Uprchlíci (nejen) z Ukrajiny: Rozmáhá se nešvar dávkové turistiky? Vždy riskujete grázla, míní Kuba
Přijde do Česka, zařídí si ubytování, potřebné papíry a následně zažádá o 5 tisíc...a pak zas odejde. Tak vypadá tzv. dávková turistika, na kterou nyní upozorňují hejtmani s ministerstvem vnitra. Ačkoliv je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vydávání příspěvku pod kontrolou a žadatelé pod drobnohledem, hejtmani jsou mírně odlišného názoru. Podle nich se s odkazem na policejního prezidenta může dokonce jednat o organizovaný zločin. Pomoci s monitorováním falešných i pravých uprchlíků by měla nová aplikace, která bude zahrnovat i kapacity ubytování, škol i práce. Novinkou k potlačení podvodů budou i povinná razítka v pase z ukrajinských hranic. V řešení je i rychlejší potvrzení o tom, zdali nemá uprchlík dvojí občanství.
Česká republika patří mezi státy, které se poměrně rychle sžily s uprchlickou krizí. Za pouhé dva a půl měsíce se povedlo do dočasné ochrany registrovat 335 tisíc lidí. Registrace navíc uprchlíkům otevírá přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, otevírá přístup do škol a na trh práce. ČR ukázala solidaritu i tím, že nabízí humanitární příspěvek ve výši 5 tisíc korun. Jak se ale nyní ukazuje, rychlost, s jakou jsme schopni člověka registrovat, ubytovat a „nadotovat“ se nám začíná vymstívat. Objevují se totiž hrozby tzv. dávkové turistiky.
Dávková turistika je podvodem. Velice zjednodušeně se člověk profiluje do válečného uprchlíka, nechá se ubytovat, zažádá o dávku a následně i s penězi zmizí z Česka pryč. „Pokud jde o tento problém posledních týdnů s nepřizpůsobivými. Nejsou to váleční uprchlíci, co přichází od bojů, ale nejspíše ze Zakarpatí, jak vychází podle indicií, které prezentoval ministr a naši partneři právě ze Zakarpatí,“ vysvětluje Blesk Zprávám hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).
„Je to prostě věc, se kterou se potkáváme asi všichni - že sem přicházejí skupiny lidí, kteří ani nevyžadují, aby byli ubytování, a když už jsou, tak z toho ubytování odchází. A jak nás informoval i policejní prezident, tak se ukazuje, že to může být i organizovaná činnost,“ uvedl pro Blesk Zprávy také šéf Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).
Kuba: Vždy riskujete grázla
O hrozbě organizovaného zločinu mluvil i Netolický. „Upozorňujeme na to a ukazuje se, že dávky mohou být zneužívány, a že jsou tu znaky organizovaného zločinu,“ zmínil.
Podle Kuby může být situace způsobená i tím, že jsme se snažili co nejrychleji lidem pomoc. „To může svádět k tomu, aby toho někdo zneužíval a posílal sem lidi,“ dodává šéf Asociace krajů. „V každé činnosti, kterou zažíváme dnes a denně, se stane, že někdo někoho podvede. To není chyba vlády, ani nikoho jiného. Vždy se riskuje, že to nějaký grázl zneužije,“ konstatoval také Kuba.
Jurečka: Vždy to prověřujeme
Blesk Zprávy se zeptaly ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), zdali takové případy eviduje Úřad práce. Podle ministra „prokazatelně byli lidé, co žádali o dávku, ale byli odmítnuti, protože na ni nemají nárok“, a rozhodně to není tak, že by někdo „zamával ukrajinským pasem“ a dostal dávku. „Nárok má opravdu jen ten člověk, který je prověřený,“ podotknul.
„Cizinec s dočasnou ochranou (vízem), který se zdržuje na území České republiky, může v měsíci, v němž mu vízum bylo uděleno, čerpat humanitární dávku (HUD). Pro občany Ukrajiny prchající před válkou to v praxi znamená, že pokud jim byla udělena dočasná ochrana, mohou si o tuto dávku požádat. Pokud žadatel ale nemá dočasnou ochranu, není splněna zákonná podmínka a nárok na dávku nevznikne. Jinak řečeno - ÚP ČR ji takovému žadateli v souladu s platnou legislativou neposkytne,“ doplňuje mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Podle Kuby ale rozhodně není vyloučeno, že se někomu povedlo humanitární dávku pobrat a následně utéci do jiné země. „To je samozřejmé, že se to mohlo stát. V tom počtu více jak 300 tisíc lidí,“ podotknul. Ostatně i sám ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uznal, že sice máme velký přehled o příchozích z Ukrajiny, méně ale víme o těch, co ze země odcházejí. Uprchlíci sice mají po registraci povinnost nahlásit, že Česko opouštějí, ne všichni tak ale podle ministra učiní.
Vedle toho se řeší problém romských uprchlíků a běženců s dvojím občanstvím. Řada z nich má například i maďarské občanství, čím jim nárok na dávku zaniká - to se ale dá mnohem lépe ohlídat, než to, že se člověk prokáže statusem uprchlíka, ale hned po „výplatě“ odejde.
Pomůže razítko v pasu i nová aplikace?
Vláda už udělala několik kroků, jak se podobným zločinům bránit a jak zároveň přílišně nezatížit ty uprchlíky, kteří si pomoc opravdu zaslouží. Možnosti řešení probírali hejtmani i na úterní schůzce s ministrem vnitra. „Mělo by to být vyřešeno i tím, že budou lidé vázáni na potvrzení o ubytování v regionu,“ uvádí pro Blesk Zprávy hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (KOA).
Stěžejní je také provoz aplikace, která bude dopodrobna monitorovat situaci v krajích, městech i obcích s rozšířenou působností. Kulhánek zmiňuje, že bude aplikace ukazovat situaci s ubytováním, kapacity ve škole i v práci. Bude ukazovat i to, kdo z kraje odešel. Netolický je zase toho názoru, že by pomohl i jednotný dávkový systém napříč EU - jednotná částka by mohla případné podvodníky odradit. „Dávkový systém by mohl být i v naturáliích, nebo by se mohl počítat podle věku,“ dodává hejtman Pardubického kraje.
Rakušan také informoval o tom, že se zpřísní kontroly pasů lidí přicházejících z Ukrajiny. Pro nárok na humanitární dávku bude muset mít žadatel razítko v pase o tom, že překročil ukrajinskou hranici. „To by mělo platit od příštího pondělí,“ řekl Blesku v pořadu Epicentrum. Rakušan také potvrdil, že se jedná o změnu z humanitární dávky na naturální .
Co se týče pravých válečných uprchlíků z Ukrajiny, Rakušan zmínil, že s každým měsícem stoupá počet lidí, kteří tu budou chtít po válce zůstat. Po dvou až třech letech krize se podle ministra rozhodne zůstat i 50 % lidí. Poptali jsme se, zdali už mají hejtmani signály o tom, že u nich v kraji běženci zůstanou.
„Ano. S některými jsem se setkal, a z toho, co mám ve svých poznámkách, mi vyplývá, že zhruba polovina lidí tu chce nějakou dobu zůstat. Takže v Karlovarském kraji budeme mít nejspíše i nové obyvatele. Vnímáme to jako příležitost do budoucna, protože ti lidé se zapojí do pracovního procesu a jsou mezi nimi zdravotníci a lékaři,“ odpověděl Blesk Zprávám Kulhánek. Dodává, že zhruba 1500 lidí již našlo pracovní uplatnění. Především v průmyslových parcích, ve skladech, ve výrobě a ve službách.
Netolický o množství možných nových občanů Česka nechtěl spekulovat. Zastavil se ale u pracovních příležitostech. Podle hejtmana hledají Ukrajinci různorodé profese, nyní jsou hlavně ve službách. Dodává také, že Pardubický kraj spustil aplikaci pro Ukrajince, kde si mohou - byť na strojovém překladu - sehnat nabídky k práci.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
On prý to vykulený Ropušan skvěle zvládá, včera se pochválil, když ho znovuzvolili, místo aby putoval za mříže.