Rusovi upadla hlava. Kličko v Kyjevě zlikvidoval pomník sovětské družby
Kyjev zlikvidoval památník družby národů, který v parku v centru stál od listopadu 1982. O jeho odstranění padlo rozhodnutí už před lety v rámci zákonů o odstraňování komunismu. Ke kroku teď zavelel primátor a bývalý boxer Vitalij Kličko.
Dílo bylo instalováno k několika výročím: 60 let od vzniku Sovětského svazu (1922), 65 let od Říjnové revoluce a údajných 1500 let od založení Kyjeva. Památník měl podobu bronzového sousoší s postavami ruského a ukrajinského dělníka.
„Rusko svůj postoj k Ukrajině poznamenalo barbarskou touhou zničit náš stát a mírumilovné Ukrajince,“ napsal na instagramu Kličko. „Demontujeme 8 metrů kovu, tzv. ,přátelství dvou národů‘. A co je symbolické - když se sochu pokusili zvednout jeřábem, upadla hlava ruského dělníka…“
Vedle stojí ještě žulová stéla upomínající na Perejaslavskou radu - roku 1654 se kozáci vedení hejtmanem Bohdanem Chmelnickým podřídili caru Alexeji Michajloviči, od té doby se datuje připojení Ukrajiny k Rusku. I tato stéla má zmizet, bude to však delší a složitější práce.
Naopak v parku zůstane oblouk z titanu o průměru 50 metrů. Bude nasvícen do barev ukrajinské vlajky. „Předkládám návrh rozhodnutí, kterým se bude kyjevská městská rada zabývat na příštím zasedání: O přejmenování oblouku na Oblouk svobody ukrajinského lidu,“ dodal Kličko. „Celkem plánujeme v hlavním městě demontovat asi 60 dalších pomníků, basreliéfů, cedulí souvisejících se Sovětským svazem a Ruskem. K přejmenování byl sestaven seznam více než 460 ulic a objektů.“
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se odmlčí online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, přejeme klidnou noc.
Saratov, asi 600 km od ukrajinských hranic. Městští zaměstnanci řeší škody po útoku ukrajinského dronu, jak na Telegramu uvedl gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin.
Bezpečnostní situace ve světě podle prezidenta Petra Pavla jasně ukazuje, že při zajištění bezpečnosti nelze vystačit pouze s profesionálními armádami. Nejsou dostatečným prostředkem pro zajištění bezpečnosti ve velkém konfliktu. Žádný krok, který by směřoval k obnovení povinné vojenské služby v Česku, se ale podle něj nepřipravuje. Pavel to dnes řekl v živém vysílání na sociálních sítích, ve kterém mu pokládali dotazy občané.
„Neříkám, že všichni musí obléknout uniformu a jít bojovat, ale bezpečnost země je skutečně věcí každého z nás,“ řekl Pavel v odpovědi na otázku, co říká na znovuzavedení povinné vojenské služby v Chorvatsku. V Česku je podle něj systém nastavený tak, že pokud vznikne konflikt, byla by do něj profesionální armáda nasazena a pak by veškeré další úkoly, například ochranu důležitých objektů v ČR, plnily zálohy. Je podle něj pochopitelné, že některé země sahají k obnově základní vojenské služby.
„My hledáme alternativní formy jak spíše na dobrovolné bázi než na povinné umožnit lidem, aby prošli nějakým základním výcvikem,“ doplnil prezident. „Základní výcvik v souhrnném trvání maximálně tří měsíců, který by se navíc dal rozdělit do několika etap, by určitě nikomu neuškodil, naopak by mnoha lidem pomohl trochu zjistit, kde jsou jejich limity, a možná by jim pomohl potom i v práci, protože by byli připraveni na řadu krizových situací. A pro naši zemi by znamenal větší bázi těch, se kterými by se dalo počítat v případě, že bychom se dostali do opravdu vážné krize,“ dodal prezident.
