Pražské školy čelí nejen kapacitním nesnázím. Dětí z Ukrajiny je moc, oproti českým mají odlišné znalosti
Některé základní školy (ZŠ) v Praze už po přijetí ukrajinských žáků naplnily svou kapacitu a v dalších se volná místa rychle zaplňují. Tam, kde zatím ukrajinské děti nemají, čekají na pokyny městských částí, které jejich umisťování do škol koordinují. Běženci z Ukrajiny se začleňují do běžných českých tříd nebo pro ně vznikají takzvané adaptační skupiny s důrazem na výuku češtiny. Vyplývá to z vyjádření ředitelů pražských škol, které dnes oslovila ČTK.
Senát dnes schválil návrh zvláštního zákona, který má umožnit zvýšení dosavadní kapacity škol bez stanovisek hygieniků a stavebního úřadu, která jsou jinak potřeba. Díky tomu by školy mohly přijmout další uprchlíky navíc. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Zaplněné školy
Například v ZŠ Vratislavova v Praze 2 se uprchlíky zaplnilo všech osm volných míst ve třídách druhého až osmého ročníku. Další zájemce o docházku škola hlásí městské části, která se pro ně snaží najít místo jinde, uvedl ředitel ZŠ Jiří Trunda.
Deset dětí z Ukrajiny přijala od pondělí také ZŠ Na Líše v Praze 4. Podle jejího ředitele Václava Hlinky, který v Praze zastupuje vedení Asociace ředitelů základních škol, vzaly některé školy v této městské části už i 30 ukrajinských uprchlíků a jsou na limitu své kapacity. Jinde podle něj mají školy poslední volná místa, která se v nejbližší době rovněž zaplní. „Dětí je víc, než kolik je schopná škola za běžných podmínek přijmout,“ řekl.
Postup při integraci Ukrajinců je podle Hlinky stejný jako u všech ostatních cizinců. „Přizpůsobuje se jim výuka v jednotlivých hodinách, což je náročnější pro všechny učitele. Pokud máme asistenta pedagoga, tak pomáhá on. Zkoušíme je zařazovat do vyučování a pak je učit češtinu a přechod z azbuky na latinku,“ popsal. ZŠ Vratislavova měla podle Trundy zkušenost s ukrajinskými žáky již dříve. „Máme už třetím rokem vícejazyčnou asistentku, což je paní učitelka, která vystudovala na Ukrajině a umí perfektně česky, takže ona si je vždy pátou hodinu bere a učí je češtinu,“ řekl.
Volné školy
Zatím žádní uprchlíci nenastoupili třeba do ZŠ Petřiny sever v Praze 6 nebo ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze 7. ZŠ Petřiny sever má podle ředitelky Jany Kindlové nyní šest volných míst a vyčkává pokynů městské části. Uprchlíci se podle ní už na školu obrátili, ale nebyli ze spádových oblasti. Ředitelka i bez ohledu na běžence čeká komplikace u dubnových zápisů. „My máme ve spádové oblasti mnohem víc prvňáčků, než jsme schopni jako škola pojmout,“ vysvětlila.
V Praze 7 se podle ředitele ZŠ Strossmayerovo náměstí Františka Rady jedná o vzniku adaptačních skupin, ve kterých by na ukrajinské žáky dohlíželi vyučující se znalostí ukrajinštiny a kde by se děti zároveň učily česky. Adaptační skupiny mají podle Rady začít fungovat příští týden. V jeho škole má být zatím jedna a časem možná ještě druhá. „Víc zřejmě prostorové možnosti ve škole neumožní,“ řekl. Asi až později se podle něj plánuje zařazování běženců do českých tříd. „Kapacity jsou ale problém,“ dodal.
Rada poukázal na to, že Ukrajinci sami často nevědí, zda a kdy se na Ukrajinu vrátí. „Všichni čekají, kam se to (s válkou na Ukrajině) posune teď v průběhu jara,“ řekl. Podle Trundy ale většina uprchlíků doufá, že v ČR nezůstane, a zapojuje se proto také do on-line výuky ukrajinských škol. Potíž při začleňování Ukrajinců do českého vzdělávání je podle něj nejen s jazykem, ale i s tím, že mají proti českým vrstevníkům odlišné znalosti. „My se to snažíme kombinovat s tím, aby oni se stíhali učit i podle svých osnov, protože to jsou všechno děti, jejichž rodiče doufají, že se co nejdřív vrátí na Ukrajinu,“ uzavřel.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.
Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.
