Hřibovo ultimátum pobouřilo Rakušana: „Nešťastné řešení,“ řekl k hrozbě zavření centra pro uprchlíky
Praha se potýká s masivním přílivem uprchlíků, které už nemá kam ubytovat, podobně jsou na tom i jiné kraje. Některé regiony ještě kapacity mají a podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) by tam měla vláda začít pracovat na přerozdělování. Přišel dokonce i s ultimátem. Pokud se nezačně něco dít do úterý, uzavře asistenční centrum hlavního města. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ale ultimáta nejsou řešením, jak řekl Blesk Zprávám. A vysvětlil, proč není přerozdělování tak jednoduché.
Pražský primátor přišel s ultimátem na čtvrteční tiskové konferenci po jednání magistrátního krizového štábu. „S ohledem na naplnění kapacit města doporučuje krizový štáb uzavření KACPU v našem městě, pokud do úterý 17. května vláda ČR nezačne s přípravami relokačním mechanismu na základě krajského rozvrstvení kapacit ubytování, školství a lékařské péče,“ řekl Hřib.
Praha je podle Hřiba naprosto přeplněná, aktuálně je nejpalčivějším problémem přespávání stovek lidí na podlaze Hlavního nádraží. To uznává i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který byl pro vystavění stanového městečka. To vzniklo v Troji. Co ale Rakušan už tolik neuznává, je právě Hřibovo ultimátum.
„Já s panem Hřibem o tom chci mluvit a myslím si, že ultimáta nejsou šťastnou metodou řešením problémů a ultimáta předávána přes média určitě ne,“ řekl Rakušan Blesk Zprávám v pátek během jednání Sněmovny, kde se řešila vládní strategie uprchlické krize.
Rakušan: Chápeme přehlcenou kapacitu, ale...
Rakušan Blesk Zprávám vysvětlil, že k přerozdělování navíc dávno dochází, jen toho prostě ne každý uprchlík využije. „Co se Prahy týče, my chápeme tu přehlcenou kapacitu. Informujeme i v rámci komunikace s ukrajinským velvyslancem, že je Praha plná, a upozorňujeme na to lidi, co přijíždí do ČR,“ uvedl vicepremiér.
Pokud pak příchozí odmítne jiný region, vláda ČR jej nemůže nutit, aby Prahu opustil, jak dál zdůrazňuje Rakušan. „Povinně nahnat do autobusů je nejde, pohybujeme se v zákonných normách ochranné pomoci, která mimo jiné umožňuje lidem svobodný pohyb po zemi,“ vysvětlil Blesk Zprávám. A podobně pak mluvil i před poslanci při předkládání strategického plánu.
Rakušan na plénu také poznamenal, že se musí cílit na dobrovolné relokace a rozhodně nepomůže to, když se bude zavírat asistenční centrum. Blesk Zprávy oslovily i pražský magistrát, co by uzavření centra znamenalo, ten nás ale odkázal jen na čtvrteční tiskovou konferenci. „Ti lidé by byli přesměrováni na jiná centra a s ohledem na to jsem informoval ministra dopravy Kupku, zda by bylo možné je dopravit do center, které zůstaly v provozu,“ uvedl k tomuto tématu Hřib.
Co se týče reálných možností, které vláda má, podle Rakušana se budou příchozí primárně motivovat k tomu, aby dobrovolně putovali do jiných regionů. „Budeme vytvářet motivační faktory, jako možnosti ve školách, pracovní příležitosti a tyto informace budou uprchlíci dostávat,“ uvedl na dotaz Blesk Zpráv.
Kritika vládního postupu ze strany opozice
Ve Sněmovně schytal Rakušan kritiku ze strany opozice. Podle ní není strategický plán řádně vypracovaný. Hnutí ANO se ptalo také na to, zdali se řeší to, kam přesně míří mimořádné dávky humanitární pomoci. Místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) například namítala, že vláda měla s chystanými opatřeními přijít daleko dříve. Kritizovala absenci údajů, kde přesně se běženci nachází, jaké mají vzdělání a jaké mají profese, aby bylo možno je zapojit.
Rakušan na to konto na plénu zmínil nově chystanou aplikaci HUMPL, která bude monitorovat počet uprchlíků po krajích, bude uvádět přesnější informace o pobytu a pohybu osob a o tom, zdali v kraji někdo pracuje či studuje. To by mělo pomoci se orientovat v krizi. Jak nedávno zmínili pro Blesk Zprávy i hejtmané, stávající data už pomáhají přípravám na září - je totiž například jasnější, o kolik míst se bude muset navýšit kapacita v některých školkách apod.
Vláda se nicméně v úterý - tedy v den ultimáta - mimořádně sejde k večeru, aby uprchlickou krizi dál řešila. Není vyloučené, že vicepremiér požádá o prodloužení nouzového stavu. Nutno zde podotknout, že primátor Hřib zmínil, že mu stačí signál, že se situace opravdu řeší, a že chápe, že vše musí mít nějaký harmonogram.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
