21°C
Válka zabíjí delfíny v Černém moři. Hluk sonarů je žene do rizika
Turečtí a bulharští výzkumníci zaznamenali v těchto měsících víc uhynulých delfínů na černomořském pobřeží. Příčinou by mohla být válka – tedy vysoká aktivita Černomořské flotily, jež se podílí na ruské invazi na Ukrajinu.
Od konce února (invaze začala 24. 2.), za první měsíc války, napočítali experti Turecké nadace pro mořský výzkum (TÜDAV) nezvykle mnoho uhynulých delfínů obecných (delphinus delphis) – přes 80. Lidé je nacházeli na plážích západního Černomoří.
„Na základě vědeckého ohledání uhynulých jedinců, k nimž se naši odborníci dostali, dospěli k závěru, že příčinou úhynu bylo utopení se v rybářské síti. Zatím není zřejmé, proč se v tuto roční dobu v porovnání s minulými roky v oblasti tak koncentrují a proč tolik přibylo neúmyslných záchytů,“ uvedla nadace.
Asi polovina objevených delfínů přišla o život v sítích rybářských lodí, příčiny úhynu ostatních jsou záhadou. „Jako jedna z možností mě napadá akustické trauma,“ cituje deník Guardian Bayrama Öztürka, ředitele TÜDAV. „Nemáme důkazy, co mohou nízkofrekvenční sonary v Černém moři působit, protože jsme nikdy nepozorovali tolik lodí a tolik hluku po tak dlouhou dobu. Ani nemáme informace, jak často sonar používají.“
Námořnictva mají sonar k odhalování ponorek na velké vzdálenosti. A právě delfíni hodně spoléhají na obdobnou echolokaci – „biosonar“, zvukem se také dorozumívají. Umělý hluk na ně může mít vážný, ba fatální dopad.
Pavel Gol’din z Národní akademie věd Ukrajiny uvádí, že akustické trauma – zranění, poškození způsobené hlukem – může vysvětlovat, proč někdy delfín uvázne a uhyne na souši. Zato chycení se do rybářských sítí v neznámém prostředí může mít příčinu v méně intenzivním hluku, který však je delfínům nepříjemný. „Může být důvodem masového přesunu ryb i kytovců k jihu,“ říká Gol’din podle Guardianu.
Podobný trend pozoroval v bulharských vodách Dimitar Popov z ochranářské organizace Zelený Balkán, a to hlavně na bratrancích delfínů - kytovcích druhu sviňucha obecná (Phocoena phocoena relicta).
Koncem dubna britské ministerstvo obrany informovalo, že se v Černém moři vyskytuje zhruba dvacítka plavidel Černomořské flotily, včetně ponorek. Navzdory některým ztrátám mohou dál operovat u ukrajinského pobřeží.
Nadace upozorňuje, že konflikt má širší dopad na životní prostředí. „Bohužel škody a negativní účinky války na přírodu se neprobírají tolik, kolik by zasluhovaly. Válka v polouzavřeném moři ovlivňuje mořský život mnoha způsoby."
„Oděský záliv, kde působí desítky vojenských lodí, manévrují, jsou zapalovány, dopadají tam rakety… Ten je krmištěm pro pobřežní druhy ryb i delfíny,“ dávají experti jeden z příkladů. Dalším jsou námořní miny či nejrůznější chemikálie, které se kvůli bojům do vody dostanou.
Delfíni se možná do války na Ukrajině také zapojují. Sovětští zoologové je dříve na Krymu cvičili pro vojenské účely, například jako stráže před potápěči. V sevastopolském přístavu na anektovaném poloostrově nyní byly ze satelitních snímků patrné dvě delfíní ohrady v moři.
