Český záchranář s týmem pomáhá na Ukrajině: Práce mají hodně a občas jim nad hlavou proletí Suchoj
Bývalý záchranář Vít Samek se svým týmem pomáhá na Ukrajině ve dvou nemocnicích. Píše, že budou mít hodně práce, vysadili jabloň a sem tam jim nad hlavou proletí nějaká stíhačka. Mezitím hledají další posily.
Na Ukrajinu vyráželi před několika dny s tím, že budou pomáhat v jedné nemocnici v Ivano Frankivsku. Celkově jich vyjelo osm – jeden anesteziolog, tři intenzivní sestry, jedna všeobecná sestra, záchranář, dva ošetřovatelé, a navíc nepřijeli s prázdnou. Přivezli i velké množství zdravotnického materiálu.
„Už jsme rozházení do dvou nemocnic. A už teď víme, že nejméně někteří z nás tu budou mít práce jako na kostele,“ napsal Samek den po příjezdu na facebooku. Jak je na Ukrajině zvykem, zasadili na místě jabloň a pojmenovali ji „Český strom“.
Navštívili i tamního starostu. „Ukazoval nám prapor Buči, který jim Bučští poslali za jejich humanitární pomoc. Silný,“ dodal. Trochu vtipně pak dodal, že jim občas nad hlavou proletí Suchoj, tedy stíhačka.
Potřeba zdravotnického personálu ve válkou zmítané zemi je samozřejmě velká, a tak hledají i další posily. „Hledáme sestry a ošetřovatele, kteří mohou odjet ve středu 18. 5. nejméně na tejden. Maličkatým dílem přispějete k vítězství Ukrajiny v této *** válce. Budete mít zážitek na celej život. Stanete se členy místní mimořádné komunity. Dokonale poznáte, co znamená ukrajinská pohostinnost,“ dodal.
Chtějí prý otevřít most mezi Českem a touto ukrajinskou obcí. Pomáhat chtějí tak dlouho, jak to jen bude nutné. Zároveň chtějí začít i s psychologickou pomocí pro znásilněné ženy. Rozhodli se na to uvolnit milion korun.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
