14°C
Pražské školy čelí nejen kapacitním nesnázím. Dětí z Ukrajiny je moc, oproti českým mají odlišné znalosti
Některé základní školy (ZŠ) v Praze už po přijetí ukrajinských žáků naplnily svou kapacitu a v dalších se volná místa rychle zaplňují. Tam, kde zatím ukrajinské děti nemají, čekají na pokyny městských částí, které jejich umisťování do škol koordinují. Běženci z Ukrajiny se začleňují do běžných českých tříd nebo pro ně vznikají takzvané adaptační skupiny s důrazem na výuku češtiny. Vyplývá to z vyjádření ředitelů pražských škol, které dnes oslovila ČTK.
Senát dnes schválil návrh zvláštního zákona, který má umožnit zvýšení dosavadní kapacity škol bez stanovisek hygieniků a stavebního úřadu, která jsou jinak potřeba. Díky tomu by školy mohly přijmout další uprchlíky navíc. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Zaplněné školy
Například v ZŠ Vratislavova v Praze 2 se uprchlíky zaplnilo všech osm volných míst ve třídách druhého až osmého ročníku. Další zájemce o docházku škola hlásí městské části, která se pro ně snaží najít místo jinde, uvedl ředitel ZŠ Jiří Trunda.
Deset dětí z Ukrajiny přijala od pondělí také ZŠ Na Líše v Praze 4. Podle jejího ředitele Václava Hlinky, který v Praze zastupuje vedení Asociace ředitelů základních škol, vzaly některé školy v této městské části už i 30 ukrajinských uprchlíků a jsou na limitu své kapacity. Jinde podle něj mají školy poslední volná místa, která se v nejbližší době rovněž zaplní. „Dětí je víc, než kolik je schopná škola za běžných podmínek přijmout,“ řekl.
Postup při integraci Ukrajinců je podle Hlinky stejný jako u všech ostatních cizinců. „Přizpůsobuje se jim výuka v jednotlivých hodinách, což je náročnější pro všechny učitele. Pokud máme asistenta pedagoga, tak pomáhá on. Zkoušíme je zařazovat do vyučování a pak je učit češtinu a přechod z azbuky na latinku,“ popsal. ZŠ Vratislavova měla podle Trundy zkušenost s ukrajinskými žáky již dříve. „Máme už třetím rokem vícejazyčnou asistentku, což je paní učitelka, která vystudovala na Ukrajině a umí perfektně česky, takže ona si je vždy pátou hodinu bere a učí je češtinu,“ řekl.
Volné školy
Zatím žádní uprchlíci nenastoupili třeba do ZŠ Petřiny sever v Praze 6 nebo ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze 7. ZŠ Petřiny sever má podle ředitelky Jany Kindlové nyní šest volných míst a vyčkává pokynů městské části. Uprchlíci se podle ní už na školu obrátili, ale nebyli ze spádových oblasti. Ředitelka i bez ohledu na běžence čeká komplikace u dubnových zápisů. „My máme ve spádové oblasti mnohem víc prvňáčků, než jsme schopni jako škola pojmout,“ vysvětlila.
V Praze 7 se podle ředitele ZŠ Strossmayerovo náměstí Františka Rady jedná o vzniku adaptačních skupin, ve kterých by na ukrajinské žáky dohlíželi vyučující se znalostí ukrajinštiny a kde by se děti zároveň učily česky. Adaptační skupiny mají podle Rady začít fungovat příští týden. V jeho škole má být zatím jedna a časem možná ještě druhá. „Víc zřejmě prostorové možnosti ve škole neumožní,“ řekl. Asi až později se podle něj plánuje zařazování běženců do českých tříd. „Kapacity jsou ale problém,“ dodal.
Rada poukázal na to, že Ukrajinci sami často nevědí, zda a kdy se na Ukrajinu vrátí. „Všichni čekají, kam se to (s válkou na Ukrajině) posune teď v průběhu jara,“ řekl. Podle Trundy ale většina uprchlíků doufá, že v ČR nezůstane, a zapojuje se proto také do on-line výuky ukrajinských škol. Potíž při začleňování Ukrajinců do českého vzdělávání je podle něj nejen s jazykem, ale i s tím, že mají proti českým vrstevníkům odlišné znalosti. „My se to snažíme kombinovat s tím, aby oni se stíhali učit i podle svých osnov, protože to jsou všechno děti, jejichž rodiče doufají, že se co nejdřív vrátí na Ukrajinu,“ uzavřel.
„Nyní poskytujeme vojenské vybavení do války - tehdy jsme mohli poskytnout vojenské vybavení, abychom válce zabránili,“ řekl v rozhovoru s německým týdeníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Poukázal na neochotu NATO poskytnout zbraně, o které Kyjev požádal před invazí, kvůli obavám z eskalace napětí s Ruskem.
Stoltenberg rovněž uvedl, že válku na Ukrajině se podaří ukončit jedině u jednacího stolu. „K ukončení této války bude muset v určité fázi opět nastat dialog s Ruskem. Musí však být založen na ukrajinské síle,“ řekl.
Dva lidi byli zabiti a dalších devět zraněno při pátečním ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Ruské síly v pátek ostřelovaly dohromady 84krát dělostřeleckými granáty 15 příhraničních lokalit v Sumské oblasti. Zabily dva lidí poblíž města Jampil a dalších devět zranily, oznámila na platformě Telegram oblastní správa.
Dobré ráno. S vzrůstajícími počty výzev a požadavků je zřejmé, že v budoucnu nebude stačit vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014. Česko je letos vydá poprvé. Končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v červenci prohlásil, že tuto hranici překoná nejméně 23 zemí. Aliance má 32 členů.
Řehka v projevu dále řekl, že spojenci musí poskytnout Ukrajině veškerou potřebnou pomoc, ať už se to týká výcviku, nebo dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu, Rusko podle něj není aktivní jen na tradičním bojišti, ale využívá také hybridní taktiku, kybernetické útoky a dezinformační kampaně ve snaze rozsévat strach a podkopat jednotu společností.
