Třaskavá situace a problém pro Gruzii: Jižní Osetie se chce připojit k Rusku

Autor: ČTK - 
30. března 2022
•
21:23

Gruzínský separatistický region Jižní Osetie hodlá již brzy učinit kroky, které povedou k jeho připojení k Rusku. Podle tiskové služby ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko to řekl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov. V uplynulých dnech dali najevo podobný záměr předáci proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

„Věřím, že sjednocení s Ruskem je náš strategický cíl. Naše cesta, touha lidu. A touto cestou půjdeme. V nejbližší době podnikneme příslušné právní kroky. Republika Jižní Osetie bude součástí své historické vlasti – Ruska,“ uvádí se v Bibilovově prohlášení zveřejněném na webu Jednotného Ruska.

Škody po řádění Rusů v Sumské oblasti (29.3.2022)
Válka na Ukrajině Na Ukrajinu dorazilo 2000 vojáků z Gruzie. Rusové slibovali stažení vojsk, ale dál útočí

Podle agentury TASS předseda parlamentu Jižní Osetie Alan Tadtajev v této souvislosti řekl, že se k připojení k Rusku již brzy uskuteční referendum. Konkrétní termín jeho uspořádání však nezmínil.

Video se připravuje ...

Rusko zatím jako jediné uznalo nezávislost Jižní Osetie a také další odštěpenecké gruzínské oblasti Abcházie po válce s Gruzií v roce 2008. Moskva regionům poskytla rozsáhlou finanční podporu, nabídla obyvatelstvu ruské občanství a umístila tam několik tisíc ruských vojáků.

Rusko-gruzínská válka v srpnu 2008: Autonomní oblasti Abcházie a Jižní Osetie Rusko-gruzínská válka v srpnu 2008: Autonomní oblasti Abcházie a Jižní Osetie | Andrei nacu (CC BY-SA 3.0)

Stejně jako v ruskojazyčné oblasti Donbasu na východě Ukrajiny využila Moskva uznání odtržených regionů a udělování občanství k udržení ozbrojené přítomnosti v částech bývalého Sovětského svazu, které považuje za součást své přirozené sféry vlivu.

Na Ukrajině dlouhodobá podpora ozbrojených separatistů v Doněcku a Luhansku poskytla Rusku základ pro únorové zahájení rozsáhlé vojenské invaze, jejímž jedním z proklamovaných cílů je „osvobodit“ celý Donbas.

15:50
Dnes

„Ruské střely znovu porušily polský vzdušný prostor. Řadí se to do série ruských provokací,“ tweetovalo německé ministerstvo zahraničí. „Místo připravenosti jednat signalizuje Putin pravý opak: sází na konfrontaci. Stojíme pevně po boku Polska, našeho souseda a spojence v NATO,“ dodalo.

15:48
Dnes

Příjmy ruského rozpočtu z daní z ropy a plynu budou podle výpočtů agentury Reuters v listopadu meziročně vyšší o 45 procent a dosáhnou 770 miliard rublů (téměř 209 miliard Kč). Za leden až listopad by pak měly dosáhnout 7,2 bilionu rublů, což bude o deset procent méně než loni. Příjmy z ropy a plynu tvoří přibližně pětinu celkového státního příjmu.

Ceny ropy letos vzrostly kvůli dopadům války, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu. Výpočty agentury Reuters vycházejí z údajů o těžbě ropy a plynu, objemu zpracování v rafineriích a o dodávkách na domácí i vývozní trhy.

Ruský rozpočet na letošní rok počítá s příjmy z ropy a plynu 7,58 bilionu rublů. Celkové příjmy rozpočtu mají činit 41,1822 bilionu rublů. Loni příjmy rozpočtu z ropy a plynu klesly o 24 procent na 8,48 bilionu rublů, což byla nejnižší úroveň od roku 2020, kdy poptávku po energiích a ceny zasáhla pandemie nemoci covid-19.

15:29
Dnes

Je spíše otázkou času, kdy se incident podobný tomu v Polsku stane také v České republice, uvedl dnes prezident Petr Pavel. Na jihovýchodě Polska se dnes zřítily dvě střely a proudový dron, podle polského premiéra Donalda Tuska byly ruské a šlo o cílenou provokaci. Pavel novinářům na závěr návštěvy Olomouckého kraje řekl, že Rusko považuje za legitimní cíl každou zemi, která podporuje Ukrajinu. Podobných incidentů byly podle českého prezidenta v poslední době desítky. Pavel míní, že Rusko se snaží hybridním působením rozdělit evropské země a vytvořit si co nejsilnější pozici, aby jim mohlo diktovat podmínky. Evropa by proto měla vůči Moskvě postupovat jednotně, dodal.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa