Třaskavá situace a problém pro Gruzii: Jižní Osetie se chce připojit k Rusku

Autor: ČTK - 
30. března 2022
•
21:23

Gruzínský separatistický region Jižní Osetie hodlá již brzy učinit kroky, které povedou k jeho připojení k Rusku. Podle tiskové služby ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko to řekl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov. V uplynulých dnech dali najevo podobný záměr předáci proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

„Věřím, že sjednocení s Ruskem je náš strategický cíl. Naše cesta, touha lidu. A touto cestou půjdeme. V nejbližší době podnikneme příslušné právní kroky. Republika Jižní Osetie bude součástí své historické vlasti – Ruska,“ uvádí se v Bibilovově prohlášení zveřejněném na webu Jednotného Ruska.

Škody po řádění Rusů v Sumské oblasti (29.3.2022)
Válka na Ukrajině Na Ukrajinu dorazilo 2000 vojáků z Gruzie. Rusové slibovali stažení vojsk, ale dál útočí

Podle agentury TASS předseda parlamentu Jižní Osetie Alan Tadtajev v této souvislosti řekl, že se k připojení k Rusku již brzy uskuteční referendum. Konkrétní termín jeho uspořádání však nezmínil.

Video se připravuje ...

Rusko zatím jako jediné uznalo nezávislost Jižní Osetie a také další odštěpenecké gruzínské oblasti Abcházie po válce s Gruzií v roce 2008. Moskva regionům poskytla rozsáhlou finanční podporu, nabídla obyvatelstvu ruské občanství a umístila tam několik tisíc ruských vojáků.

Rusko-gruzínská válka v srpnu 2008: Autonomní oblasti Abcházie a Jižní Osetie Rusko-gruzínská válka v srpnu 2008: Autonomní oblasti Abcházie a Jižní Osetie | Andrei nacu (CC BY-SA 3.0)

Stejně jako v ruskojazyčné oblasti Donbasu na východě Ukrajiny využila Moskva uznání odtržených regionů a udělování občanství k udržení ozbrojené přítomnosti v částech bývalého Sovětského svazu, které považuje za součást své přirozené sféry vlivu.

Na Ukrajině dlouhodobá podpora ozbrojených separatistů v Doněcku a Luhansku poskytla Rusku základ pro únorové zahájení rozsáhlé vojenské invaze, jejímž jedním z proklamovaných cílů je „osvobodit“ celý Donbas.

9:26
Dnes

V ruské Kaliningradské oblasti poprvé od vpádu Ruska na Ukrajinu zněly poplašné sirény, uvádějí média. Protivzdušná obrana prý pracovala v Baltijsku.

9:16
Dnes

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

Po zásahu dronu v domě vznikl požár a zničené jsou byty od prvního po páté podlaží, uvedl Tkačenko. Záchranáři evakuovali jeho obyvatele. Tlaková vlna poškodila i nedalekou budovu mateřské školy. Jedním ze zraněných je teenager, druhým mladá žena. V troskách domu může být sedm lidí, uvedli záchranáři. Rozebírají je a hledají v nich pohřešované. 

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa