Rusko nasadilo na Ukrajině cvičené vojenské delfíny. V Černém moři má i ponorky
Rusko nasadilo u své černomořské námořní základny v Sevastopolu trénované vojenské delfíny, kteří pomáhají chránit kotvící lodě před podmořskými útoky. Na základě analýzy satelitních snímků k tomu dospěl Námořní institut Spojených států (USNI), soukromá nezisková organizace, která se zabývá bezpečnostními otázkami. Dvojice delfínů je podle analýzy v Sevastopolu zhruba od doby, kdy koncem února Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Britské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že Rusko má v Černém moři aktuálně zhruba 20 plavidel ruského námořnictva včetně ponorek.
Podle USNI se delfíni pohybují u vjezdu do přístavu a jejich úkolem nejspíš je zasáhnout v případě nepřátelských záškodnických operací. Základna leží mimo dostřel ukrajinských raket, ale může být zranitelná, co se týče útoků pod vodou vedených například speciálními potápěčskými jednotkami, jejichž cílem je poškodit kotvící plavidla.
Just for the people *really* into #OSINT, this is how I found it. That blob just screams "dolphin pens"
— H I Sutton (@CovertShores) April 27, 2022
Now for a glass pic.twitter.com/bwjcmkM2Xl
Trénink delfínů pro vojenské účely není jen doménou Ruska, zvířata pro potřeby námořnictva cvičí i Spojené státy - a to nejen delfíny, ale i mrože. Výcvik delfínů pro armádu probíhal už v dobách Sovětského svazu během studené války a výcvikové středisko fungovalo právě na poloostrově Krym poblíž Sevastopolu. Po rozpadu Sovětského svazu program přestal fungovat a Ukrajina ho obnovila v roce 2012, o dva roky později ale Krym anektovalo Rusko.
Podle listu The Guardian se armády snaží využít echolokačních schopností delfínů, které zvířatům umožňují detekovat předměty pod vodou včetně min. Rusko delfíny používalo například i na své námořní základně v Sýrii, ukázaly satelitní snímky z roku 2018. Kromě toho Rusko nejspíš pro výzvědné účely využívá i velryby. V roce 2019 Norsko objevilo u svého severního arktického pobřeží běluhu se speciálním postrojem, který měl i úchyt na kameru, podle vědců ruské výroby.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
