS dříve v souvislosti s dnešním předvoláním lotyšské chargé d'affaires na ministerstvo uvedla, že Riga na konci března prohlásila za persona non grata jednoho ruského diplomata.

Litva hodlá pomáhat ukrajinským úřadům s navracením ukrajinských mužů v branném věku, oznámil dnes podle serveru Delfi litevský ministr obrany Laurynas Kasčiúnas. Ve středu s podobným prohlášením přišlo Polsko.

„Nikdo je samozřejmě nebude svolávat a odvážet na Ukrajinu, to se nestane. Ale (tyto osoby je možné) omezit z hlediska sociálních dávek, pracovního povolení, dokladů. To jsou varianty, které slyším z polské strany,“ sdělil Kasčiúnas. Dodal, že zhodnotit, kolik Ukrajinců v branném věku pobývá v Litvě, je zatím těžké.

Evropský parlament (EP) vyzval lídry Evropské unie a členské státy, aby důrazně čelili pokusům o ruské vměšování. Takovéto ruské snahy musí mít následky, stojí v dnes schválené rezoluci. Dokument výslovně zmiňuje server Voice of Europe, který česká vláda koncem března zařadila na sankční seznam, protože ho podle českých zpravodajců provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.

Europoslanci v rezoluci vyjádřili zděšení nad věrohodnými obviněními, že někteří jejich kolegové byli placeni za šíření ruské propagandy a podíleli se na činnosti Voice of Europe v době, kdy Rusko vede agresivní válku proti Ukrajině.

Náčelník běloruské tajné služby KGB dnes prohlásil, že Bělorusko zmařilo útok dronů vypuštěných z Litvy na běloruské hlavní město Minsk a okolí. Pobaltská země, která je členem Severoatlantické aliance, tvrzení Minsku popřela a označila ho za nesmysl. Informovala o tom dnes agentura Reuters a také AP, která upozornila, že běloruská KGB pro svá tvrzení neposkytla důkazy ani nesdělila detaily.

„Výbor státní bezpečnosti (KGB) ve spolupráci s kolegy z dalších bezpečnostních složek v poslední době provedl řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit úderům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a jeho předměstích,“ prohlásil šéf KGB Ivan Tertel na dnešním zasedání Všeběloruského lidového shromáždění. To je orgán, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády. Tertel dále podle AP tvrdil, že „radikálové“ v Litvě a Polsku produkují drony k útoku na Bělorusko.