Hřibovo ultimátum pobouřilo Rakušana: „Nešťastné řešení,“ řekl k hrozbě zavření centra pro uprchlíky
Praha se potýká s masivním přílivem uprchlíků, které už nemá kam ubytovat, podobně jsou na tom i jiné kraje. Některé regiony ještě kapacity mají a podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) by tam měla vláda začít pracovat na přerozdělování. Přišel dokonce i s ultimátem. Pokud se nezačně něco dít do úterý, uzavře asistenční centrum hlavního města. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ale ultimáta nejsou řešením, jak řekl Blesk Zprávám. A vysvětlil, proč není přerozdělování tak jednoduché.
Pražský primátor přišel s ultimátem na čtvrteční tiskové konferenci po jednání magistrátního krizového štábu. „S ohledem na naplnění kapacit města doporučuje krizový štáb uzavření KACPU v našem městě, pokud do úterý 17. května vláda ČR nezačne s přípravami relokačním mechanismu na základě krajského rozvrstvení kapacit ubytování, školství a lékařské péče,“ řekl Hřib.
Praha je podle Hřiba naprosto přeplněná, aktuálně je nejpalčivějším problémem přespávání stovek lidí na podlaze Hlavního nádraží. To uznává i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který byl pro vystavění stanového městečka. To vzniklo v Troji. Co ale Rakušan už tolik neuznává, je právě Hřibovo ultimátum.
„Já s panem Hřibem o tom chci mluvit a myslím si, že ultimáta nejsou šťastnou metodou řešením problémů a ultimáta předávána přes média určitě ne,“ řekl Rakušan Blesk Zprávám v pátek během jednání Sněmovny, kde se řešila vládní strategie uprchlické krize.
Rakušan: Chápeme přehlcenou kapacitu, ale...
Rakušan Blesk Zprávám vysvětlil, že k přerozdělování navíc dávno dochází, jen toho prostě ne každý uprchlík využije. „Co se Prahy týče, my chápeme tu přehlcenou kapacitu. Informujeme i v rámci komunikace s ukrajinským velvyslancem, že je Praha plná, a upozorňujeme na to lidi, co přijíždí do ČR,“ uvedl vicepremiér.
Pokud pak příchozí odmítne jiný region, vláda ČR jej nemůže nutit, aby Prahu opustil, jak dál zdůrazňuje Rakušan. „Povinně nahnat do autobusů je nejde, pohybujeme se v zákonných normách ochranné pomoci, která mimo jiné umožňuje lidem svobodný pohyb po zemi,“ vysvětlil Blesk Zprávám. A podobně pak mluvil i před poslanci při předkládání strategického plánu.
Rakušan na plénu také poznamenal, že se musí cílit na dobrovolné relokace a rozhodně nepomůže to, když se bude zavírat asistenční centrum. Blesk Zprávy oslovily i pražský magistrát, co by uzavření centra znamenalo, ten nás ale odkázal jen na čtvrteční tiskovou konferenci. „Ti lidé by byli přesměrováni na jiná centra a s ohledem na to jsem informoval ministra dopravy Kupku, zda by bylo možné je dopravit do center, které zůstaly v provozu,“ uvedl k tomuto tématu Hřib.
Co se týče reálných možností, které vláda má, podle Rakušana se budou příchozí primárně motivovat k tomu, aby dobrovolně putovali do jiných regionů. „Budeme vytvářet motivační faktory, jako možnosti ve školách, pracovní příležitosti a tyto informace budou uprchlíci dostávat,“ uvedl na dotaz Blesk Zpráv.
Kritika vládního postupu ze strany opozice
Ve Sněmovně schytal Rakušan kritiku ze strany opozice. Podle ní není strategický plán řádně vypracovaný. Hnutí ANO se ptalo také na to, zdali se řeší to, kam přesně míří mimořádné dávky humanitární pomoci. Místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) například namítala, že vláda měla s chystanými opatřeními přijít daleko dříve. Kritizovala absenci údajů, kde přesně se běženci nachází, jaké mají vzdělání a jaké mají profese, aby bylo možno je zapojit.
Rakušan na to konto na plénu zmínil nově chystanou aplikaci HUMPL, která bude monitorovat počet uprchlíků po krajích, bude uvádět přesnější informace o pobytu a pohybu osob a o tom, zdali v kraji někdo pracuje či studuje. To by mělo pomoci se orientovat v krizi. Jak nedávno zmínili pro Blesk Zprávy i hejtmané, stávající data už pomáhají přípravám na září - je totiž například jasnější, o kolik míst se bude muset navýšit kapacita v některých školkách apod.
Vláda se nicméně v úterý - tedy v den ultimáta - mimořádně sejde k večeru, aby uprchlickou krizi dál řešila. Není vyloučené, že vicepremiér požádá o prodloužení nouzového stavu. Nutno zde podotknout, že primátor Hřib zmínil, že mu stačí signál, že se situace opravdu řeší, a že chápe, že vše musí mít nějaký harmonogram.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
