Rusovi upadla hlava. Kličko v Kyjevě zlikvidoval pomník sovětské družby
Kyjev zlikvidoval památník družby národů, který v parku v centru stál od listopadu 1982. O jeho odstranění padlo rozhodnutí už před lety v rámci zákonů o odstraňování komunismu. Ke kroku teď zavelel primátor a bývalý boxer Vitalij Kličko.
Dílo bylo instalováno k několika výročím: 60 let od vzniku Sovětského svazu (1922), 65 let od Říjnové revoluce a údajných 1500 let od založení Kyjeva. Památník měl podobu bronzového sousoší s postavami ruského a ukrajinského dělníka.
„Rusko svůj postoj k Ukrajině poznamenalo barbarskou touhou zničit náš stát a mírumilovné Ukrajince,“ napsal na instagramu Kličko. „Demontujeme 8 metrů kovu, tzv. ,přátelství dvou národů‘. A co je symbolické - když se sochu pokusili zvednout jeřábem, upadla hlava ruského dělníka…“
Vedle stojí ještě žulová stéla upomínající na Perejaslavskou radu - roku 1654 se kozáci vedení hejtmanem Bohdanem Chmelnickým podřídili caru Alexeji Michajloviči, od té doby se datuje připojení Ukrajiny k Rusku. I tato stéla má zmizet, bude to však delší a složitější práce.
Naopak v parku zůstane oblouk z titanu o průměru 50 metrů. Bude nasvícen do barev ukrajinské vlajky. „Předkládám návrh rozhodnutí, kterým se bude kyjevská městská rada zabývat na příštím zasedání: O přejmenování oblouku na Oblouk svobody ukrajinského lidu,“ dodal Kličko. „Celkem plánujeme v hlavním městě demontovat asi 60 dalších pomníků, basreliéfů, cedulí souvisejících se Sovětským svazem a Ruskem. K přejmenování byl sestaven seznam více než 460 ulic a objektů.“
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
„Pokud budeme ve vládě, tak říkáme, české zbrojovky, chcete vyvážet na Ukrajinu zbraně? Nemáme problém,“ uvedl pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš. Česko podle něj dává 60 miliard do rozpočtu Evropské unie, která Ukrajině pomáhá. „Nebudeme dávat Ukrajině na zbraně ani korunu,“ dodal. „Nemáme peníze pro Českou republiku. Myslím si, že jsme Ukrajině pomáhali přímo a teď se bude pomáhat přes EU,“ dodal.
„Bohužel musíme přiznat, že silný impulz z Anchorage ve prospěch dohod byl z velké části vyčerpán úsilím protivníků a podporovatelů války,“ pronesl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Toto je výsledek destruktivních aktivit, především ze strany Evropanů,“ dodal náměstek.
Donald Trump se setkal s Vladimirem Putinem 15. srpna na letecké základně v Anchorage na Aljašce ve snaze ukončit nejkrvavější pozemní válku v Evropě od druhé světové války. Ani téměř dva měsíce po summitu však nic nenasvědčuje brzkému konci ruské války proti Ukrajině. Vzájemné útoky, zejména ve vzduchu, naopak v posledních měsících spíše zintenzivněly.
